Přímá volba starostů je o krok blíž, vláda souhlasí

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
5. 1. 2011 16:25
Podle vládního návrhu se pro velké obce a města nic nezmění
V Drásově by mohli - má 1300 obyv.
V Drásově by mohli - má 1300 obyv. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Volič se může těšit na to, že už v roce 2014 si - možná - sám bude vybírat přímo starostu své obce. Ale jen v malých obcích zhruba do 1,5 tisíce obyvatel.

Vláda vzala ve středu na vědomí analýzu ministerstva vnitra, na základě které připraví změnu zákona. Má to ale háček: musí se ještě posoudit ústavnost návrhu.

"Musíme to zanalyzovat!"

"Musí se naprosto jasně určit, že to nemůže být ústavně napadeno," řekl po jednání vlády ministr vnitra Radek John (VV).

"Týká se to tří a půl tisíce vesnic, to je ohromné množství," dodal.

Radek John proto přijal nabídku ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS), že s tím pomůže legislativní rada vlády.

John dál říká, že přímá volba by se měla týkat už příštích komunálních voleb. Změnu zákona má navrhnout do konce letošního roku.

Na problémy ostatně poukazuje už samotná analýza: otázkou je, zda mají starostové dostat větší pravomoci, a pokus ano, tak jaké.

"Přímá volba posune starostu někam jinam, bude třeba se podívat i na jeho pravomoci," potvrzuje předsedkyně ústavně-právního výboru sněmovny Karolína Peake ze strany Věci veřejné, které právě přímou volbu starostů ale i primátorů měst prosazovaly před loňskými volbami do sněmovny.

Problémem je i to, že přímá volba se nebude týkat všech starostů, a už vůbec ne primátorů. Týká se to jen vesnic, které mají pouze zastupitelstvo a starostu a kde tedy chybí obecní rada.

Jen malé obce

"To byla podmínka při koaličních jednáních: že větších měst se to týkat nebude," říká k tomu předseda poslanců TOP 09 a donedávna starosta Petr Gazdík. "ODS je kategoricky proti," podotýká.

Věci veřejné nicméně před volbami chtěly prosazovat přímou volbu všech starostů a primátorů.

"Narazili na realitu. A také na koaliční partnery," komentuje to místopředseda poslanců opoziční ČSSD Jeroným Tejc.

Zástupci Věcí veřejných ale naznačují, že přímé volby v malých obcích mohou být jen prvním krokem. "Bude lepší to odzkoušet na těch malých obcích," dodává Peake.

Zrušte radu - a můžete volit starostu!

Jako hranici pro přímé volby navrhuje resort vnitra obce a městské části do 1,5 tisíce obyvatel. O něco málo větší obce by mohly přímo volit také, ale s jednou podmínkou: místní voliči by v referendu rozhodli, že zruší obecní radu a raději si přímo zvolí starostu, což je model platný například ve Velké Británii.

"Jiné řešení ani není možné," shoduje se ČSSD ústy Jeronýma Tejce s ODS. "Tam, kde není rada a kde i její funkce vykonává starosta, je to nejsprávnější."

Starosta by se volil buď v jednom kole, nebo jako dnes senátor - tedy ve dvou kolech, přičemž do druhého by postoupili dva nejsilnější kandidáti.

Starosta by ovšem byl nezávislý na zastupitelstvu obce, protože by ho zvolili přímo její obyvatelé. Zastupitelstvo by ho proto nemohlo odvolat - to by mohlo zase jen místní referendum.

Návrh Johnova ministerstva je hodně opatrný a několikrát poukazuje na problémy a nevýhody. Přiznává ale, že přímou volbou starosty by obyvatelé obce získali větší pocit, že mohou ovlivnit dění na radnici.

Na druhou stranu varuje před vyššími náklady: ze strany státu na volby, pokud by místo jednoho kola proběhla kola dvě, a pak také na rozpočty samotných obcí - přímo volený starosta by byl tzv. "uvolněný", starostování by tak bylo jeho prací na plný úvazek a musel by tudíž dostávat plný plat.

Problémy tam, kde nejsou

"Zatím obce kopírují parlamentní systém - radu a starostu volí zastupitelstvo," říká politolog Tomáš Lebeda a varuje: "V zastupitelstvu může mít většinu tábor, který přímo zvoleného starostu většinově nepodporuje. Otázkou je, zda by to nebylo kontraproduktivní. Řešíme problémy tam, kde nejsou," dodává.

I sama analýza ministerstva vnitra poukazuje na příklad Slovenska, kde přímou volbu starosty mají: v momentech, kdy starosta a zastupitelstvo nemají vůli spolupracovat, dostávají se do patových situací.

Analýza Johnova ministerstva upozorňuje, že kromě Slovenska volí v Evropě starosty přímo např. v Itálii, Polsku nebo ve Slovinsku. Nepřímo pak třeba ve Švédsku, Španělsku, Francii nebo v Belgii.

Oba způsoby se používají ve Velké Británii - tam rozhodují voliči v referendech, nebo v Německu, kde se používá ten či onen způsob různě podle spolkových zemí. V Maďarsku se pak starostové volí jen v obcích do 10 tisíc obyvatel.

Kromě přímé volby starostů chtějí strany vládní koalice prosadit i přímou volbu hlavy státu.

 

Právě se děje

Další zprávy