Janotův balíček spěchá, proto má chyby

Petr Holub
24. 9. 2009 22:09
Ohrozí návrat k prosperitě, poškodí školství, a přesto zachová nesmysly zdejšího sociálního státu, tvrdí kritici
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Záchrana rozpočtu v rekordním tempu nechává stranou otázky, co způsobí škrty výdajů a zvyšování daní ekonomice.

Ministr financí Eduard Janota připustil, že balíček zasáhne ekonomiku negativně. "Dosud jsme v příštím roce počítali s růstem 0,3 procenta HDP, přijetím balíčku se výhled změní na pokles 0,3 procenta," oznámil.

Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka odhaduje, že balíček způsobí propad o procento HDP. "Prospěje rozpočtu, poškodí ekonomiku," řekl Sobotka.

Brzda pro schodek i ekonomiku

Největším ekonomickým rizikem je mix několika riskantních kroků. Balíček počítá s růstem obou sazeb daně z přidané hodnoty o procento a spotřební daně o korunu za litr benzínu. Zároveň snižuje o čtyři procenta platy zaměstnanců státu.

Veřejná správa dnes zaměstnává čtvrtinu práceschopných Čechů. Objem mezd nevyroste při rostoucí nezaměstnanosti ani v soukromém sektoru. Protože se zároveň zvýší daně ze spotřeby, poklesne výrazně domácí poptávka.

V ekonomické bilanci přitom dosud vyvažuje pád exportu. "Jde o nebezpečný manévr," potvrzuje analytik Aleš Michl z Raiffeisen Banky.

Neexistuje odborný materiál, který by zkoumal rizika, že "záchranný" balíček způsobí nový náraz krize.

Budoucnost v betonu

Balíček prohlubuje pravidlo "méně vzdělání, více betonu", podle kterého jsou sestavovány rozpočty posledních let.

Tzv. úsporný rozpočet na příští rok počítá s tím, že na dopravní stavby půjde 95 miliard, tedy o dvacet miliard víc, než letos. Školy se budou muset spokojit se 123 miliardami, proti letošku s částkou o 12 miliard nižší.

V balíčku se škrtají platy státních zaměstnanců o 7 miliard. Polovina z nich pracuje ve školství a na vzdělanost tak půjde o další tři a půl miliardy méně.

Ondřej Liška s reformou pod paží
Ondřej Liška s reformou pod paží | Foto: Ludvík Hradilek

Podle samotných politiků se tím zhoršují české vyhlídky do budoucna. "Na školy by mělo jít nejméně 12 procent státního rozpočtu," míní bývalý ministr školství Ondřej Liška (SZ). Ve vyspělých zemích OECD dosahují výdaje na vzdělání v průměru 13,5 procenta všech veřejných výdajů.

Ještě letos dosahuje rozpočet ministerstva školství 11,5 procenta státních výdajů, napřesrok poklesne na desetinu.

"Školství považuje vláda za jednu z klíčových oblastí pro růst konkurenceschopnosti," napsal do programu také Fischerův kabinet a jiný recept na příští prosperitu nenabízí.

Nižší daně bohatým

Janotův balíček měl napravit jednu chybu daňového systému.

Reformou veřejných financí vznikl v roce 2008 český unikát, tzv. daňová degrese. Pravidlo, že čím více člověk vydělá, tím víc se mu snižuje sazba daně z příjmu, neexistuje nikde na světě.

V Česku vzniklo omylem, zavedením rovné sazby daně z příjmu ve výši patnáct procent. Zároveň se daň začala počítat ze superhrubé mzdy - tedy z hrubé mzdy a pojistného, které platí za zaměstnance firma. Protože pojistné se platí z příjmu do čtyřnásobku průměrné mzdy, začíná nad touto hranicí reálná sazba daně z příjmu klesat.

Státní dluh. Ilustrační foto
Státní dluh. Ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát

Dnes se tedy zaměstnanec s platem 120 tisíc měsíčně zdaňuje sazbou cca 18 procent, při mzdě 180 tisíc je sazba o procento nižší.

Janota chtěl regresi zrušit a zavedl novou sazbu daně z příjmu ve výši 23 procent. Měly jí podléhat příjmy, které přesahovaly strop pro pojistné.

Podle návrhu balíčku by platil zaměstnanec s platem 120 tisíc měsíčně stejnou osmnáctiprocentní daň, s platem 180 tisíc by reálná sazba dosahovala 19 procent.

Zachování "rovné daně" však bylo pro ODS podmínkou, aby balíček vůbec podpořila.

Ženy ke sporákům

Janota doporučil omezit výdaje na podporu rodin. Činí z Česka nejvíc patriarchální stát v Evropě, protože nikde se podpora rodičům neplatí do čtyř let dítěte jako v Česku. Výjimečná je i tříletá podpora.

Fischerova vláda chtěla snížit dávky dočasně o desetinu, to však vyloučila zejména ČSSD.
Současný systém dotací rodinám je ekonomicky nesmyslný. Nejde o výši státních výdajů. Česko dává rodinám 1,4 procenta svého HDP a bohaté západoevropské země někdy až dvojnásobek.

Západ však spíše než dávky nabízí bezplatné služby typu jeslí a mateřských škol, zároveň podporuje zaměstnávání matek na zkrácenou pracovní dobu.

Češi se omezují na dávky, které se přitom ruší, když si ženy příliš aktivně přivydělávají. Stát tak utrácí peníze, aby připravil ekonomiku o pracovní sílu.

"Máme nejnižší účast žen s malými dětmi na trhu práce ze všech zemí OECD, i ve srovnání se Slovenskem, Polskem, Skandinávií. Pokud se chceme bavit o úsporách, měli bychom začít tady," doporučuje ekonom Filip Pertold z výzkumného ústavu CERGE-EI.

Podle OECD pracuje v jen 12 procent Češek s dětmi do tří let. Podobně málo pracují ještě Maďarky (14 procent) a Slovenky (17 procent).

Nejběžnějším modelem je padesátiprocentní zaměstnanost žen s malými dětmi, do této kategorie patří také Britky, Francouzky, Italky či Španělky. V Holandsku regulérně pracují dvě třetiny žen s dětmi do tří let.

 

Právě se děje

Další zprávy