Brno - Vysoké školy mají problém: Prohrávají soudní spory o desetitisícové poplatky účtované studentům, kteří překročili zákonem stanovenou dobu studia.
Soudy už zrušily rozhodnutí o placení poplatků na Právnické fakultě a na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně, na chybný postup školy poukázal soud i v případě pražské Univerzity Karlovy.
Vysoké školy mají podle zákona možnost stanovit poplatky pro studenty, kteří studují více než jeden rok nad standardní dobu studia. Poplatky se pohybují od deseti tisíc za semestr na humanitních vysokých školách až po dvacet či třicet tisíc na technických a přírodovědných oborech.
Obrana školy neuspěla
Jako poslední u soudu ve sporu se svou studentkou neuspěla brněnská Fakulta informatiky. Ta studentce vyměřila za překročení doby studia za školní rok 2004/2005 poplatek ve výši 24 tisíc korun.
Soudy ale rozhodnutí školy zrušily.
Krajský soud v Brně - a nyní s definitivní platností i Nejvyšší správní soud - označily rozhodnutí školy za nepřezkoumatelné. Škola totiž neuvedla, jak vlastně poplatek vypočítala a z jakých údajů při stanovení výše platby vychází.
To je podle soudu nepřípustné. "Povinnost sdělit důvody rozhodnutí, které může záporně ovlivnit práva nebo zájmy soukromé osoby, je jedním z důležitých principů dobré správy," uvedl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením soudce Radana Malíka.
Škola by podle soudu měla důkladným zdůvodněním zabránit poškození studentů. "U studentů se složitější studijní historií přitom může jít o technicky poměrně komplikovaný výpočet a v této souvislosti vyvstává potřeba jasného a srozumitelného odůvodnění daného rozhodnutí ještě naléhavěji," uvedl soud.
Vliv i na zápočty?
Vysoká škola se bránila tím, že nemá ze zákona povinnost rozhodnutí zdůvodňovat. A podle jejích právníků by takové ustanovení mohlo vést k absurdním důsledkům i pro další činnost vysokých škol. "Například při udělování zápočtů a klasifikace při zkouškách," uvedli zástupci školy ve své stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.
Argumentace však byla neúspěšná. Škole nepomohlo ani to, že výši poplatků zveřejňuje pro všechny obory ještě před termínem podání přihlášek. Každý uchazeč si tak dopředu může vypočítat, kolik ho bude delší studium stát.
Nejvyšší správní soud se navíc v případě studentky brněnské Fakulty informatiky vůbec poprvé také vyslovil k další zásadní námitce studentů v souvislosti s vybíráním poplatků za dlouhé studium.
Novela zákona totiž umožňuje při vyměřování poplatků za prodloužené studium sčítat dobu veškerého neukončeného studia na různých školách i do července roku 2001.
Tehdy se změnil zákon o vysokých školách a právě sčítání dob strávených na různých školách dohromady jeho novela umožnila.
Sčítání let znamená, že studentovi, který strávil třeba tři roky na pedagogické fakultě a neukončil ji, může vysoká škola v případě přestupu na jiný typ vysoké školy počítat poplatky za prodloužení studia už od čtvrtého ročníku nově studované vysoké školy.
Zpětně zákon neplatí
A to je podle studentů protiústavní.
Nejvyšší správní soud sice přímo o tomto sporu nerozhodoval, uvedl ale, že by s tímto faktem měly umět školy ve svých rozhodnutích vypořádat. A dal návod jak.
Soud totiž upozornil na to, že existuje princip zákazu zpětné učinnosti zákonů. "Ten spočívá v tom, že není možné posoudit lidské chování, právní skutečnosti či právní vztahy, jež se uskutečnily dříve, než právní norma nabyla účinnosti," uvedl soud v rozhodnutí.
Spory o poplatky a jejich výpočet ale s největší pravděpodobností skončí u Ústavního soudu. "Zvažujeme tuto možnost, s rozhodnutím soudů nesouhlasíme," uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
