Stát má vrátit Kokořín, národní památku

Simona Holecová
22. 3. 2006 16:15
Mělník - Národní kulturní památka - hrad Kokořín - se má vrátit do rukou původních vlastníků. Rozhodl o tom dnes Okresní soud v Mělníku. Uvnitř: VIDEO

Stát má dle verdiktu soudu navrátit Kokořín do rukou Jarmila Špačků a dalších sedmi restituentů, kteří se rodinného majetku domáhají již od začátku 90. let.

Do sporu, který tehdy - v první polovině 90. let - vyzníval jednoznačně ve prospěch žadatelů, však významně zasáhl stát. Hrad si v roce 2001 "pojistil" proti vydání tím, že jej připsal na soupisku národních památek.

Od toho okamžiku se na Kokořín začal vztahovat zákon o půdě, podle kterého není možné takto označené objekty vracet.

Letitý triumf památkářů v červnu 2005 padl: Ústavní soud příslušnou část zákona o půdě právě v souvislosti se Špačkovou kauzou zrušil.

A to zejména proto, že ona pasáž zákona měla platit jen do doby, než vznikne navazující zákon o správě a ochraně památek.

"Legislativce ale za třináct let nic nepřinutilo a nadále nenutí novelu přijmout. Není jistota, že se podmínka kdy naplní. Vzniká tak křivda další generaci restituentů," uvedl tehdy ústavní soudce Jiří Mucha.

Důležitý precedens

Výrok soudu je precedenční. Od léta mohou o národní kulturní památky začít žádat nejen ti, kdo tak učinili na začátku 90. let a byli právě kvůli zákonu o půdě odmítnuti, ale i lidé, kteří zákon znali a považovali za zbytečné pokoušet se o nemovitost žádat.

Národních kulturních památek je v Česku zhruba dvě stě.

Infobox

FAKTA O KOKOŘÍNU

  • Místo: poblíž Mělníka, střední Čechy
  • Historie: kolem roku 1325 jej držel velmož Hynek Berka z Dubé; v zástavě měl například i Bezděz či hrad Houska. V době husitských válek byl Kokořín zpustošen a od té doby - byť se jeho vlastníci střídali - víceméně pustl. Na počátku 19. století byl již Kokořín zříceninou. Pro jeho romantickou polohu si jej oblíbil třeba Karel Hynek Mácha, který se okolím hradu nechal inspirovat při psaní románu Cikáni
  • Majitelé: např. Rudolf II., Albrecht z Valdštejna, Terezie Windischgrätzová, Černínové, Václav Špaček, v roce 1948 znárodněn
  • Návštěvníci: ročně 60 tisíc, vstupné 35 korun (10 Kč jen do věže)

Vydán by mohl být například hrad Zvíkov patřící orlické větvi Schwarzenbergů, kterým již stát vrátil například nedaleký Orlík (protože ten na rozdíl od Zvíkova není národní památkou). Karel Schwarzenberg však zatím novou soudní při nezahájil.

Ve vydání rodinného majetku věřil

Pro Jarmila Špačků a jeho kolegy - žadatele (dva lidé z příbuzenstva žijí v Chile, dalších pět v okolí Kokořína, sám Špaček je starostou nedaleké obce Dobřeň) tento výrok znamenal, že se může dál soudit u místních soudů o vydání hradu.

"Nikdy jsem nepřestal věřit, že se našeho majetku domůžeme," uvedl pro deník Aktuálně.cz Jarmil Špačků.

Dnešním dnem však pro něj spory nekončí: proti jedné z částí dnešního soudního verdiktu se totiž hodlají odvolat sami restituenti. "Jde o pasáž, který se týká rozdělení pozemků. Jsou tam nějaké nesoulady v záležitosti dědictví," uvedl.

K dědicům navíc dnes přibyl ještě jeden vlastník s komplikovanými dědickými řízeními - Helena Šimková - ostatní se proto obávají komplikací.

Stát zváží odvolání

Zatím není zřejmé, zda se Národní památkový úřad proti rozhodnutí odvolá. "Zahájení odvolacího řízení vidím jako velice pravděpodobné. Nicméně další postup zvážíme na základě pravomocného rozhodnutí, které dosud nemáme v rukou," řekla ČTK mluvčí památkářů Simona Hradilová.

Jarmil Špačků; potomek původních vlastníků a starosta nedaleké Dobřeně
Jarmil Špačků; potomek původních vlastníků a starosta nedaleké Dobřeně | Foto: Josef Mašek

V rozporu s tímto výrokem je dřívější komuniké ministerstva kultury - pod něž péče o památky spadá. V prohlášení z léta, které úřad vydal jako reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, stálo, že ministerstvo nepovažuje možné vydání Kokořína za žádnou katastrofu.

"Nevnímáme to jako ohrožení. Z hlediska památkové ochrany má soukromý vlastník stejné povinnosti jako stát. Ze zákona se zkrátka musí o národní kulturní památku patřičně starat a udržovat ji," stálo v prohlášení úřadu.

Soukromník také dál dostává státní dotace či podporu od měst; zisky však odvádět nemusí. Padnou většinou na služby průvodců a údržbu.

"Vždyť já dnes ani nevím, jestli nám poplynou nějaké státní dotace na údržbu památky nebo jaké všechny povinnosti budeme při správě mít. Ještě jsem nic nezjišťoval. Ty soudy se tak vlečou, že mi přišlo předčasné už si studovat, jaká práva a povinnosti budeme mít," uvedl Špačků.

Lidé v okolních obcích mu to věří. "Vůbec nechápu, proč se památkáři tak brání. Rozebrat tam není co, bude s tím akorát spousta starostí," míní například prodavačka potravin v jedné z obcí na Kokořínsku.

A souhlasí i starosta Kokořína Vladimír Šesták. "S Jarmilem se znám a vím, že tam nechce udělat hotel nebo něco takového. Má zájem, aby hrad fungoval dál tak, jak funguje. Ostatně - ono je to tak malé, že by se tam stěží dalo podnikat v čemkoli," dodává se smíchem.

 

Právě se děje

Další zprávy