Praha - Prezident Václav Klaus  nechal projít zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Nevetoval ho, ponechal ho nicméně bez svého podpisu. "Toto rozhodnutí je výrazem mého distancování se od zpracování tohoto zákona," vysvětluje Klaus.

Podle něj zákon v podobě, jak byl přijat, nastoluje nerovné podmínky v přístupu státu k otázce restitucí a nápravy křivd minulosti mezi církvemi a náboženskými společnostmi a všemi ostatními subjekty. Církve oproti ostatním a na úkor ostatních zvýhodňuje.

"Vytváří tak reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy a vzniku nových nároků a požadavků vůči státu ze strany subjektů, které se na základě tohoto zákona mohou cítit diskriminovány," uvádí.

Majetkové křivdy? Tak proč dostanou peníze i nové církve?

Zákonu rovněž vyčítá, že opouští koncepci zmírňování některých majetkových křivd, která byla základem veškerého našeho dosavadního přístupu k restitucím.

"Nastolení nároku na restituce bez výslovně formulovaného respektu k hranici roku 1948 vytváří precedens pro možné zpochybnění majetkových poměrů ustavených před tímto datem. Na mé pochybnosti, které jsem vyslovil v dopise předsedům koaličních stran v srpnu letošního roku, jsem od nich uspokojivou a přesvědčivou odpověď nedostal. Někteří neodpověděli vůbec," kritizuje vládu Klaus.

Vadí mu také, že finanční prostředky tímto zákonem získávají i církve, jichž se zabrání majetků komunistickým režimem nijak netýká, nebo dokonce i církve, které vznikly až v posledních desetiletích. "To dokazuje, že zákon není restitucí, ale dotací církvím," dodává.

Klaus se obává i reakce společnosti

Obává se i další věci. Zákon byl podle něj protlačený silou, nesouhlasí s ním nejen Senát, ale hlavně ani velká většina občanů. To podle něj přispěje k další politické polarizaci ve společnosti.

"Obávám se, že bude v jeho důsledku ve společnosti poškozeno i samo postavení církví, které pokládám v současném, tradiční hodnoty nerespektujícím světě za velmi důležité, a nejsem v tom vůbec osamocen. Ohlasy veřejnosti vůči tomuto zákonu jsou však výrazně negativní, což bychom si také neměli zastírat."

Podle Klause lidé nesouhlasí s přijetím církevních restitucí i z toho důvodu, že se takové finanční závazky státu přijímají právě ve chvíli ekonomické krize. S tímto argumentem se však prezident neztotožňuje.

I přes své značné výhrady ale nakonec zákon nevetoval.

"Vím, že pro stabilitu a vůbec další pokračování této vlády je to norma klíčová. I proto nechci vrácením tohoto zákona Poslanecké sněmovně vyostřovat vztahy na politické scéně a vládu podrobovat dalším zkouškám. Současně se ale nemohu svým podpisem s přijatým řešením ztotožnit," vysvětluje své rozhodnutí.