Ve hře jsou mimo jiné miliardy na projekty z evropských fondů. Česko se totiž provinilo tím, že nestihlo včas přijmout nový zákon o zadávání veřejných zakázek.
Zákon, jehož předloha teprve čeká na schválení v Senátu, zohledňuje i dvě směrnice, které měla Praha do konce ledna převést do českého právního řádu.
Úskalí starého zákona
"Lhůta uplynula 31. ledna 2006," potvrdila mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Catherine Sustek. Při zadávaní veřejných zakázek, spolufinancovaných z fondů EU, se tak Češi musí - počínaje dneškem - povinně řídit zmiňovanými směrnicemi.
Dosud platná česká legislativa je ale s oběma evropskými normami v rozporu. Umožňuje například zvýhodňovat domácí firmy či zadávat zakázky bez výběrového řízení. A právě to Brusel Praze už delší dobu vytýká.
Také analýza Nejvyššího kontrolního úřadu z konce roku potvrdila, že při chybách v zadávání veřejných zakázek "mizí" v Česku obrovské sumy. Za uplynulých deset let kontroloři veřejným zakázkám vystavili téměř 1500 negativních vysvědčení.
A z nich vyplývá, že úřady často vůbec výběrové řízení nevypisují, omezují konkurenční prostředí, nevhodně nastavují kritéria nebo nedostatečně hodnotí nabídky. Častým prohřeškem je také rozdělení zakázek na menší, kde nemusí být výběrové řízení vypisováno. Anebo uzavírání dodatků ke smlouvám.
- Zprávu NKÚ o veřejných zakázkách - najdete ZDE.
- Podnikání v Česku? Známosti nad zákon - průzkum veřejného mínění ZDE.
"Aby jednotný vnitřní trh Unie fungoval, musí ve všech zemích EU platit stejná pravidla. Zadávání veřejných zakázek musí být transparentní, přístup k nim musí mít dodavatelé ze všech unijních států, bez výjimky," vysvětlil Aktuálně.cz expert Evropské komise, který si přál zůstat v anonymitě.
Analýza pro kritické období
Hrozících potíží si je vědomo i ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož kompetencí strukturální fondy spadají. Na co nejrychlejším přijetí nového zákona o veřejných zakázkách má tudíž eminentní zájem.
Infobox
Jak členské státy EU přejímají evropské právo?
"Pokud by žadatel o dotaci postupoval podle těch ustanovení starého zákona, která nejsou s uvedenými směrnicemi v souladu, hrozí mu, že by dotaci od EU nemusel dostat," odpověděla na dotaz Aktuálně.cz mluvčí úřadu Radka Burketová.
Ministerstvo si proto nechalo vypracovat speciální analýzu. Ta má zjistit, kde se unijní směrnice s dosud platnou a Bruselem odmítanou českou legislativou shodují a kde rozcházejí. A navrhnout, jak překlenout kritické období, než začne platit zákon nový.
Nejde jen o fondy
Podle Petra Zahradníka, analytika České spořitelny, má ale zpoždění při přijímání zákona o veřejných zakázkách i jiný rozměr než "jen" potíže při financování výstavby silnic či čistíren odpadních vod ze strukturálních fondů.
"Česko si musí dát pozor, aby v žádné z oblastí - ať už jde o dodávky zboží, služeb či stavebních prací - neporušovalo unijní pravidla hospodářské soutěže," upozorňuje Zahradník. "Tam by pak hrozil postih například ze strany ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž, které jejich dodržování kontroluje," tvrdí.
Česko páté od konce
Jediné, čím se Češi mohou utěšovat, je, že problémy s veřejnými zakázkami v Unii netrápí jenom je. "Zpoždění při přejímání příslušných směrnic bude mít ze starých členských zemí například Německo," uvedla mluvčí Burketová.
Jinak však Praha za Berlínem zaostává. Zatímco Německo si na pomyslném žebříčku, který přejímání evropského práva hodnotí, drží mezi 25 zeměmi EU pátou příčku, Česká republika je pátá od konce.
