Otázky a odpovědi: Koho už po volbách neuvidíte

Kateřina Eliášová
5. 2. 2010 13:30
Prezident volby vyhlásil na poslední květnový víkend, k volebním urnám tak půjdeme 28. a 29. května
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Čeští voliči už znají termín, ve kterém svými hlasy rozhodnou o novém složení poslanecké sněmovny.

Prezident Václav Klaus sněmovní volby vyhlásil na poslední květnový víkend, k volebním urnám tak půjdeme 28. a 29. května.

Politici teď se znalostí termínu mohou plánovat kampaně svých stran, státní volební komise a statistický úřad zas přípravu voleb.

Aktuálně.cz pro vás připravilo 7 základních otázek a odpovědí, které se vyhlášením termínu voleb pojí.

1. Kdy začně volební kampaň?

Socialisté začnou 12. března programovou konferencí, ostrý start kampaně plánují na 22. dubna. Jejich největší rival ODS odstartuje kampaň konferencí o Vizi 2020 20. února, ostrá fáze začne v půlce dubna. TOP 09 zahájí kampaň začátkem března, horká fáze začne 4. týdny před volbami. Lidovci oznámili, že startují 8. dubna. Zelení zatím neznají konkrétní datum, ostrou fázi plánují měsíc či měsíc a půl před volbami. Komunisté plánují na 27. března konferenci k založení strany, kterou lze podle jejich slov považovat za oficiální start kampaně.

Malé strany zaútočí na ODS, chtějí si rozporcovat Prahu
Teď přijdou křtiny. Paroubek zvyšuje na 10:0.

2. Kdy skončí Poslanecká sněmovna?

Volební období současné sněmovny skončí ve čtvrtek 3. června 2010. Noví poslanci se mohou sejít nejdříve den nato, tedy 4. června. Schůzi svolává bývalý předseda dolní komory, pokud je znovu zvolen poslancem. Pokud ne, zná jednací řád sněmovny i další způsoby. Nově zvolení poslanci mohou začít pracovat fakticky ve chvíli, kdy je zvoleno nové vedení. Po minulých volbách se situace zkomplikovala, protože se politici nedokázali shodnout na tom, kdo sněmovnu povede. Nováčci tak začali pracovat až dva měsíce po svém zvolení.

Rekonstrukce: Takto ještě do voleb změní politici Česko

3. Mají poslanci nárok na odchodné?

Poslanci, kteří se v novém volebním období už neucházejí o jiné ústavní funkce (tedy nejsou znovu zvoleni poslanci, senátory, soudci či nezastávají jinou ústavní funkci), mají nárok na odchodné ve výši jednoho měsíčního platu, který se násobí počtem let ve funkci v daném volebním období. Nejvíce tak může získat odchodné ve výši čtvrt milionu korun. Jména poslanců, kteří byli členy sněmovny dlouhá léta, ale už nehodlají kandidovat, jsou známa. Patří sem Miloš Melčák, Petr Bratský z ODS či Lucie Talmanová.

Politici stratégové, místo do sněmovny chtějí do senátu

4. Kdo vyhraje volby?

Podle posledního průzkumu společnosti CVVM by volby do sněmovy vyhráli socialisté, podpořilo by je 28 procent voličů rozhodutých jít volit. Je to o šest procent méně než byla prosincová čísla. Do sněmovny by se pravděpodobně dostala ještě ODS, komunisté a také TOP 09. U malých stran je zatím situace nestabilní. Těsně kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do sněmovny se teď pohybují zelení, lidovci a Věci veřejné. Klíčová však budou únorová čísla, která například při posledních volbách před čtyřmi lety předurčila vstup zelených do sněmovny.

Lednové volby by vyhrála ČSSD. Ale ztratila 6 procent

5. Jaký bude harmonogram?

Nejpozději 15 dnů přede dnem voleb oznámí vedení radnic a obecních úřadů informaci o době a místě konání voleb v obci. Kandidátní listiny podávají strany nejpozději 66 dnů přede dnem voleb - tedy 16 března. Po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí. Hlasovací lístky zašle krajský úřad prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisí.

Schwarzenberg by teď byl premiérem. Na NETčisto

6. Kdo bude kandidovat?

Kandidátní listiny politických stran jsou s výjimkou zelených a Věcí veřejných už uzavřeny. Strany počítaly s předčasnými volbami v říjnu loňského roku. Ty se nakonec nekonaly, strany nicméně až na drobné výjimky kandidátní listiny zachovaly. Zelení jako jediná parlamentí strana procházejí znovu primárkami. Jména všech jejich kandidátů budou známa 14. února. Přesto mohou ještě strany do kandidátek ve výjimečných případech zasáhnout.

Bursík: Budu kandidovat, když budou mít zelení vizi
Šmucler skončil v čele kandidátky TOP 09 ve Varech
ČSSD vyškrtla z kandidátky radního. Kvůli podnikání

7. Může tyto volby ještě někdo zpochybnit?

Předčasné volby, které se měly konat v říjnu loňského roku, napadl nezařazený poslanec Miloš Melčák. Nesouhlasil ze zkrácením volebního mandátu, Ústavní soud mu vyhověl a volby se tak budou konat v řádném termínu. Řádný termín voleb vyhlášený prezidentem nelze napadnout, strany, ale i občané, mohou podat stížnosti například proti jejich výsledkům či průběhu jejich konání, mohou volby zpochybnit až po jejich konání.

Historický okamžik: Ústavní soud zrušil říjnové volby

 

Právě se děje

Další zprávy