Praha - Poslanci ve středu zavrhli možnost vymáhat od dlužníků příspěvek na živobytí, a to až na hranici existenčního minima.

Poté, co byl návrh vrácen Senátem, se koalici tentokrát nepodařilo získat ve svých řadách dostatečnou podporu pro jeho přijetí.

Pro bylo pouze devadesát poslanců, proti hlasovaly kluby sociální demokracie a komunistů, k nimž se připojilo také několik poslanců TOP 09; z nezařazených se proti návrhu postavil Stanislav Huml, který s ČSSD úzce spolupracuje.

Svůj návrh poslankyně ODS Ivana Řápková a Lenka Kohoutová zdůvodňovaly zvýšením vymahatelnosti pokut a poplatků od lidí pobírajících dávky a tím, že "do jisté míry vyrovnává postavení všech občanů České republiky."

V současné době je totiž možné uplatnit srážky ze mzdy dlužníka, nebo dalších zdrojů příjmů, například nemocenské, ošetřovného, důchodů a další dávek.

Možné to není třeba v případě dávek v hmotné nouzi (včetně zmíněného příspěvku na živobytí), státního příspěvku na bydlení nebo příspěvku na nezaopatřené dítě do patnácti let.

Opozice během projednávání návrhu ve sněmovně argumentovala tím, že pouze dojde k rozšíření okruhu lidí, jimž budou nabízeny a schvalovány různé nevýhodné půjčky. "Nepřeji si platit lichvářům ze státního rozpočtu," řekl tehdy sociální demokrat Jeroným Tejc.

Dávky v minulosti zabavovala například chomutovská radnice - a to v době, kdy v jejím čele stála právě Řápková. Dlužníkům na nájemném tehdy exekutoři zabavovali dávky. Proti tomuto postupu se postavil ombudsman a kvůli podezření z porušení ústavy ho prošetřoval i ministr spravedlnosti.

Návrh byl součástí novely zákona o hmotné nouzi, kterou na konci listopadu podepsal prezident Václav Klaus. Ta mění systém sociálních dávek tak, že je nyní bude vyplácet jen úřad práce. Čerpat je budou moci lidé rovněž prostřednictvím takzvané sociální karty.