Praha/Pardubice - Strana Zelených o víkendu v Pardubicích řeší, zda ustaví do čela strany pár po vzoru německých zelených, kterým kvůli gendrové vyrovnanosti předsedají muž a žena ve formě spolupředsednictví.
V Evropském parlamentu uplatňuje spolupředsednický model frakce Zelení-Evropská svobodná aliance.
Strana také probere konkrétní kroky, které podle ní povedou k řešení hospodářské krize a prohloubení evropské integrace, zároveň ale také k posílení demokracie uvnitř EU a jejích institucí.
Výsledkem sjezdu pak má být přijetí "Pardubické deklarace", která bude kroky a požadavky SZ v těchto směrech shrnovat.
"Evropský projekt potřebuje nový směr a cíl. ČR musí změnit svou politiku, jinak hrozí, že se ocitne na periferii," poznamenal předseda SZ Ondřej Liška. Zelení v ČR i v Evropě podle něj žádají ustavení nového Konventu, který by připravil změnu smluv o EU.
Podívejte se, jak vypadal minulý sjezd Strany zelených:
Na dvoudenním sjezdu bude strana, která loni musela kvůli volebnímu debaklu vyklidit sněmovní lavice, probírat i další změny stanov.
Patří mezi ně například nastavení závazných kvót pro muže a ženy pro kandidátní listiny a zastoupení v orgánech SZ, dosud tato pravidla platí jen jako doporučení. Zelení plánují také zavedení funkce ombudsmana či posílení role vnitrostranických referend.
"Od diskuse nad modernizací stanov si slibujeme vyjasnění a zkvalitnění vnitřního fungování," uvedl v pozvánce na sjezd předseda zelených Ondřej Liška. Podle člena předsednictva Matěje Stropnického, který měl přípravu změny stanov na starost, se předložené návrhy řídí principem: "Co prosazujeme navenek, musíme dodržovat i uvnitř strany."
Volby ukážkou, zda mají zelení potenciál
Zelení v Pardubicích otevřou také diskusi o programových prioritách pro příští období. Vyberou a formulují také témata, se kterými půjdou příští rok do krajských voleb.
Už dříve tyto volby označili za klíčové, ukáže se totiž, zda strana, která se stala hvězdou po volbách 2006, má ještě potenciál oslovit voliče. Sjezd tak například projedná návrh opatření, která chce SZ prosazovat s cílem omezit znečištění ovzduší a vytvořit nová pracovní místa.
K projednání předložilo vedení SZ také iniciativu pro vedení informační a osvětové kampaně na podporu šetrnější energetiky v Česku, která má být založena na nezávislosti, úsporách, obnovitelných zdrojích, a obejít se bez jádra a uhlí.
Stranu oslabily vnitřní spory
Sjezd zelených, který se odehrál v polovině loňského roku, potvrdil v čele strany Lišku. Místopředsedkyněmi se staly Petra Kolínská a Ivana Fajnorová. Do předsednictva se dostal i ostrý kritik někdejšího vedení SZ v čele s Martinem Bursíkem Stropnický. Do funkce prvního místopředsedy vybrali zelení před rokem bývalého poslance SZ Přemysla Rabase.
Zelení měli ve sněmovně zastoupení čtyři roky, podíleli se na koaliční vládě spolu s ODS a KDU-ČSL. Během vládního angažmá stranu oslabovaly vnitřní spory.
Prohlédněte si květnový volební štáb zelených:
Voliči dali zeleným červenou kartu už v evropských volbách 2009, loni v květnu pak SZ získala méně než tři procenta hlasů. Kandidáti zelených neuspěli ani v nedávných senátních volbách.
Průzkumy volebních preferencí straně, která má 1520 členů, nyní přisuzují výsledky pohybující se kolem hranice pěti procent.
