Praha - Tiskový mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek o ní mluví jako o "budoucí prezidentce", europoslankyně Zuzana Roithová je zdrženlivější.
Chce zlepšovat "kvalitu života" a ráda by, aby se touto kategorií poměřovaly přijímané zákony podobně, jako se poměřují z hlediska dopadu do státního rozpočtu. Tvrdí, že je to těžké, ale že to jde.
Na Václavu Klausovi jí vadí to, že "nekoná", jako v případě podpisu např. Lisabonské smlouvy, se kterým otálel. "Lišili bychom se velmi mnoho," vymezuje se vůči němu Roithová.
Václava Havla považuje za "srdeční záležitost" a jen obtížně hledala, co by dělala jinak. Nakonec "by váhala", zda pronést podobný projev, jako byl ten Havlův rudolfinský.
Občas bylo vidět, že hledá správný výraz nebo se snaží zpřesnit svůj výrok, vyjasnit, jak ho myslela.
A.cz: Řekla jste, že nechcete peníze od strany...
Vůbec od právnických osob, jen od fyzických.
A.cz: Co když vám dá příspěvek třeba fyzická osoba Petr Kellner?
Myslím, že to nehrozí.
A.cz: Dobře, ale máte někoho konkrétního nebo okruh lidí, od kterých byste dar nevzala?
Přemýšlela bych o tom individuálně. Ale třeba velké finanční skupiny, které by byly spojené s mou kampaní, by znevěrohodňovaly to, kvůli čemu do toho jdu: prezident by měl být nezávislý a neměl by být vděčný těmto skupinám.
Majetek zveřejním ještě před volbami
A.cz: Prezident nemusí zveřejňovat své majetkové poměry. Šla byste nad tento požadavek a každoročně je dokládala?
Mám s tím už zkušenost: když jsem přišla do Tošovského vlády, všichni ministři jsme se dohodli, že dáme majetek na stůl při vstupu do vlády a v okamžiku, kdy z ní budeme vystupovat. Bylo to uloženo tuším u předsedy Senátu. Takže s tím nemám žádný problém.
A.cz: A zveřejníte majetkové poměry ještě před volbou?
Máme teď nová pravidla v Evropském parlamentu, do konce března máme předat přehled majetku, zjistila jsem, že to je velmi podrobné. A nedělá mi problém zveřejnit to, co třeba musí čeští poslanci. Nebyl by to žádný dlouhý seznam.
A.cz: Jste spokojena s pozicí, do které se léty dostal prezidentský úřad - ústavně, ale i zvykově?
Je to problém. Není to jen tento poslední prezident. Je známo, že prezidenti si vykládají Ústavu šířeji, než původně zamýšleli zákonodárci. Přímá volby by už sama o sobě vedla k tak silné legitimitě, že nepotřebuje porušovat Ústavu. Já mám v sobě respekt k Ústavě.
Není možné, aby prezident nekonal
A.cz: Takže kde byste couvla, pokud to srovnáte se současným prezidentem?
Myslím, že bychom se lišili velmi mnoho, pokud jde o chápání ducha Ústavy. Není třeba možné, aby prezident blokoval legislativní proces. Má možnost vrátit se svými jasnými důvody sněmovně zákon nebo podat ústavní žalobu, ale není možné, aby nekonal. Problémy kolem kompetencí prezidenta souvisejí právě s tím, že nekoná, než že by je překračoval.
A.cz: Zkuste se vymezit vůči Václavu Havlovi...
To je velmi těžké, protože s ním mě pojí i jakési srdeční pouto, možná jakýsi romantismus roku 1989. A i tím, že už nežije, člověk vnímá jen to dobré.
A.cz: Přesto: dělala byste něco jinak?
Přemýšlela jsem o tom projevu v Rudolfinu (ve kterém VH kritizoval Klausovu vládu po jejím pádu v roce 1997 - pozn. red.), nevím, jestli bych to udělala zrovna takhle. Asi bych se snažila problémy předtím otevřít u kulatého stolu, v parlamentu, než rovnou touto formou v Rudolfinu. Prezident má právo vystoupit kdykoliv ve sněmovně i v Senátu. Patřím spíš k lidem, kteří raději věcem předcházejí a hledají kompromis a konsensus.
Nečasova vláda by si se mnou oddechla
A.cz: Co by od vás mohla čekat Nečasova vláda?
Myslím, že by si strašně oddechli.
A.cz: Myslíte?
Skoro ano. Myslím, že zrovna ODS je strana, která má velký komplex daný zakladatelem strany a křídlem, vůči kterému vše vyvažuje.
A.cz: Ale vy se prezentujete jako velmi proevropská, zatímco teď vláda nepodepsala fiskální pakt, takže tam je neuralgický bod...
Je tam neuralgický bod. Ale jsem ráda, že premiér Nečas spolu s britským premiérem vyzvali ostatní, aby dokončili vytvoření společného vnitřního trhu. Takže to vidím optimisticky, pokud k tomu dospěli i ideologové ODS.
A.cz: Chcete to podat velmi optimisticky, ale byla byste spokojena se zahraniční politikou vlády?
Odlišila bych to. Co se týče obecně zahraniční politiky, jsem ráda, že Česká republika stále drží laťku vysoko, co se týče prosazování lidských práv, i když to bude mít nevýhody, pokud budeme důslední. Ale vnímám, že řada lidí, se kterými mluvím, nepovažují toto za důležité a za to, pro které by mě volili. A to je mi docela líto.
Ale problémy by byly v otázkách Evropské unie.
Zákony a "kvalita života"
A.cz: Chodila byste třeba na zasedání vlády? Prezident může...
Myslím, že ano, ale je dost důvodů, proč by tam neměl chodit příliš často. Především to, že existuje dělba moci. Prezident by neměl tlačit na vládu jako takovou, ale spíš vytvářet klima.
Ale budu se snažit prosadit - i když zvolena nebudu, aby zákony měly doložku nejen o tom, jaký budou mít dopad do státního rozpočtu, ale i do kvality života.
A.cz: To se ale těžko měří...
Ale stát musí vytvářet podmínky, aby byla sociální soudržnost, byla dostupná práce, dostupná zdravotní péče i sociální služby, aby tu byl právní stát.
A.cz: Ale těžko to dáte do tabulky: tento zákon zkvalitňuje život z tolika a tolika procent...
Nejde to kvantitativně. Ale vezměte třeba zákon o zdravotně postižených, který měl zlepšit kvalitu jejich života. A místo toho nastavil takové podmínky, že omezil jejich svéprávnost vybírat si služby atd. A zda ten zákon zvýší, nebo nezvýší kvalitu života zdravotně postižených, to je už měřitelné.
Nebo pokud třeba zákon zvyšuje bezpečnost v zemi, tak lidé právě bezpečnost řadí mezi hodnoty, které zkvalitňují život. A to zajišťuje stát.
A.cz: Rýpnu si: pokud budeme bojovat s terorismem a víc lidí odposlouchávat a sledovat, zvýšíme tím bezpečnost. Zvýšíme tím ale kvalitu našeho života?
Je to otázka míry a důvodů, jak omezovat svobodu člověka třeba na internetu i jinde. Musí to být ve veřejném zájmu a musí to být dobře odůvodněné a musí tam být pojistky, umožňující kontrolu.
