Praha - Snaha řešit situaci ve zdejších ghettech může výrazně změnit podobu českého školství.
Vládní strategie pro boj se sociálním vyloučením, kterou ve středu projedná vláda, totiž počítá i s prodloužením povinné školní docházky na deset let.
Namísto současných devíti let výuky na základních školách by podle ní české děti měly povinně absolvovat minimálně i dva roky na střední škole, odkud by si odnesly alespoň výuční list. Výuka na základní škole by se naopak podle tohoto návrhu zkrátila o rok.
"Cílem opatření je prodloužit povinnou školní docházku tak, aby zahrnovala docházku do střední školy minimálně do úrovně výučního listu," stojí ve zprávě, která má řešit problémy v českých ghettech a kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Složitá jednání
"Žák by tak měl povinnost vystudovat dva roky na střední škole s minimálním zakončením výučním listem. Při současném zrušení devátých ročníků základních škol by tak byla povinná školní docházka desetiletá," dodávají její autoři z vládní Agentury pro sociální začleňování.
Zprávu vládě předkládá přímo premiér Petr Nečas a zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková v době, kdy městy ve Šluknovském výběžku otřásají sociální nepokoje.
Šimůnková se však před projednáním na vládě odmítla ke konkrétním opatřením ve zprávě vyjádřit. Nicméně Aktuálně.cz potvrdila, že výše zmiňovaný návrh v předloze zůstal i po připomínkovém řízení na ostatních ministerstvech.
"Nebylo jednoduché všechna opatření vyjednat. Uvidíme, jak bude zpráva přijata přímo na vládě a o čem se povedou diskuse," řekla Šimůnková Aktuálně.cz.
Ministerstvo není proti
Klíčový bude postoj ministerstva školství, které by mělo návrh uvést do praxe do roku 2015.
"Ministerstvo se nestaví proti. S takto upravenou povinnou školní docházkou již existuje zkušenost v mnoha zemích světa. Rozhodně by toto opatření mohlo přispět k vyšší kvalifikovanosti populace," uvedl mluvčí úřadu Hynek Jordán.
Podpora ale není bez výhrad.
"Jinou otázkou je faktická úprava systému vzdělávání ve prospěch tohoto opatření a jeho financování," dodal.
Finanční dopady prodloužení povinné školné docházky v obrysech popisují i autoři této strategie.
"Jedná se o opatření bez přímých nároků na státní rozpočet. Přestože většina dětí neukončuje vzdělávání splněním povinné základní školní docházky, lze předpokládat, že nároky na veřejné rozpočty vzniknou prodloužením vzdělávací dráhy o jeden rok těch dětí, které by za jiných okolností nepokračovaly ve vzdělávání na středním stupni," píší autoři.
Delší o rok školky
Dobeš přitom před časem připustil, že zvažuje prodloužení povinné školní docházky - ale směrem dolů, tedy do předškolního věku. Povinný by podle jeho vyjádření z loňska měl být poslední ročník mateřské školy.
Prodloužení povinné školní docházky by uvítala Šárka Vlková z projektu Společně do školy, který prosazuje rovný přístup ke vzdělání pro romské děti.
"Je to krok správným směrem. Vhodnější než povinné dva roky na střední škole by ale bylo prodloužení o předškolní rok, který by děti připravoval na úspěšný vstup na základní školu," uvedla Vlková.
I autoři Strategie boje proti sociálnímu vyloučení se zaměřují na předškolní vzdělávání, zejména na odstranění diskriminace při přijímaní sociálně slabých, většinou romských dětí do veřejných mateřských školek
Kritika za diskriminaci
Mezi klíčová opatření v oblasti školství zmiňují například možnost nařízení povinného docházení do mateřské školky dětem z vyloučených lokalit, které by se mohly setkat na běžné základní škole s potížemi například kvůli snížené schopnosti používat češtinu.
Jak to vypadá v romské ubytovně, když Varnsdorf válčí s policií:
O tomto kroku by rozhodovali sociální pracovníci městských úřadů a rodiče těchto dětí by za své potomky nemuseli platit poplatek za školku a stravné.
Právě o integračních novinkách z oblasti školství se ve středu čeká největší debata. Strategie však obsahuje také opatření týkající se bezpečnosti, zaměstnávání nebo bydlení.
Školství ale právě považují mnozí odborníci za klíč k integraci Romů do většinové společnosti. Česko také čelí dlouhodobé kritice ze zahraničí právě kvůli diskriminaci romských dětí na zdejších školách.
Česká školní docházka patří k těm méně krátkým, například ve Velké Británii se má do roku 2015 prodloužit do osmnácti let věku dítěte. V mnoha evropských zemích je pak limit nastaven na šestnáct let.
