Praha - Nový návrh zákona o státních úřednících, který pro vládu připravilo ministerstvo vnitra, už má prvního hlasitého kritika.
Přestože ministerstvo v důvodové zprávě píše, že úkol napsat tento zákon "vyplývá ze Strategie vlády v boji proti korupci", první, kdo se vůči němu vymezil, je vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM), která má právě boj proti korupci ve vládě na starosti.
"Bohužel stále absolutně nenaplňuje má očekávání," píše Peake ve svém stanovisku.
Přitom České republice stále chybí platný zákon o státní službě a státních úřednících. Ten, který připravila ještě Zemanova vláda v roce 2002, stále vlády a Parlament odkládají a v platnost patrně jako celek nevstoupí nikdy.
"Neodpolitizuje státní správu"
"Zákon by měl v první řadě přinést odstranění nadměrného vlivu politických stran na chod úřadů a snížení rizika korumpovatelnosti úředníků a zaměstnanců veřejné správy, to se předkladatelům stále nedaří," dodává o novém návrhu Karolína Peake.
A Peake vypočítává - z jejího pohledu - vady zákona: není jasná hranice mezi úřednickými a „neúřednickými" pozicemi ve státní správě, nezavádí transparentní systém odměňování, nechrání ty, kteří upozorní na korupci (tzv. whistleblowery).
Podobně negativní stanovisko mají i odbory zaměstnanců státní správy. Nesouhlasí s pohledem ministerstva vnitra, že by nový zákon odpolitizoval státní správu a stabilizoval postavení úředníků.
"Návrh to bohužel neumožňuje, nevede k účelu, k jakému by vést měl," říká Jan Rovenský, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací.
"Nejsou stanoveny výše odměn. A také hodnocení zaměstnanců je postaveno na hlavu: měl by ho provádět nadřízený nadřízeného konkrétního zaměstnance, tedy člověk, který o jeho práci nic neví," vypočítává dál Rovenský.
Nový návrh zákona se skutečně systémem odměňování nezabývá a odkazuje na stávající praxi a zákoník práce (tedy současné platové třídy a nová pravidla zavedená v roce 2010 exministrem Jaromírem Drábkem, mj. o možnosti dát vybranému úředníku smluvní mzdu).
Vrchní vládní rada, koncipista a benefity
Předloha také vysloveně uvádí, že úředníkem není náměstek ministra (v českých podmínkách se bere tato funkce jako politická nebo polopolitická) ani zaměstnanec přímo člena vlády (poradce, konzultant apod.).
Zato zavádí do státní správy nové hodnosti: vrchní vládní rada a vládní rada, analogicky pak vládní tajemník, vládní koncipista, vládní inspektor či vládní asistent.
Přestože by se odměňování úředníků nezměnilo, ministerstvo vnitra argumentuje různými benefity pro stávající i budoucí úředníky: delší dovolená oproti zákoníku práce (6 týdnů), vyšší odstupné v případě propuštění, ošatné ve výši 10 procent platu, studijní volno na úřednickou zkoušku.
Tu by museli úředníci skládat, aby dosáhli na určitou úřední hodnost. To by zároveň mohla být nová klientela pro vysoké školy, které by na základě tohoto zákona mohly (i za peníze od státu) provádět přípravu a školení státních úředníků.
Stačila by akreditace na bakalářský nebo magisterský program a autorizace od státu, že mohou poskytovat tyto služby.
Trnité cesty zákona o státní službě
Zákon o státní službě sice stále ještě neplatí, to ale neznamená, že ho Parlament nepřijal a že není ve Sbírce zákonů: je, a to už celých 10 let. Jen neplatí.
Připravila ho ještě vláda premiéra Miloše Zemana (tehdy ČSSD) - a odtud by teď s tímto zákonem se Zemanem v roli prezidenta mohla mít současná vládní reprezentace problém.
První hodnocení úředníků podle něj mělo nastat v roce 2007.
Jenže už následující Špidlova vláda v roce 2003 jeho účinnost posunula. Zákon totiž předpokládal vyšší mzdy úředníků a tehdejší ministr práce Zdeněk Škromach v důvodové zprávě tehdy přiznal, že na to nebude "dostatečný objem prostředků".
Definitivně pak zákon "odložila" vláda Mirka Topolánka (ODS), jejíž ministr financí Miroslav Kalousek (dnes TOP 09) navrhl odložit účinnost některých pasáží na léta 2009 a 2011 a posléze pak znovu až na léta 2014 a 2015.
Nečasova vláda pak zákon odsunula až na roky 2017 a 2018 a zdůvodnila to tím, že stejně předloží zákon svůj. Ten, který teď má na stole.
