Brno - Ústavní soud udělal definitivní tečku za jedním z největších restitučních sporů v Česku. Odmítl stížnost devatenácti potomků šlechtického rodu Stadnických, kteří chtěli dostat zpět barokní zámek a rozsáhlé pozemky ve Vranově nad Dyjí.
Potomci šlechtického rodu (dnes žijí v Polsku, Belgii, Francii nebo Jihoafrické republice) chtěli u Ústavního soudu zvrátit verdikty Nejvyššího, brněnského krajského a znojemského okresního soudu.
Ty rozhodly, že Stadničtí nemají na známý zámek a pozemky nárok. To nyní potvrdil i Ústavní soud, v Česku už tak rod nemá žádnou šanci majetku se domoci.
Čtěte o předchozím verdiktu Nejvyššího soud:
Vranovský zámek zůstane státu, rozhodl soud
Ústava nevyžaduje
Neuspěl argument, že Stadničtí přišli o majetek už před druhou světovou válkou, zkonfiskovali jim ho Němci. Po válce jim ho zase zabral Československý stát jako nepřátelský majetek.
Fakta z historie
První zabavovali Němci
- Stadničtí přišli o majetek na Vranovsku před druhou světovou válkou, majetek jim zkonfiskovali Němci.
- V roce 1938, kdy se Vranov stává součástí Hitlerovy Říše, byl totiž zámek spolu s velkostatkem majiteli Adamu Stadnickému zkonfiskován a prodán německému baronovi Gebhardu von der Wense - Mörse.
- Po druhé světové válce majetek získal stát.
- Stadničtí nejsou jediným rodem, který chce zpět majetek svých předků. Břeclavský soud bude rozhodovat o nároku princezny Mercedes Dietrichsteinové na zámek v Mikulově.
- Princezna požaduje také výraznou dominantu Mikulova - Kozí hrádek na vápencové skále nedaleko amfiteátru na kopci Turold.
- Vrácení majetku se v roce 2001 dočkala rodina Floriánova u Nových Zámků Nesovice.
- Boskovický hrad a pět tisíc hektarů pozemků spravuje opět rod Mensdorff-Pouilly.
- Před pěti lety hrabě Alexander Kálnoky získal zámek v Letovicích. Ten majetek prodal.
Poválečné soudy podle Stadnických rozhodly o neplatnosti nacistické konfiskace, stát už ale rodu zámek nikdy nevrátil.
Podle senátu Ústavního soudu pod vedením Ivany Janů, který o odmítnutí stížnosti rozhodl v neveřejném jednání, není rozhodující, jaké byly okolnosti převzetí majetku československým státem, podáním určovací žaloby na vydání majetku není možné zámek a pozemky získat.
Ústavní soudci při rozhodnutí o zámku ve Vranově vyšli ze tři roky starého verdiktu, podle kterého je možné majetek zabavený před únorem 1948 vymáhat jen podle restitučních zákonů.
"Ústava ani jiný právní předpis nevyžadují, aby tento majetek byl vrácen nebo za něj poskytnuta náhrada, a ani aby k tomuto účelu byly prováděny v právním řádu jakékoliv změny," uvedli ústavní soudci.
Mohutný zámek nad Dyjí
"Bylo svobodnou vůlí státu, zda umožní bývalým vlastníkům dotčeného majetku usilovat o jeho vrácení. Samo zakotvení restitučních nároků tedy bylo beneficiem státu - přesně vymezeným z hlediska časového a věcného. Jakékoliv zpochybnění tohoto vymezení má za následek zpochybnění aktu státu jako takového," dodali.
Majetek, který Stadničtí požadují, nyní spravují Národní památkový ústav a také Správa Národního parku Podyjí.
Zámek ve Vranově nad Dyjí je vrcholnou ukázkou baroka na Moravě. Tyčí se na mohutném ostrohu nad řekou Dyjí. Vznikl přestavbou ze starého románsko-gotického hradu, poprvé připomínaného jako zeměpanská pohraniční pevnost v roce 1100.
