Známe dálnice, na které se Brusel zdráhá poslat peníze

Petr Holub
22. 10. 2009 8:07
Podívejte se na přehled dálnic a silnic, které jsou podle evropských expertů důležité a které by se naopak stavět nemusely
Rozestavěna D47. Proč by se tu mělo utrácet, ptá se Brusel.
Rozestavěna D47. Proč by se tu mělo utrácet, ptá se Brusel. | Foto: Petr Sznapka

Praha - Nejméně polovina ze třiceti velkých dopravních staveb v Česku se staví zbytečně.

Podle nové studie, kterou zadali společně čeští a evropští úředníci a deník Aktuálně.cz ji má k dispozici, existuje 15 až 20 silnic a dálnic, které by se státu vyplatily víc.

Hloubkovou analýzu dopravních investic zadali experti z takzvaného Společného řídícího výboru. Ten bude rozhodovat o revizi evropských dotací do českých silnic.

Nejdůležitější D11

Studie řídícího výboru potvrzuje analýzu, kterou už v roce 2005 připravila pro ministerstvo dopravy poradenská firma Mott&MacDonald. Jde však ještě do větších detailů a odhaluje další chyby v ministerských plánech.

Nejpotřebnější stavbou je dokončení dálnice D11 před Hradcem Králové a propojení pražského okruhu s rychlostní silnicí R6 ve směru na Karlovy Vary. Tyto dálnice se skutečně staví.

Stejně důležitý je však obchvat Třince na silnici I. třídy mezi Ostravou a Žilinou, anebo spojení Frýdku-Místku s Bělotínem u Hranic na Moravě. Tady se však stavba odkládá.

Analýza hodnotila potřebnost dálnic podle řady kritérií, především podle dopravního významu pro Evropu, republiku a region, přihlížela také k nehodovosti, ekologickým parametrům a ceně.

Opakování starých chyb

Už druhá analýza tak potvrdila, že stát zvolil špatnou strategii při výběru největších staveb.

Investuje se do relativně nedůležitých silnic R6 mezi Karlovými Vary a Chebem, nebo do R7 mezi Prahou a Chomutovem, kde se neočekává provoz nad 15 tisíc aut denně. Přitom se ignorují mnohem důležitější dopravní tahy například napojení Zlína na dálnici D1, anebo cesta z Brna směrem na sever do Boskovic.

Nedomyšlenost dopravní politiky dokazuje tradičně příklad spojení Prahy s Českými Budějovicemi. Podle expertů je spojení rychlostní silnicí R4 přes Příbram a Písek nejméně vhodnou rychlostní silnicí, přesto se staví.

Mnohem víc se vyplatí dálnice přes Benešov a Tábor, staví se však její méně důležitá část mezi Táborem a Budějovicemi. Analýza však připouští, že ve středočeském úseku brání stavbě připomínky ochránců životního prostředí.

Případ D1

Absurditou je také případ dálnice D1, jediného silničního spojení Čech a Moravy.

Studie opět vysoko hodnotí její alternativu R35, která propojí Hradec Králové s Olomoucí. Ta se však ani nepřipravuje.

Zcela průměrnou známku (110 bodů) naopak obdrželo rozšíření dálnice D1, i když se hodnotil frekventovaný úsek mezi Kývalkou a Brnem.

Rozšíření na tři pruhy však minulý týden oznámil ministr dopravy Gustáv Slamečka.

Zbytečný Chomutov, zapomenutý Most

Studie řídícího výboru upozornila i na další chyby v investičních plánech.

I když bude za evropské dotace propojen čtyřproudovou silnicí Žatec s Chomutovem, nejsou peníze na důležitější stavby v sousedních okresech, například na lepší silnici mezi Mostem a Litvínovem, nebo na Kladrubskou spojku, která by odklonila tranzit od Teplic.

Výhodnějším spojením Hradce Králové a Pardubic je silnice R35 mezi Hradcem a Sezemicemi, odkud se plánuje přípojka do Pardubic. Stát silnici do Sezemic plánuje nejdříve za deset let, dnes staví jinou trasu přes Březhrad a Ohrazenice.

K nejdůležitějším úkolům patří dokončení silničního tahu z Třince na Slovensko přes Jablunkovský průsmyk.

Ministerstvo dopravy místo toho zadlužuje stát, aby ve stejném regionu postavilo dálnici D47 z Bohumína do Polska. Podle studie má tato stavba minimální důležitost, protože české Slezsko je s Polskem spojeno už v Českém Těšíně.

Desítky miliard za údržbu

Pokud vláda pod tlakem Společného řídícího výboru změní plán investic, může napravit už jen minimum dosavadních chyb a přehmatů.

Ještě v roce 2005 bylo možné řadu zbytečných staveb zrušit a podle doporučení Mott&MacDonald začít ty potřebné.

Ministři Milan Šimonovský a Aleš Řebíček však shodili starší studii pod stůl a mezitím se všechny méně důležité silnice rozestavěly. Jejich přerušením by podle nové studie vznikly významné finanční ztráty.

Ty vzniknou v každém případě, protože se staví do značné míry zbytečně a také u nepotřebných silnic se musí platit za údržbu. Jen v rozpočtu na příští rok se na údržbu dává 18 miliard korun, o sedm miliard víc než letos, kdy se opravy zanedbávaly.

 

Právě se děje

Další zprávy