Zeman chce spojit volby do sněmovny a europarlamentu

Domácí Domácí
26. 3. 2013 20:53
Podle prezidenta se tak uspoří náklady a zvýší šance na lepší volební účast
Miloš Zeman s Bohuslavem Sobotkou.
Miloš Zeman s Bohuslavem Sobotkou. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident Miloš Zeman hodlá vypsat volby do Evropského parlamentu a Poslanecké sněmovny v roce 2014 současně. Pokud tedy voliči nebudou muset k volebním urnám předčasně kvůli pádu vlády a následnému rozpuštění sněmovny.

Zeman to řekl na tiskové konferenci v Brně po svém jednání s představiteli Ústavního soudu.

Jako hlavní důvod uvedl ekonomické hledisko a očekávanou vyšší volební účast. "Dovoluje to i současná evropská směrnice," dodal.

"Až nastane ona ústavní povinnost prezidenta vypsat termín voleb do Poslanecké sněmovny, pak, za předpokladu, že volby nebudou předčasné, vypíši tento termín tak, aby se shodoval s termínem evropských voleb," řekl Zeman.

Poslední směrnice Evropské unie podle Zemana spojení termínů umožňuje.

Zeman své rozhodnutí o volbách zmínil v souvislosti s blížící se návštěvou předsedy Evropské komise Josého Barrosa v Praze, který by měl dorazit 2. dubna.

S požadavkem na spojené volby přišli již minulý týden sociální demokraté. Jejich lídr Bohuslav Sobotka obhajoval nápad stejnými argumenty jako Zeman.

Uvedl navíc, že by tím stát ušetřil podle propočtů ČSSD stamiliony korun a ušetřily by i samotné partaje, pro které by byla tvorba kampaně jednoduší.

Na volby do Evropského parlamentu jsou obvykle stanoveny čtyři dny, konkrétní den si v rámci tohoto rozmezí vyberou státy samy. Zatím poslední variantou je termín od 22. do 25. května.

V ČR se tradičně volí v pátek a v sobotu, v tom případě by se zde volby mohly konat 23. a 24. května 2014.

Sociální demokraté v roce 2009 volby do europarlamentu prohráli a zvítězila tehdy vládní ODS. Jedním z důvodů byla i nízká volební účast, kdy ČSSD nedokázala zmobilizovat své voliče. Sobotka konkrétně navrhoval pátek a sobotu 23. a 24. května.

K volbám před čtyřmi lety přišlo kolem 28 procent voličů, stejně jako při prvních českých eurovolbách v roce 2004.

Po volbách v příštím roce ČR kvůli vstupu Chorvatska do EU a změnám daných lisabonskou smlouvou ztratí jednoho europoslance, bude jich mít 21.

O roce 2014 se často hovoří jako o supervolebním. Nejprve lidé rozhodnou o složení Poslanecké sněmovny a o českých zástupcích v Evropském parlamentu.

Na podzim 2014 pak zemi čekají obecní volby a dvoukolový výběr senátorů ve třetině obvodů.

 

Právě se děje

Další zprávy