Praha - Ministryně Dana Jurásková vytáhla do boje za vyšší státní dotace. Zdravotníci se totiž naučili používat drahé léky a farmaceuti nechtějí přijít o dobrý byznys.
Zdravotním pojišťovnám docházejí rezervy z minulých tučných let, a proto je třeba, aby ministr financí Eduard Janota zvýšil v příštím roce platby na státní pojištěnce o osm miliard korun, upozornil náměstek ministryně Juráskové Marek Šnajdr, který je zároveň předsedou správní rady největší zdravotní pojišťovny - VZP. Jinak prý zdravotnictví hrozí v příštím roce krach.
Jeho slova potvrzuje mluvčí Anna Veverková, podle níž VZP už za letošek vyrobila schodek tři miliardy.
Člen správní rady Jiří Schlanger nevidí situaci tak černě. Vylučuje, že VZP bude už v prvním pololetí příštího roku platit lékařům po lhůtě splatnosti. Pouze na základním účtu měla počátkem roku desetimiliardový přebytek, další peníze v jiných pojišťovacích fondech.
Schlanger připouští, že pojišťovna by mohla v některých položkách šetřit, především na lécích.
Poplatky nefungují
Schlangerův postřeh ukazuje vedle krize druhý důvod, proč se pojišťovny pomalu dostávají do potíží.
Státní ústav pro kontrolu léčiv uvádí, že v prvních třech měsících roku 2006 dodali distributoři nemocnicím a lékárnám léky za 13,8 miliardy korun.
Jen o tři sta milionů nižší částka šla podle Českého statistického úřadu na platy zdravotníků. Letos v prvním čtvrtletí už nemocnice, lékárny a pacienti zaplatili za léky 19,6 miliardy, o 3,2 miliardy víc, než šlo na mzdy zdravotnického personálu včetně veterinářů.
Zvýšené výdaje za léky potvrzuje i bilance pojišťoven.
Jejich útrata za léky na recept vyrostla v prvním pololetí o těžko uvěřitelných 17 procent, což je zdaleka největší nárůst v historii. Přes recepty se pojišťovnám ovšem účtuje pouze polovina z celkové ceny léků, zbytek platí hotovými buď nemocnice, nebo pacienti. Do této částky se také nepočítají příjmy lékáren z poplatků.
Bohatí nerozdávají
Praxi, kdy se za léky platí víc, než jde na platy, kritizují především nemocnice.
Například Asociace českých a moravských nemocnic žádá na mzdy lékařů a sester navíc šest miliard ročně. "Není možné šetřit na lidech a přitom utrácet za léky a ukládat vysoké přebytky na účtech pojišťoven," říká Stanislav Fiala z kanceláře nemocniční asociace.
Ministryně Jurásková sice zvýšení platů slíbila, přemluvila ovšem pojišťovny pouze k tomu, aby uvolnily miliardu korun. Pokud chtějí nemocnice své zaměstnance platit lépe, musí požádat o příspěvky stát, nebo kraje.
"Přitom jsou finance pojišťoven ve zdaleka nejlepším stavu ze všech veřejných rozpočtů, zvláště státu a krajů," zlobí se Fiala.
Zatím beze ztrát
Upozorňuje tím, že se přebytky na účtech pojišťoven drží od počátku roku na úrovni 40 miliard korun, loni tam přibylo 13 miliard.
Letos se do srpna vybralo na pojistném 138 miliard korun, o miliardu víc, než ve stejném období loni. Za léčení se utratilo o 13 miliard víc a tak je bilance všech pojišťoven s výjimkou VZP přinejmenším vyrovnaná.
"Příjmy dosud převyšují výdaje, to se ale může koncem roku změnit," míní viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Pokud zaměstnanecké pojišťovny nezvýší zdravotníkům platby, nebudou mít v příštím roce potíže.
Případ státní pojišťovny
V propadu je tak jenom VZP přímo řízená ministerstvem zdravotnictví. Život si zkomplikovala loni v létě. Navýšila platby nemocnicím za léky a nové výkony o pět miliard oproti pojistnému plánu. Nárůst plateb musí držet i letos.
Špatnou bilanci VZP hájí mluvčí Veverková tím, že ostatní pojišťovny nechávají přepsat vážně nemocné pacienty právě na státní pojišťovací ústav.
Přesný účel vyšší útraty VZP není možné odhalit, protože státní pojišťovna trvale odmítá poskytnout data o tom, na jaké výkony a kterým nemocnicím zvýšené dotace rozdělila.
