V Praze je vedro větší. Asfalt a beton přidá až 4 °C

Pavel Baroch
22. 7. 2010 14:20
Dlouhé vlny veder rozpalují silnice a domy, které pak ohřívají vzduch
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Při dlouhých vedrech, které v červenci zasáhly celou republiku, musí Pražané žít ve výrazně teplejším prostředí než lidé v malých městech nebo na vesnicích.

Může za to jev, kterému se říká tepelný ostrov. Silnice, parkoviště, auta nebo zdi domů se rozpálí, a pak sálají teplo a ohřívají okolní vzduch, a to až o několik stupňů Celsia.

"Na začátku tepelné vlny ještě nejsou umělé povrchy ve městě prohřáté a rozdíl mezi Prahou a nezastavěným okolím je jen jeden až dva stupně Celsia," řekl Aktuálně.cz Jan Šrámek z Českého hydrometeorologického ústavu.

Čím déle teplé a především slunečné počasí panuje, tím jsou tepelné rozdíly větší. Umělé povrchy přes den postupně akumulují teplo, které během noci nestihnou vyzářit, a den ode dne v sobě uchovávají více energie - tepla.

"Pokud vlna veder trvá týden a více, rozdíl teplot mezi centrem Prahy a okolní nezastavěnou krajinou je třeba i více než 4 stupňů Celsia. U větších měst, jako je Paříž nebo New York mohou být tyto rozdíly za extrémních situací i více než 6 stupňů," dodal meteorolog Šrámek.

Asfalt 60, auto 70 stupňů Celsia

Schopnost silnic a parkovišť "nasávat" teplo a pak ho "vypouštět" do okolí je značný. "Pokud na tmavý asfalt svítí v létě sluníčko, teplota povrchu dosahuje až 60 stupňů, vnitřek auta se ve městě prohřeje za extrémních situací až na 70 stupňů," uvedl Šrámek.

Foto: Aktuálně.cz

Velký rozdíl je i na severních a jižních stranách budov. "V odpoledních hodinách může činit i více než dvacet stupňů Celsia. Třicítka je na severu ve stínu a padesátka na jihu na sluníčku," dodal meteorolog.

Stromy jako klimatizace

Zatímco asfalt, beton nebo kov kvůli získané energie oteplují okolní vzduch, rostliny a především stromy fungují jako klimatizace.

"Ze země čerpají ke svému růstu a vývoji vodu, která se vypařuje. Tím se spotřebovává teplo a okolí se ochlazuje," vysvětlil Jan Šrámek z hydrometeorologického ústavu.

V Praze je proto při vedrech nejchladněji v parcích a v rozsáhlých zelených obastech, například na Petříně, v Kunratickém lese, Oboře Hvězda nebo v Michelském lese.

Martin Skalský ze sdružení Arnika, která se dlouhodobě zabývá ochranou pražské zeleně, uvedl, že ochlazovat okolí pomáhají i jednotlivé stromy.

"Tento efekt lze sledovat třeba i na ulici se stromořadím," řekl Aktuálně.cz Skalský. "Stromy jsou pro ochlazování ovzduší při extrémních teplotách naprosto zásadní."

Technická správa komunikací v Praze dnes kropí silnice mnohem častěji než jindy.
Technická správa komunikací v Praze dnes kropí silnice mnohem častěji než jindy. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Ostrov v zimě šetří peníze

Podle meteorologa Šrámka se lidé před účinky tepelného ostrova města moc chránit nemohou. I když třeba na jihu USA se úřady snaží tento problém řešit.

"Staví umělé povrchy ve městě z materiálů, které nepohlcují tolik tepla. Jde například o světlejší asfalt nebo stavební materiály, které sluneční záření více odrážejí," řekl Aktuálně.cz Šrámek.

Dodal, že lidé se mohou před účinky tepelného ostrova bránit tím, že se přestěhují do čtvrtě s co největším množstvím zeleně. To ovšem přináší zase nevýhody v zimních měsících.

"V létě je tepelný ostrov nepříjemný, v zimě naopak ušetří peníze za protopenou energii," upozornil Šrámek. Tepelný ostrov se totiž v zimě projevuje ještě více než v létě, zvláště za jasných a bezvětrných nocí, kdy je v centru města podstatně tepleji než v okolí.

Graf ukazuje, o kolik stupňů je vyšší teplota v pražském Klementinu v porovnání s mimopražskými stanicemi Ondřejov, Brandýs a Doksany

Foto: ČHMÚ

 

Právě se děje

Další zprávy