Praha - Česká republika přece jen dosáhne na výzkumné dotace Evropské unie. Plán, jak je čerpat, dohodl v Bruselu ministr školství Ondřej Liška.
"Budou to největší investice, jaké se kdy ve výzkumu dělaly," připomněl vrchní ředitel Jan Vitula, který má bruselské peníze na ministerstvu školství na starost.
Ministr Liška v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že dotace přes dvě miliardy eur má změnit celý systém výzkumu k lepšímu a nastavit nová měřítka kvality.
Peníze začátkem roku 2009
Jednání o operačním programu "Výzkum a vývoj pro inovace" zkrachovala loni na podzim po sporech na ministerstvu školství. Program se jako jediný ze čtrnácti českých programů nepodařilo schválit na konci minulého roku a nový ministr Ondřej Liška začínal od nuly.
Teď přináší přesný časový plán, kdy se s čerpáním bruselských peněz začne. "Pokud se podaří dodržet dohodnutý kalendář, to znamená, že získáme vyjádření všech příslušných direktorátů komise, tak bychom operační program slavnostně podepsali v září," oznámil.
První výzvy k odevzdání projektů vyhlásí ministerstvo v říjnu. Pokud budou projekty kvalitní, mohou se schválit během několika týdnů či měsíců. První peníze tak mohou vědci získat už začátkem příštího roku. Zpoždění proti ostatním českým programům tedy bude nejvíc půlroční.
Třináct velkých projektů
Složitější to budou mít tzv. velké programy, které chtějí čerpat víc než 25 milionů eur. Ty schvaluje přímo Evropská komise, a tím se jejich začátek odloží o rok.
"Kdo míří na nejexkluzivnější kategorii, musí se připravit, že jeho projekty budou schvalovány co nejpřísněji Evropskou komisí. Budou vystaveny velmi tvrdému mezinárodnímu hodnocení a bude to už mimo naši kompetenci," vysvětlil podmínky Liška.
Také z toho důvodu se počet žadatelů o velké programy snížil z původních sedmačtyřiceti na třináct.
Šanci mají jen připravení
"Těch třináct projektů jsme rozdělili na tři balíky. V prvním balíku jsou ty dobré, které pustíme dál. U druhého balíku budeme diskutovat o úpravách, doporučíme směrem dolů upravit objem požadovaných prostředků a také omezit rozsah projektu. V tom třetím balíku poradíme, aby projekt rozdělili a šli cestou středních projektů," popsal současná jednání s předkladateli ředitel Vitula.
Liška nechce zatím prozradit, které projekty mají největší šanci.
"Nakonec jich může být do pěti. Problém není v tom, jestli je Brusel schválí, ale jak jsou připraveny. Pokud dnes mám jen jakousi ujasněnou vizi, potom projekt sotva dokážu zpracovat tak, abych ho dokázal do roku 2015 uzavřít i po účetní stránce. To už se takřka nedá zvládnout," upozorňuje Vitula, že se žadatelé o velké projekty mohou snadno dostat do časové tísně.
Kde budeme evropští
Velké projekty jsou přitom hlavní ambicí ministra i výzkumníků. Právě díky jim se mohou některé obory dostat na evropskou úroveň.
Mezi třinácti projekty se nejčastěji objevuje energetika, materiálové inženýrství, aplikovaná medicína a některé obory fyziky, například výzkum a vývoj laserů.
"Projekt centra pro výzkum energetických laserů, situovaný v Kladně, může být superšpičková kvalita, která se zařadí do evropských infrastruktur," uvádí příklad ředitel Vitula. Medicína propojená s biologií bude hlavním zájmem ústavu ve Vestci u Prahy.
Za příliš rozsáhlý projekt považují ministerští experti Středoevropské technologické centrum v Brně, a právě jemu doporučují omezit rozsah.
Centra na Kladně a ve Vestci se zase budou muset vypořádat s námitkou, že jsou příliš blízko u hranic Prahy, která nemá na dotace ze strukturálních fondů nárok. Zatím se našel kompromis, že vědci přinejmenším budou ve středočeských obcích zaměstnáni, a nebudou tam jenom dojíždět do laboratoří.
"Také nemůže jít většina peněz do středních Čech," podotýká ředitel Vitula.
