Praha - Stoupne daň z přidané hodnoty, ale připlatíte si i za topení nebo sklenku červeného. A pokud váš potomek studuje vysokou školu, bude vás to každý semestr stát až o tři a půl tisíce korun navíc.

Pokud jste v důchodu, příjmy už vám také neporostou tak jako dříve.

A to je jen část změn, na kterých se shodli zástupci vládní koalice během úterního jednání, na němž se rozhodovalo o dalším osudu Nečasovy vlády.

Dlouhodobě podfinancované vysoké školství, z jehož tenčícího se rozpočtu letos zmizí dalších 600 milionů, tak bude moci tento propad alespoň částečně "zalepit" zápisným.

Odložené školné se totiž podle premiéra Petra Nečase z technických důvodů nepoveden do konce tohoto volebního období zavést. Od příštího akademického roku by tak měl každý student za semestr zaplatit zhruba tři až tři a půl tisíce korun za semestr.

Při počtu asi čtyř set tisíc vysokoškoláků (údaj z roku 2010) by tak měly školy získat asi 1,4 miliardy korun. To však na pokrytí propadu ve financování, který by měl letos činit asi 1,8 miliard, stačit nebude.

O regionálním školství, které v rámci škrtů přijde o 1,9 miliardy, však nepadlo ani slovo.

Rozpočet by v příštích letech mělo zachránit také zvýšení daně z přidané hodnoty - nově na 15 a 21 procent - a zavedení takzvané solidární přirážky (v podstatě jen jiný název pro progresivní zdanění).

Ta se bude týkat těch, kteří vydělávají čtyřnásobek průměrné mzdy, a bude dosahovat sedmi procent.

Spolu s dalšími opatřeními, která jsou součástí konsolidační strategie vlády, by tak měl deficit státního rozpočtu v příštím roce činit 2,9 procenta HDP; v roce 2014 potom ještě o procento méně.

V příštím roce to znamená škrty ve výdajové oblasti ve výši asi 31 miliard korun a zvýšení příjmové stránky rozpočtu o 25 miliard. V roce 2014 by přijatá opatření měla dosáhnout objemu 94,7 miliarda a v roce 2015 dokonce 140,7 miliard.

Zároveň s tím bude zrušen strop na zdravotní pojištění.

Zachována by měla být výše financí směřujících do dopravy - úroveň roku 2012 zůstane zachována i v následujícím roce. Dalšímu rozvoji dopravní infrastruktury by navíc měla dále pomoci podpora takzvaných PPP projektů.

Zrušením třech ministerstev, zjednodušením agend a zrušením duplicit ve státní správě by si měla státní kasa polepšit o necelých 12 miliard korun. Tyto změny by měla mít na starosti vicepremiérka Karolína Peake.

Škrtat? Hlavně ve výdajích

Škrty zasáhnou také sociální oblast. Například důchody by se měly zvyšovat podle jedné třetiny růstu cen a jedné třetiny průměrné reálné mzdy. Zrušen by měl být doplatek na bydlení.

U osob samostatně výdělečně činných budou zachovány výdajové paušály v současné výši.

Spolu se zavedením jednotného inkasního místa bude zrušena dnešní superhrubá mzda a zavedena devatenáctiprocentní sazba.
Od roku 2014 tak dochází k jejímu zvýšení o jedno procento. Premiér Nečas však upozorňoval, že současná sazba patnáct procent ze superhrubé mzdy odpovídá jednadvaceti procentům mzdy hrubé.

Na příští rok už zemědělci zřejmě nebudou moci počítat s daňovou úlevou ze spotřební daně z nafty. Zrušena bude i základní sleva pro pracující důchodce - ušetřené prostředky by měly jít na zvyšování důchodů.

O jeden procentní bod se od roku 2013 zvýší daň z převodu nemovitostí. O dvacet procent by měla vzrůst srážková daň vůči tzv. daňovým rájům.

Vzhledem k zachování daňového zvýhodnění závodního stravování by měly být zrušeny zaměstnanecké paušály ve výši tří tisíc korun.

Zdraží tabák, víno i topení

Na úroveň cigaret by mělo být zvýšeno zdanění řezaného tabáku. Spotřební daň z tichého vína by měla nově činit deset korun na litr tichého vína - této povinnosti však budou zřejmě ušetřeni drobní vinaři.

Vláda také navrhuje, s účinností od roku 2014, zavést takzvanou "uhlíkovou daň".  Tu by neplatily subjekty, které jsou součástí systému emisních povolenek.

Vládní návrh zatím počítá se sazbou daně ve výši 15 eur na tunu oxidu uhličitého, což by znamenalo zvýšení cen u topných olejů asi o patnáct procent, u uhlí asi o dvacet procent a zemní plyn by zdražil přibližně o deset procent.