Praha - Státní energetický gigant ČEZ koupil polovinu východoněmeckých dolů Mibrag za 206 milionů eur, prodal je za 130 milionů. Vedle toho předal svému tuzemskému konkurentovi EPH zadarmo polovinu projektu na stavbu elektrárny Profen, která by měla po roce 2018 část uhlí z Mibragu pálit.
Ukazují to data z unikátní analýzy obchodu, kterou vypracovala se znalostí interních dat státní firmy skupina expertů, jimž Aktuálně.cz přislíbilo anonymitu.
ČEZ některá konkrétní data zpochybnil.
Kvalitní CF efekt
ČEZ koupil polovinu akcií Mibragu v červnu 2009 a o jejich prodeji rozhodlo představenstvo v červenci 2011. Celý důl tak kontroluje společnost Energetický a průmyslový holding (EPH), která podle obchodního rejstříku patří čtyřem kyperským firmám.
Podle firemního webu se o akcie dělí finanční skupiny PPF a J&T s ředitelem Danielem Křetínským.
Manažeři státní firmy dosud obchod vykládali jako úspěch a dodnes ho dokazují parametrem „CF efekt", podle kterého na prodeji svého podílu vydělali 46 milionů eur, tedy přes miliardu korun.
Zmíněný parametr neužívá obvykle ani ČEZ. Ve výročních či čtvrtletních zprávách se za poslední dva roky objevil pouze jednou právě v souvislosti s Mibragem.
V reakci na opakovaný dotaz po prodejní ceně užívají zástupci ČEZ frázi, která poprvé zazněla loni v listopadu: „Smluvní strany se dohodly, že objem uvedených transakcí nebude zveřejněn," tlumočí ji mluvčí Eva Nováková.
Existuje možnost, že ČEZ vydělal nějaké peníze během čtyřiadvaceti měsíců, kdy byl spoluvlastníkem Mibragu. „ČEZ samozřejmě inkasoval veškeré nároky, které vznikly z vlastnictví padesátiprocentního podílu ve společnosti Mibrag," tvrdí Nováková. Neupřesňuje však, o jakou částku se jedná.
Infobox
Doly za 30 milionů
Z dokumentů německé firmy vyplývá, že v roce 2010 proběhly finanční přesuny mezi společností Mibrag a jejím stoprocentním akcionářem JTSB Braunkohlebergbau GmBH. Mibrag půjčil JTSB 220 milionů eur, zpátky dostal 50 milionů. Na účtech mateřské firmy tak zůstala koncem roku hotovost 170 milionů.
Tento fakt do značné míry potvrzuje prezentace ČEZ z loňského listopadu. „V březnu 2010 došlo k zadlužení společnosti Mibrag (úvěr ve výši 250 milionů eur) a k následnému splacení větší části akcionářského dluhu JTSD/MIBRAG," prozradili manažeři bez bližšího vysvětlení.
Po padesáti procentech akcií JTSB vlastnily EPH a dceřiná firma ČEZ Severočeské doly. Výroční zprávy ČEZ ani Severočeských dolů se nezmiňují, že peníze odešly z JTSB na účty některého z majitelů.
Při pohledu na bilanci celé transakce Mibrag se nabízejí autoři analýzy možnost, že zmíněných 170 milionů využilo samotné EPH, a zaplatilo tak ČEZ za jeho podíl v Mibragu i za projekt na elektrárnu. „Pro kupujícího to je dobrý obchod. Ovládne společnost a bude ho to stát na hotovosti v přepočtu necelých 30 milionů korun," spekulují analytici.
Olbřímí účelovost
Mluvčí Nováková a její kolega z EPH Martin Maňák neodpovídají na otázku, jak bylo 170 milionů z účtů JTSB použito.
„Účelovost opětovného vytahování těchto nesmyslných otázek je tak olbřímí, že v současné době nemáme v úmyslu věnovat tomu další energii," reagoval například Maňák, podle kterého stojí za otázkami konkurenční firma Czech Coal.
Stejně mluvčí neodpovídají na dotaz, jak byla rozdělena dividenda ve výši 95 milionů eur za rok 2010. Severočeské doly sice ve své účetní závěrce za rok 2010 uvádějí JTSB v seznamu dceřiných firem, vykazují však nulovou dividendu.
Studie upozorňuje, že právě v případě, že ČEZ neviděl ani euro z půjčky Mibragu, resp. z dividendy JTSB, dosahuje jeho ztráta z východoněmecké transakce 76 milionů eur, tedy přes dvě miliardy korun. „Kdyby tento předpoklad platil, tak ztráta ČEZ na prodeji Mibrag činila 2,087 miliardy Kč," píše se doslova ve studii.
