Kvůli islandské sopce může být letos chladnější léto

Dagmar Honsová, Meteopress
24. 4. 2010 14:50
Popel může ovlivňovat klima dlouho: více než rok
Sopečný popel částečně ovlivní klima následujícího roku
Sopečný popel částečně ovlivní klima následujícího roku | Foto: Reuters

Praha - Výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull s mimořádně silnými prachovými emisemi, které se dostaly až do stratosféry, může mít na klima vliv až více než jeden rok po takové události.

Do atmosféry se totiž dostalo velké množství sopečného prachu a SO2, z něhož vzniká sulfátový aerosol. Tyto částice pak v atmosféře odráží část přicházejícího slunečního záření, kterého pak méně dopadá až na zemský povrch, jež je tak méně zahříván. Uvádí se ochlazení o 0,7 až 1 °C.

Vulkanický prach ve vysokých vrstvách atmosféry vytváří tzv. kondenzační jádra, která se podchladí a začnou sedimentovat. Při pádu dolů se na těchto přechlazených částicích (s teplotou až na -70 °C) sráží vlhkost, která kondenzuje a mění se v led - vznikají kroupy.

Prachové vulkanické částice se během výbuchu sopky dostaly do výšky až 11 kilometrů, pokud se nedostanou ještě do vyšších vrstev atmosféry, nemělo by být ovlivnění počasí v Evropě v následujících měsících zřejmé.

Chladnější léto

Vlivem velkých historických sopečných výbuchů na klimatické podmínky na severní polokouli se zabývala například studie Oman et al. (2008). V ní se uvádí, že po velkých sopečných erupcích v minulosti docházelo k ochlazení v následujícím letním období jak nad americkým kontinentem, tak nad Euroasií.

Studie dále uvádí, že vliv výbuchů na zimní počasí je rozdílný podle toho, kde se sopka nachází. Zatímco výbuchy v rovníkové oblasti jsou většinou následovány pozitivní fází Severoatlantické oscilace (NAO) a tedy stavem atmosféry, kdy do Evropy snadněji pronikají frontální systémy od Atlantiku, které přinášejí relativně teplejší zimy.

Výbuchy v blízkosti pólů mají většinou následek přesně opačný. Tedy negativní fázi NAO, větší vliv kontinentální výše a chladnější zimu. Chladný průběh léta i zimy byl na severní polokouli pozorován například po výbuchu sopky Katmai na Aljašce v roce 1912.

Také Joe D´Aleo zmiňuje výsledky studie o vlivu sopečných výbuchů na následující klimatické podmínky. Studie uvádí, že po velkých sopečných erupcích často došlo k relativnímu ochlazení v následujícím letním období na severní polokouli, a to jak nad americkým kontinentem, tak nad Euroasií.

 

Právě se děje

Další zprávy