Miliardářova volební revoluce. Co na ni říkají experti

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
26. 8. 2012 12:20
Aktuálně.cz se zeptalo na názor tří předních expertů na volební systémy
Za poslance schopnější a čistší?
Za poslance schopnější a čistší? | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Miliardář Karel Janeček (Nadační fond proti korupci) rozjel veřejnou debatu o volební revoluci. Snaží se prosadit změnu systému pro volby do sněmovny. Politologové jsou k detailům jeho návrhu spíše skeptičtí, jak zjistilo Aktuálně.cz.

Janeček požaduje změnit poměrný systém sněmovních voleb na většinový (v 81 obvodech by se vybíralo po 2 kandidátech), mohli by kandidovat i nezávislí kandidáti a volič by přiděloval 2 pozitivní a 1 "negativní" hlas.

Karel Janeček svoji iniciativu chápe jako "znovunastolení faktické a spravedlivé demokracie", jak píše ve stručném návrhu své volební reformy, a důležité "protikorupční opatření".

Aktuálně.cz, které má náčrt změn k dispozici, požádalo tři přední odborníky na volební systém o jejich stručné zhodnocení: politology Pavla Šaradína a Tomáše Lebedu z Palackého univerzity v Olomouci a Romana Chytílka z Masarykovy univerzity v Brně.

Dá se odhadnout fungování systému

Janečkův návrh

  • 81 volebních obvodů (shodných se senátními)
  • 2 poslanci volení v každém obvodu
  • volič: 2 pozitivní a 1 negativní hlas
  • pozitivní hlasy se sčítají, negativní odčítají
  • vítězí 2 kandidáti, kteří dostali nejvíc "bodů"
  • kromě stranických kandidátek i nezávislí kandidáti
  • zákaz "politické reklamy"
  • možnost odvolat poslance

Janeček: Zavedením dvoumandátových obvodů, kde lidé budou své poslance dobře znát, skončí "málo průhledné až téměř anonymní kandidátky". "Naším cílem je nastolení faktické a spravedlivé demokracie."

Politologové: Fungování systému se vůbec nedá odhadnout. Není jasné, zda by vedl k "atomizaci" sněmovny, nebo naopak posílil systém "dvou stran".

Šaradín: "Sociální vědy nedokáží přesně předpovědět, co se stane. Už současný volební systém vyprodukoval v letech 2006 a 2010 diametrálně odlišné výsledky."

Lebeda: "Nedá se počítat s tím, že by se voliči rozhodovali přísně racionálně. Systém je natolik neobvyklý, že nemůžeme ani odhadnout, jak by fungoval."

Můžeme očekávat "lepší" poslance

Janeček: "Žádoucím výstupem je systematický výběr co nejkvalitnějších zastupitelů z řad občanů."

Politologové: Samotná změna techniky volby tento výsledek nezajistí, nelze tvrdit, že se k moci dostanou nutně ti lepší.

"Návrh je veden dobrým úmyslem - mít kvalitnější zastupitele. Nikdy žádný systém sám o sobě ale neprodukuje nejlepší zastupitele," napadá přímo podstatu návrhu politolog Šaradín.

"Novým pravidlům se stávající politické strany přizpůsobí a najdou si cestu, jak prosazovat ověřené kandidáty," upozorňuje Šaradín.

Co přinesou negativní hlasy

Janeček: Volič tím, že může jednomu kandidátovi přidělit negativní hlas, označí "nejhoršího" kandidáta, což je lepší než kroužkování (tam nechtěného kandidáta ostatní přeskočí, tady je přímo označen).

Politologové: Negativní hlasy vyřadí často i lidi "s názorem", takže systém by mohl produkovat "šedivé myši". Mohl by se tím posílit vliv stranických centrál, což by mělo opačný efekt, než zamýšlejí navrhovatelé. Navíc by - i kvůli odčítání negativních hlasů - nakonec stačilo ke zvolení jen relativně málo voličských hlasů.

Chytílek: "Tam, kde byly negativní hlasy využity, bylo výsledkem to, že jimi byli často penalizováni kandidáti s jasným názorem, do parlamentu by se nejspíš dostávali nevýrazní kandidáti. To by zabraňovalo vytváření širších politických elit v rámci politických stran a posilovalo moc stranických centrál."

Navíc upozorňuje ještě na jedno riziko: "V tomto volebním systému může ke zvolení stačit velmi málo hlasů - díky negativním hlasům pro ostatní). Je pak otázkou, komu je vlastně zvolený poslanec odpovědný."

Je to protikorupční opatření

Janeček: Stávající volební systém přitahuje lidi, jejichž cílem je "maximalizace osobní moci a finančního zisku". "Zákonitě následuje rozmach korupce. "

Politologové: Jeden z oslovených politologů připouští, že většinový systém může vést k částečnému snížení korupce.

Chytílek: "V zemích, kde je většinový volební systém a menší počet politických stran, je skutečně menší míra korupce. Proto i tento návrh, posilující většinové prvky volebního systému, lze skutečně chápat jako opatření, které by v delším horizontu mohlo pomoci snížit korupci."

Pavel Šaradín i Tomáš Lebeda se k tomu ale stavějí spíše skepticky.

Lebeda: "Snahy o změnu volebního systému jsou ve světě běžnou záležitostí. Nebývá ale časté, aby za nimi stály takovéto motivy, jako je boj proti korupci. Obvyklejší je třeba snaha posílit vládní stabilitu."

Pavel Šaradín pak shrnuje: "Návrh celkově mění jen technická pravidla volby, ale to je velmi málo. Osobně vidím změnu jako velmi pomalou, je třeba spíše pracovat na zvýšení politické gramotnosti občanů."

 

Právě se děje

Další zprávy