Kdo má nárok na výsluhy? Lovci Talibánců i Tvrdík

Kateřina Eliášová
15. 8. 2010 10:00
Ministr Kalousek chce zdanit výsluhy vojáků, hasičů, celníků, policistů i pracovníků Vězeňské služby
Kdo má brát výsluhy? Jen lidé v aktivní službě nebo i armádní a policejní úředníci?
Kdo má brát výsluhy? Jen lidé v aktivní službě nebo i armádní a policejní úředníci? | Foto: REUTERS/Shamil Zhumatov

Praha - Bývalý ministr obrany Miroslav Kostelka, exposlanec Juraj Raninec nebo skupinka bývalých celníků, odsouzených za pašování alkoholu. Co mají tito lidé společného?

Až do důchodu budou od státu pobírat výsluhy, a to bez ohledu na to, že mají jiné zaměstnání a berou za něj plat.

Umožňuje to zákon, díky kterému mají příslušníci ozbrojených složek po patnácti letech služby nárok na odchodné nebo měsíční výsluhový příspěvek.

Průměrná výše výsluh je v současné době více než 11 tisíc korun měsíčně. Vláda Petra Nečase se teď chystá poprvé výsluhy zdanit. Ministerstvo financí odhaduje, že tím stát ušetří více než miliardu ročně.

Na výsluhy mají po patnácti letech služby nárok vojáci, celníci, policisté, hasiči a pracovníci vězeňské služby. Renta se vyplácí až do důchodu a odvíjí se od výše platu.

Nečas proti Tvrdíkovi

Výsluhové příspěvky mají své silné zastánce i odpůrce, obhajovat je před veřejností museli téměř všichni ministři vnitra či obrany. Spor je o to, zda by je měli brát úplně všichni, kdo na ně mají nárok. Tedy i bývalí vojáci z povolání, kteří na stejných místech působí doteď, berou tarifní platy a výsluhy k tomu.

Jaroslav Tvrdík opustil armádu a místo výsluh zvolil vysoké odchodné
Jaroslav Tvrdík opustil armádu a místo výsluh zvolil vysoké odchodné | Foto: Ludvík Hradilek

Před osmi lety to pobouřilo tehdy stínového ministra obrany za ODS Petra Nečase, kdy za těchto podmínek přešlo do civilu několik desítek úředníků ministerstva obrany. "Takové zcivilnění ministerstva je karikatura. Ti úředníci zůstali na svých místech se svými tarifními platy a dostávají ještě výsluhový příspěvek," interpeloval tehdy Petr Nečas ministra obrany Jaroslava Tvrdíka.

Mimochodem výsluhový příspěvek náležel po odchodu z armády i exministrovi Tvrdíkovi, donedávna šéfovi volební kampaně ČSSD. Tvrdík si nicméně vybral jinou variantu. Namísto pravidelných měsíčních dávek zvolil variantu odchodného. Ke stotisícovému platu šéfa Českých aeroliniích dostal zhruba dvanáctinásobek svého armádního hrubého platu, odhadem minimálně půl milionu korun.

Politici ve výslužbě

I Tvrdíkův nástupce Miroslav Kostelka bral výsluhový příspěvek, a to v době, kdy byl ministrem Špidlovy vlády. Kostelka do vládní funkce vstoupil z pozice logistika, vojáka z povolání.

V majetkovém přiznání přiznal pobírání výsluh i někdejší poslanec ODS Juraj Raninec, který před svou politickou kariérou sloužil jako profesionální hasič.

Z armády odešel před osmi lety i generální náčelník štábu Jiří Šedivý. Rok nato si založil vlastní konzultační společnost, později působil jako konzultant ve firmě Euroenergy, radil i Aeru Vodochody. I on má nárok na výsluhu, v jeho případě ve výši zhruba mezi 30 až 40 tisíci korunami měsíčně. Šedivý byl nicméně aktivní voják, v roce 1995 byl například odeslán do Bosny a Hercegoviny, byl velitelem kontingentu AČR v misi IFOR.

Výsluhy pro pašeráky

V roce 2004 systém vyplácení výsluh zneužila například slupina břeclavských celníků, obviněných a posléze souzených za pašování alkoholu.

Jejich nadřízeným se tehdy nepodařilo doručit jim výpověď. Do civilu tak odešli podle předchozích domluv, tedy ne kvůli trestnímu stíhání, ale v souvislosti se snižováním počtu celníků po vstupu Česka do Evropské unie.

I oni tak budou brát výsluhový příspěvek až do důchodu. Pokud by byl vypočtený důchod nižší, než dosavadní výsluhy, pak je stát podle zákona dorovnat důchod zpět na úroveň výše výsluh.

 

Právě se děje

Další zprávy