Praha - "Stavíme novou střechu pro zdravotnictví. Ta stará z roku 1966 už je děravá," oznámil novinářům ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
Za novou střechu považuje především zákon o zdravotních službách, právě ten má nahradit 42 let starou normu.
Nově popisuje práva pacientů a povinnosti zdravotníků. Podle Julínka finišuje jednání nad konečnými texty.
"Ať nikdo neříká, že ministerstvo zdravotnictví špatně komunikuje," upozornil Julínek na to, že si vedle jednání s ostatními ministerstvy vyžádal připomínky od 72 různých institucí. K zákonu o zdravotních službách dostal 360 připomínek, ty buď vyvrátil, anebo zapracoval do zákona. Pouze osm z nich vypořádáno nebylo.
Podobně úspěšný byl při zákonech o speciální zdravotní péči a o záchranné službě.
| Čtěte také: Julínek má další reformu. Říká, jak mají lékaři léčit |
Nedůvěra trvá
Přesto nejvýznamnější účastníci diskuse tvrdí, že nic rozhodnuto není. "Zatím nevíme, jak ministr naložil s našimi připomínkami," říká expert KDU-ČSL Petr Fiala. Stejnou zkušenost mají experti Zelených a Česká lékařská komora.
Menší koaliční strany i komora přitom měly desítky námitek. Za hlavní z nich označují nejasnosti s tzv. katalogem zdravotních služeb. Katalog popisuje postupy při léčení jednotlivých nemocí včetně kvalifikace zdravotníků, použitých nástrojů a vybavení místností.
Ministr nevyloučil, že tento katalog může být podkladem k příštímu zákonu, který určí, jaké služby mají či nemají být hrazeny ze zdravotního pojištění.
Lékaři na tento plán hledí s podezřením: "Nevíme, co tím ministr sleduje," vysvětlil rozpaky mluvčí komory Michal Sojka.
Katalog není seznam
Dokument s názvem "seznam zdravotních výkonů", který popisuje, kolik lidí, času a materiálu je potřeba, totiž už existuje podle zákona o zdravotním pojištění z roku 1997.
Lékaři připouštějí, že je zastaralý, má však proti chystanému katalogu zásadní výhodu. U každé terapie je uvedena cena v tzv. zdravotnických bodech. Pojišťovny se pak s lékaři dohodnou na ceně bodu a podle seznamu jim zaplatí za odvedenou práci.
Julínkova náměstkyně Markéta Hellerová, která má zákon o zdravotních službách na starost, přitom potvrzuje, že v katalogu žádné ceny nebudou.
Lékaři se proto obávají, že katalog nahradí seznam. Cena za práci zdravotníků se pak bude určovat pouze dohodou s pojišťovnami. A když nebude stanovena minimální cena, budou pojišťovny lékaře tlačit, aby pracovali za nižší ceny. "Tím se sníží kvalita některých zdravotních služeb," obává se mluvčí Sojka.
Obavy jsou o to větší, že katalog připravuje tým ministerských expertů. Zástupci profesních sdružení k tomu přizváni nebyli.
"Minimální ceny nezrušíme"
Obavy jsou podle náměstkyně Hellerové zcela zbytečné. "Seznam výkonů i s cenami bude platit i nadále," uklidňuje lékaře.
Ti však nejsou přesvědčeni. "Když bude zároveň platit katalog i seznam, pak není jasné, podle čeho se má léčit," upozorňuje na hlavní nejasnost Fiala.
Proto se lékaři i zástupci malých stran obávají, že seznam a spolu s ním i minimální ceny budou zrušeny. První příležitost nabízí novela zákona z roku 1997, kterou ministr chystá zároveň se třemi reformními zákony. Novelu chce schválit spolu s nimi, zatím však nezveřejnil ani její pracovní verzi.
Kdo bude kontrolovat pojišťovny
Různé varianty novely zákona o zdravotním pojištění, které z ministerstva unikly, přitom vzbuzují další pochybnosti.
Podle jedné z verzí má být například zrušena pravomoc ministerstva financí, aby kontrolovalo hospodaření pojišťoven. Stát by tak přestal regulovat, kolik z vybraných peněz pojišťovny využijí na léčení a kolik na reklamu, platy manažerů a další provoz.
"Pokud sněmovna odhlasuje takové úpravy, prosadí Julínek v menším měřítku to, o co usiloval, než vzal zpátky tři hlavní reformní zákony," vysvětluje rizika Fiala.
Za pět minut dvanáct
Ministr věří, že všechny pochybnosti rozptýlí už v nejbližší době. Do konce srpna chce předložit k připomínkám také novelu zákona o pojištění, do poloviny září by měla všechny čtyři normy dostat vláda.
"Při současném poměru sil očekávám velký boj ve sněmovně," připustil Julínek. Přesto stále plánuje, že zákony začnou platit v lednu 2009.
Šibeniční termín ovšem může stihnout jen v tom případě, že nejpozději začátkem října (zřejmě na mimořádné schůzi), projedná zákony v prvním čtení sněmovna. Na definitivní verdikt o reformě by pak měla sněmovna, Senát i prezident ještě prosinec.
