Krajský úřad je ale proti. Jde o první velký spor o stavbu v záplavové zóně, který úřady po letošních povodních řeší.
Koupaliště s denní kapacitou pět set návštěvníků a téměř dvěma stovkami míst na parkování má stát na místě, které v roce 2002 voda z Dyje úplně zaplavila a letos k tomu chybělo jenom pár centimetrů.
Jarní povodně přitom mezi odborníky i politiky znovu rozpoutaly polemiku o tom, jak postupovat při povolování staveb v místech, ve kterých už v minulosti voda způsobila velké škody.
Unikátní koupaliště bez chemie
V Dobšicích má vyrůst unikátní přírodní koupaliště tzv. biotopového typu. To znamená, že voda není čištěna chemicky, ale výhradně pomocí rostlin a mikroorganismů. Dobšický projekt svým rozsahem nemá v ČR obdoby.
Infobox
POVODNĚ NA DYJI
- Kvůli rozvodněné Dyji v roce 2002 muselo především ve Znojmě opustit domy na šest tisíc lidí.
- Voda z Dyje způsobila škody za 50 milionů korun. Další obec Hevlín pak uchránila tři kilometry dlouhá hráz, kterou místní během dvaceti hodin postavili z dvaceti tisíc pytlů písku.
- Letošní povodně na jihu Moravy způsobily škody za 1,07 miliardy korun. Voda způsobila škody především zemědělcům, poškodila také silnice, železnice a vodohospodářské stavby.
- Na vodohospodářských zařízeních v kraji vznikly škody za asi 240 milionů korun. Některé hráze byly protržené, jiné narušené.
Stavba areálu má stát patnáct milionů korun a obec na něj chce získat dotaci ze státního rozpočtu. Se stavbou v záplavovém území ale nesouhlasí Jihomoravský kraj.
"Kraj sděluje, že záměr nelze v uvedeném rozsahu v záplavovém území realizovat," uvádí krajští úředníci ve stanovisku ze zjišťovacího řízení, které je součástí posouzení vlivu stavby na životní prostředí.
Lepší místo nemáme
Podobný názor má také odbor životního prostředí městského úřadu ve Znojmě.
"Byla vydána tři stanoviska, v nichž se upozorňuje na skutečnost, že celá lokalita, na které je navržený areál koupaliště, se nachází ve stanoveném záplavovém území řeky Dyje," píše se v posudku úředníků. Radnice ale nemůže stavbu zakázat, může stanovit pouze omezující podmínky.
Znojemští úředníci proto vyzvali vedení Dobšic, aby výstavbu celého areálu s ohledem na možné škody při povodních ještě jednou zvážilo.
Starosta Dobšic Jaroslav Jenšovský ale uvádí, že obec nemá pro stavbu celého areálu vhodnější lokalitu. Navíc počítá s tím, že se při stavbě v celém areálu zvýší terén, což by mělo podle historického přehledu povodní na Dyji od roku 1898 stačit.
"Z tohoto důvodu si myslím, že se našeho záměru nebudeme chtít vzdát," řekl deníku Aktuálně.cz starosta Jenšovský.
Obce po jarních povodních přitvrdí
Na to, že se rekreační a průmyslové areály i obytné domy často staví v záplavových zónách, znovu upozornili vodohospodáři po letošních povodních. Například ve Veselí nad Lužnicí letos voda zaplavila stejné domy jako před čtyřmi lety.
"Stavební úřady zkrátka často povolují stavbu tam, kde jsme vyhlásili záplavové území," uvedl například šéf Povodí Moravy Pavel Mylbachr.
Starostové měst zaplavených povodněmi v letech 2002 a 2006 už připouštějí, že při povolování staveb přitvrdí. "Po letošní zkušenosti to budeme důsledně přehodnocovat. Chceme zpřísnit vydávání stavebních povolení v těchto oblastech," uvedl například znojemský starosta Pavel Balík.
V jižních Čechách už některé obce v územních plánech ruší záměry stavět obytné domy či další areály v záplavových územích.
Peníze na výkup domů
Omezit stavby v záplavových územích chtějí také politici, navrhuje to například Strana zelených.
Premiér Jiří Paroubek řekl, že vláda chce vytvořit fond, ze kterého se budou čerpat peníze na výstavbu protipovodňových opatření či na výkup domů, které opakovaně zatopila voda.
Vláda ale podle Paroubka nebude nařizovat výkupy domů a pozemků v záplavových územích, pouze chce vytvořit podmínky, aby byl takový postup možný.
Zásadní roli musí podle něj sehrát obce, které by měly těmto lidem nabídnout náhradní pozemky na výstavbu. Pokud by pozemky neměly obce, měly by je nabídnout pozemkové fondy.
