Praha - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se v pondělí v Bruselu zúčastní mimořádného zasedání Rady pro zahraniční věci Evropské unie. Jediným tématem jednání ministrů zahraničí zemí EU bude aktuální vývoj situace na ukrajinském Krymu a postup Ruska.
Zaorálek v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že výsledkem jednání by měla být především shoda zemí EU na jednotné pozici a postupu vůči Rusku. "Budeme jednat o pozici Evropské unie, a jakým způsobem se postavíme k tomu, co se na Krymu, potažmo na Ukrajině odehrává," řekl Zaorálek.
Podle ministra zahraničí je situace na Krymu znepokojivá nejen proto, že ze strany Ruska došlo k porušení mezinárodního práva. "Hrozí také reálné nebezpečí, že bychom se mohli v budoucnu nadat toho, že by vojenské jednotky mohly přistávat v různých částech Evropy a obsazovat území suverénních států, aby bránily zájmy svých občanů kdekoliv v Evropě," dodal Zaorálek.
Co bude Rada projednávat?
Mělo by se jednat o všem. Především o tom, jaká je pozice Evropské unie a jakým způsobem se postavíme k tomu, co se odehrává na Krymu a na Ukrajině, co to znamená pro náš obchod s Ruskem a jaké kroky můžeme přijmout. Samozřejmě se také budeme bavit o důsledcích. Například co to znamená pro vývoj na Ukrajině a čemu by mohla být vystavena v případě, že Rusko začne omezovat dodávky plynu.
Budete také jednat o možném zrušení bezvízového styku s Ruskem a státy EU?
O uvolnění vízového režimu a o bezvízovém styku mezi Ruskem a státy Evropské unie se ještě donedávna mluvilo. Je ale zřejmé, že situace se mění a na zasedání budeme určitě probírat, jakým způsobem.
Jaká jsou vaše očekávání?
Předpokládám, že Unie zaujme jasnou pozici a že výsledkem bude jasná definice toho, co Evropská unie o krocích Ruska míní. Naše pozice je stále stejná. Jednoznačně odmítáme postup Ruska na Krymu, protože je nejen porušením mezinárodního práva.
Zároveň zde hrozí reálné nebezpečí, že bychom se mohli v budoucnu nadat toho, že by vojenské jednotky mohly přistávat v různých částech Evropy a obsazovat území suverénních států jen proto, že někdo, například v Moskvě, nabyde dojmu, že jsou ohroženi jeho občané. Jak jsme totiž slyšeli z ruské strany, je Rusko připravené bránit zájmy svých občanů kdekoliv v Evropě. Takže zítra by mohl být obětí kdokoliv jiný.
Už jste mluvil se svými protějšky z ostatních evropských zemí?
Ano, s některými jsem mluvil a vzápětí v tom budeme pokračovat. Již ve 12:30 je schůzka ministrů zemí Visegrádu, takže konzultace budou probíhat ještě před tím, než začne jednání Rady pro zahraniční věci.
Jaké jsou postoje ministrů zahraničí, s nimiž jste již hovořil?
Ne všechny postoje jsou stejné a formulace se liší. Jsou země, jejichž postoje jsou razantnější, například země pobaltské. Zároveň některé země své postoje formulují mírněji. To jsou věci, které si musíme ujasnit během jednání.
Jakým způsobem chcete přinutit Rusko, aby upustilo od použití síly a vydalo se diplomatickou cestou, jak jste říkal v neděli po jednání Bezpečnostní rady státu?
Myslím si, že nikdo nedonutí Rusko, aby nepoužívalo síly ve chvíli, kdy ji používá. Bohužel je to věc, která se již v tuto chvíli děje. Rozhodně nechceme použít vojenské síly, protože by věc ještě více eskalovala a mohla mít nedozírné následky. Budeme tak mluvit o všech možnostech, včetně zapojení do dalších mezinárodních organizací, v nichž se můžeme zabývat porušováním mezinárodního práva. Je možné zvažovat i vyslání mezinárodních pozorovatelů na Ukrajinu a na Krym, nebo vysokého komisaře OBSE pro národnostní menšiny. To vše jsou možnosti, na nichž se můžeme dohodnout.
Bude dnes Rada nějakým způsobem jednat i s ruskou stranou, s Vladimirem Putinem?
Určitě ne. S panem Putinem se jedná jiným způsobem. Mluví s ním Angela Merkelová a politici, kteří zastávají významné postavení ve světě, a jednání mezi nimi neustále běží. Nemyslím si ale, že bychom se s ním spojili během jednání.
