Praha - Stranické kasy ani v budoucnu nebude kontrolovat speciální nezávislý úřad, jak navrhoval nový zákon o hospodaření politických stran a hnutí, který ve středu projednávala vláda.
Ta ale diskusi nad materiálem z dílny ministra vnitra nakonec přerušila.
Nová verze návrhu zákona, na jejíž přípravu dostali odpovědní ministři čtyři týdny, už nebude s úřadem počítat, zpřísněny v něm ale budou některé povinnosti stran a hnutí, například ohledně informování veřejnosti o vlastní hospodářské situaci.
Politické strany se na vzniku úřadu, který prosazovala například vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM), nebyly schopny dohodnout už delší dobu.
"Polovina sněmovních stran je proti zřízení nového nezávislého úřadu pro dohled nad financováním politických stran. Jiná alternativa institucionálního dohledu přitom neexistuje," řekla vicepremiérka Karolína Peake.
Ve středu na vládě ale právě Peake s ohledem na tyto spory navrhla, aby úřad z normy zmizel a místo toho byly rozšířeny povinnosti stran při zveřejňování údajů o jejich hospodaření.
"Kolegové navrhovali, abychom hledali ještě jiné možnosti. To jsem odmítla jako brzdu přijetí zákona jako celku a navrhla jsem, aby nebyl zřizován nový úřad, ale aby byly rozšířeny povinnosti politických stran na zveřejňování údajů o jejich hospodaření nad rámec současného návrhu. Tím bude posílena kontrola nejdůležitější - kontrola ze strany veřejnosti. Zajistí se tak také širší podpora pro přijetí zákona v parlamentu. Byla by velká škoda, kdyby zákon jako celek neprošel kvůli sporu o úřad," dodala Karolína Peake.
Sankce za porušení pravidel
Ministerstvo vnitra nyní zákon dopracuje včetně zavedení mechanismu sankcí za porušení pravidel. Vláda by se k němu měla vrátit za čtyři týdny.
Podle ministra vnitra Jana Kubice byl hlavní nesouhlas na vládě se vznikem nového úřadu motivován hospodářskými ohledy. "Tato vláda snižuje agendy a snaží se i do budoucnosti snižovat agendy na straně jedné a na straně druhé by vzniknul naprosto nový nákladný úřad," poznamenal Kubice.
Vznik úřadu z parlamentních stran prosazovaly LIDEM a TOP 09 i opoziční Věci veřejné, proti byly ODS, ČSSD a KSČM. Měl mimo jiné kontrolovat, zda strany a hnutí dodržují povinnosti dané zákonem o sdružování ve stranách, uveřejňovat na webu zprávy o financování volebních kampaní a také například dávat podnět vládě k návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti či rozpuštění strany.
Součástí materiálu, jehož projednávání bylo ve středu přerušeno, je také novela zákona o sdružování ve stranách a hnutích, která kromě jiného předpokládá ověřování stranických účetních uzávěrek nezávislým auditorem, nebo stanoví přesná pravidla pro financování předvolebních kampaní.
Strany by pro ně například měly mít zvláštní transparentní účet, jak je tomu už nyní u prezidentské volby. Podrobnou výroční finanční zprávu by strany musely odevzdávat vždy do 1. dubna. Pokud tak neučiní, či zpráva nebude kompletní, může se stát, že ministerstvo financí straně pozastaví státní příspěvek.
Politické billboardy by podle návrhu měly být viditelně označené jménem či firmou, která je objednala.
Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc soudí, že předloha má řadu chyb a není dostatečná. Kontrolu stranických financí by podle něho měl provádět Nejvyšší kontrolní úřad. ČSSD by také omezila dary fyzických osob stranám a zakázala by politické sponzorování firmám. "Jsme připraveni s vládními stranami jednat, jde o důležitý zákon, který by měl přetrvat déle než rok," řekl Tejc novinářům.
Vládu ve středu za její rozhodnutí ze zákona nový úřad pro kontrolu stranických financí vypustit kritizovaly nevládní organizace jako Transparency International či Nadační fond proti korupci. Návrh v původní podobě totiž pokládaly za zásadní protikorupční opatření.
Návrh zákona v podobě ve středu odmítnuté pokládaly organizace jako Transparency International či Nadační fond proti korupci za zásadní protikorupční opatření.
