Veřejné finance se vymkly kontrole. Schodek poroste

Petr Holub
11. 12. 2008 8:54
Politici se dohadují, kdo za to může
Premiér a jeho ministr financí. Tak kde se to zastaví, Mirku?
Premiér a jeho ministr financí. Tak kde se to zastaví, Mirku? | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Tažení za vyrovnanými veřejnými financemi skončilo, přinejmenším pro několik nejbližších let.

Parlament schválil rozpočet na rok 2009 se schodkem 38 miliard korun. Měl by tedy být o 20 miliard nižší, než se očekává letos.

Poslanci však nepochybují, že deficit nakonec bude mnohem vyšší vzhledem k tomu, že ekonomika poroste o 3 až 5 procent pomaleji, než rozpočet předpokládá. "V příjmech rozpočtu bude chybět čtyřicet, ale možná až 70 miliard korun," prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Dramatický propad příjmů nevyloučil ani ministr financí Miroslav Kalousek: "To je pravda, to přiznávám ve všech veřejných i politických diskusích." Podle vlastních slov dokáže ve výdajích škrtat nejvýš dvanáct miliard. Pokud příjmy propadnou hlouběji, počítá také on s vyšším schodkem.

Nikdo z politiků proto nečeká, že půjde pod 65 miliard korun.

Možná tři, možná 8 procent HDP

Ještě horší vyhlídky má deficit veřejných financí podle evropské metodiky ESA 95, který zahrnuje i regionální rozpočty a rozpočtové fondy. Podle předpovědi ministerstva financí se začne zvyšovat už letos na 1,8 procenta HDP (procento HDP znamená cca 40 miliard korun), protože ministerstva rozpouštějí rezervní fondy.

Na příští rok ministr plánuje schodek 1,6 procenta HDP, při propadu státních příjmů jsou však pravděpodobnější 3 procenta, o kterých mluví Paroubek.

Vláda přitom nevyloučila, že schodek dosáhne až osmi procent HDP. V příštím roce chystá prosadit náhradu církvím za 83 miliard a také vypsat veřejnou zakázku na odstraňování ekologických škod za 114 miliard.

Jakub Haas z ministerstva financí tvrdí, že vyšší deficit může zaznamenat pouze evropská metodika a v české se nic nepozná.

"Pokud budou splátky církvím a za odstraňování škod hrazeny z privatizačních příjmů nebo rozděleného zisku podniků ve vlastnictví státu, nemusí se deficit státního rozpočtu vůbec zvýšit," vysvětluje Haas.

Kdo za to může

Politici se už začali obviňovat, kdo je za nastávající propad veřejných financí odpovědný.

Ministr Kalousek je přesvědčen, že hlavní chyba se stala koncem roku 2005. Česká ekonomika tehdy rostla šestiprocentním tempem a Paroubkova levicová vláda mohla vyšší daňové příjmy využít k úplné likvidaci schodku. Místo toho zvýšila penze a platy státních úředníků, předvolební dárek přišel na desítky miliard.

"Tehdy jsem udělal svou nejhorší chybu," vzpomínal ve sněmovně Kalousek a upřesnil: "Připustil jsem, že já a lidová strana, které jsem předsedal, jsme hlasovali pro rozpočet, který o 56 miliard překročil rozpočtové limity. Limity jsme přitom sami schválili."

S takovým výkladem nesouhlasí sociální demokraté, kteří připomínají, že koncem roku 2005 došlo k jiné fatální chybě. Lidovečtí poslanci tehdy navrhli zvýšit od roku 2007 sociální dávky pro rodiny. Bezpečnou většinu pak zajistili poslanci ODS a KSČM.

Guvernér ČNB Zdeněk Tůma tehdy odhadl, že sociální smršť zatíží rozpočet částkou 50 miliard ročně navíc. "Krátkozraké využívání dobrého výkonu české ekonomiky ke zvýšení výdajů státu ohrožuje žádoucí stabilizaci veřejných financí," kritizoval poslance.

Ministři nejdou příkladem

V boji proti deficitu neuspěla ani Topolánkova vláda, která nesplnila některé úsporné sliby. Připomněl to i návrh ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, který prosadil, že na platy úředníků půjde o 2,7 miliardy víc, než plánoval Kalousek.

Foto: Ludvík Hradilek

Nečasův návrh je faktickým přiznáním, že se vládě nepodařilo snižovat počet státních zaměstnanců o tři procenta ročně, jak slíbila v programovém prohlášení.

Konkrétně zaměstnanců pražských ministerstev letos přibylo tisíc a jejich mzdy se navýšily o půl miliardy. Osmiprocentní nárůst však sotva stačil, aby nárůst vyrovnal inflaci.

V příštím roce to rozpočet úředníkům nahradí. Mzdy vyrostou nejméně o další půlmiliardu a při očekávané nižší inflaci však jejich platy reálně vyrostou o 3 až 4 procenta.

Ministerstva opět nesníží stavy. Mírný pokles hlásí pouze ministři průmyslu, životního prostředí a práce. Víc, celkem dvě stě zaměstnanců odejde z ministerstva vnitra. Ministr Ivan Langer ovšem převedl některé služby, například autodopravu, do podřízených organizací a škrtá tak bez bolesti.

 

Právě se děje

Další zprávy