Praha - Topolánkova vláda dnes večer překvapivě neschválila legislativní plán, kterým chce naplnit dobu, kdy bude ve Strakově akademii. Ještě do konce roku přitom podle něj nynější kabinet chce poslat sněmovně 97 nových norem.
Většina z nich bude spojena s hlavními reformními záměry v oblasti veřejných financí, zdravotnictví, práva a elektronizace veřejné správy.
Proč plán ministři zatím neschválili, dnes premiér na tiskové konferenci po zasedání vlády neupřesnil. Rozhodnutí o tom, které zákony a nařízení chce vláda přijmout do konce roku, ministři odložili na polovinu května.
Osm nejpilnějších
Infobox
Vlády a zákony
(v přepočtu na rok)
1996-98 49 Tošovský
1998 32 Zeman
1998-2002 107 Špidla, Gross,
Paroubek
2002-2006 116 Topolánek
(plán) 97
Jednoznačně nejpilnějším členem vlády má být podle plánu v letošním roce ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který vládě předá občanský a trestní zákoník, vedle nich ještě zákon o mezinárodním právu, obchodní zákon, zákon o vyšších soudních úřednících a dvě menší normy.
Další pilní ministři se letos spokojí s novelami, přeborníkem je ministr financí Miroslav Kalousek, který bude kvůli rozpočtové reformě novelizovat 16 zákonů. Ministr životního prostředí Martin Bursík prosadí přísnější ekologickou legislativu pomocí sedmi novel. Ministr zemědělství Petr Gandalovič a jeho kolega z průmyslu Martin Říman budou jedenácti, resp. sedmi novelami reagovat především na evropské směrnice.
Další z aktivních ministrů Petr Nečas na ministerstvu práce navrhne osm vládních nařízení, kterými určí výši dávek v příštím roce. Zároveň navrhne zřejmě vůbec nejdůležitější zákon, který zahájí penzijní reformu.
Nejvíc věcných záměrů pro chystané zákony připraví ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Do konce roku v právnické řeči navrhne, jak budou fungovat nemocnice, zdravotní pojišťovny a záchranná služba, i to, jak na ně bude stát dohlížet.
Podobně chce postupovat šéf vnitra Ivan Langer. Do června sepíše, jak budou vypadat registry veřejné správy, které budou spravovat všechny data o občanech. Měly by fungovat tak, aby zjednodušily komunikaci občanů i podniků s úřady. Zároveň by měly být dost bezpečné, aby data nešlo zneužít.
Zbylých deset ministrů slíbilo dodat dohromady jen dvacet norem. Významnější je zákon o vlastnictví bytů, který má do června odevzdat ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, premiér Topolánek si vzal osobně na starost normu o podpoře vědy a výzkumu.
Přece jen reforma univerzit
Vládní materiál ukazuje, že někteří ministři doplňovali na poslední chvíli své plány do příštích let. Ministryně školství Dana Kuchtová přece jen slíbila, že do června roku 2009 sepíše návrh zákona, který umožní, aby počátkem roku 2010 začala reforma vysokých škol.
Opomenutí napravil ministr Nečas, který chce ještě v roce 2009 dramaticky změnit zákoník práce a upravit státní podporu rodinám a nejchudším. Potvrdil, že třetí krok reformy penzí, který umožní občanům vystoupit ze státního systému, začne fungovat o rok později.
Ministr Langer v novém materiálu požádal, aby se reforma policie odložila z ledna 2009 o dvanáct měsíců.
Langer patří k těm, kteří v příštích letech oznámili další velké plány: už za rok dopíše zákon o státní službě a nový volební zákon, který zruší diskriminaci menších stran a zavede bonus pro vítěze. Ministr Kalousek chce i v roce 2009 pokračovat v reformě veřejných financí. Dále bude měnit daň z příjmu, DPH i ekologické daně.
Vizitka silného státu
Když vláda splní všechny své sliby, na první pohled bude opakovat praxi předchozích vlád. I když začala pracovat se zpožděním, letošních 97 nových norem téměř dosahuje ročního průměru levicových vlád, který mírně překračoval hranici 100 zákonů.
Na nevýhody takového přístupu upozornil prorektor vysoké školy CEVRO Petr Kolář, který vyjmenoval tři hlavní nevýhody takového postupu.
Český stát je zvyklý hodně regulovat a podle ústavy to smí jen pomocí zákonů. "V důsledku to vede k tomu, že se parlament stává výrobnou zákonů, jejichž obsahem nejsou nejdůležitější politická rozhodnutí, nýbrž zbytečně podrobné, technické a kazuistické normy," zdůraznil prorektor.
Za druhé, příliš slabé vlády nejsou schopny své zákony ve sněmovně prosadit. To vede k často chaotickým poslaneckým zásahům do vládních návrhů, což vyvolá nutnost měnit přijaté normy opět dílčími novelami.
Vlády jsou rovněž nuceny vydávat stále víc zákonů, aby přijaly do českého právního řádu všechny evropské směrnice, například v minulém volebním období jich bylo víc než dvě stě a tempo se nezmenšuje ani letos. Ve většině evropských zemích přitom stačí pro přijetí nevýznamných směrnic jen rozhodnutí vlády.
