Praha - Přestože si Česká republika sama v cizině pěstuje pověst obhájce lidských práv, Kanada nadále chrání české občany před domácí diskriminací.
Přes všechny administrativní překážky, které souvisejí s více než dva roky trvajícím zavedením vízové povinnosti, požádalo loni v severoamerické zemi o azyl na 58 českých občanů.
Kanada pak ve 24 případech uznala, že žádostem vyhoví.
"Často uváděným důvodem pro podání žádosti o politický azyl jsou rasově motivované útoky ze strany skinheads a neochota policie chránit Romy před těmito útoky," přiznává vládní zpráva, která počet českých azylantů v Kanadě vypočítává a kterou má právě na stole kabinet Petra Nečase.
Vízová komplikace
Vzhledem k zavedení vízové povinnosti počet žádostí o azyl oproti předchozím rokům výrazně klesl, stejně jako podíl případů, jimž Kanada vyhověla. V roce 2009 byl azyl v Kanadě udělen 90 českým osobám, o rok dříve jich bylo 84.
Kanada obnovila víza v roce 2009 právě proto, že počet českých žádostí v této zemi strmě stoupnul. Jen do poloviny roku měly kanadské úřady na stole více než 1700 žádostí. Tyto žádosti však byly z větší části staženy, nebo odmítnuty. Podle kanadských statistik bylo v roce 2010 zároveň zamítnuto 274 českých žádostí a necelých sedm set jich bylo staženo.
Víza teď žadatelům výrazně komplikují jak cestu do Kanady, tak případně cestu ke statutu uprchlíka (více v infoboxu).
Infobox
Trnitá cesta k vízům
- Češi potřebují vízum pro cestu do Kanady už déle než dva roky.
- Jediným ústupkem Ottawy pro ČR je to, že Češi si o ně mohou žádat na velvyslanectví v Praze, ne ve Vídni, jak to bylo původně.
- Případným žadatelům o azyl komplikuje vízový režim výrazně situaci už tím, že kanadské velvyslanectví je odmítne vpustit na území Kanady. Teprve tam si o azyl mohou požádat, "na dálku" to udělat nejde.
- Pokud člověk žádá o azyl, čeká ho poměrně podrobný dotazník. V něm mj. uvádí i detaily týkající se zdravotního stavu, například to, zda žadatel či někdo z blízkých prodělal tuberkulózu.
- Popsat musí také všechna svá zaměstnání deset let zpátky.
- Dotazník je v angličtině či ve francouzštině a kanadští úředníci žadatele vybavují speciálním "vízovým" slovníčkem.
- Pokud to kanadská ambasáda uzná za vhodné, může si žadatele pozvat i na osobní pohovor. V neposlední řadě kanadské vízum stojí za každou osobu včetně dětí cca 1500 korun.
"Když kanadská ambasáda vízum nevydá, nemůže tam člověk ani odletět a požádat o azyl," popisuje hlavní překážku mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Zároveň samotný proces vydání víz vyžaduje pečlivost a stojí peníze.
Tlak dluhů
Nad novými čísly o počtech azylantů úředníci také konstatují, že české Romy do Kanady vede i snaha řešit sociální a ekonomickou situaci.
"Zásadním problémem, kterému řada romských žadatelů čelí, je neřešitelné předlužení a nátlak věřitelů, dále nedostupnost pracovních příležitostí a dalších zdrojů obživy, nejistota, případně ztráta bydlení nebo nemožnost bydlení získat," stojí ve zprávě pro vládu.
Upozorňuje také na fakt, že k romské emigraci přispívá horšící se etnické klima a rostoucí extremismus.
"Romové vnímají odchod také jako možnost zlepšení situace dětí, jejichž šance na společenský vzestup jsou dlouhodobě v ČR nízké. Tento důvod k odchodu zesiluje i skutečnost, že v ČR nadále pokračuje diskriminace romských dětí v oblasti vzdělávání," píše se ve vládním materiálu.
Zrušení víz odloženo
Přesto vládní zmocněnkyni pro lidská práva Moniku Šimůnkovou neznepokojuje fakt, že Kanada českým Romům dál uděluje azyl.
"Teď je z hlediska extremismu zhoršená situace. Ale nedomnívám se, že je tady situace tak špatná, že by Romové museli utíkat do Kanady z důvodu porušování lidských práv," uvedla zmocněnkyně s tím, že nemá situaci plně zmapovanou.
Uvedla, že kvůli vízům chystá schůzku s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.
Česko-kanadské vztahy jsou právě v souvislosti s vízy napjaté. Vízová povinnost trvá už déle než dva roky a její zrušení je, jak minulý pátek informovalo Aktuálně.cz, stále v nedohlednu.
Čeká se mimo jiné na reformu dříve velmi vstřícných azylových zákonů v Kanadě.
Šluknov přitížil
Právě ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v souvislosti s odkladem zrušení víz řekl, že Česku přitížily i etnické nepokoje na Šluknovsku.
Česko-kanadské napětí také zasahuje na unijní půdu. Evropská unie má společnou vízovou politiku a Češi považují zavedení vízové povinnosti jedné členské zemi za porušení evropských principů. Brusel ale Čechům pomáhá spíš občasným slovem podpory než tlakem na Ottawu.
Česká taktika, jak přimět Kanadu ke vstřícnému kroku, se tak odehrává především na půdě českého Parlamentu. V zahraničním výboru Poslanecké sněmovny je už téměř rok "zaparkovaná" dohoda o letecké dopravě mezi státy EU a Kanadou, její projednání je při diplomatických jednáních podmiňováno posunem ve věci zrušení víz.
Za prací do Británie
Zpráva, kterou vláda dostává, upozorňuje také na romskou migraci do Velké Británie, kam ale Romové odcházejí spíše za prací.
"Častěji než odchod do Kanady byl v roce 2010 zmiňován odchod Romů do Velké Británie," píší autoři zprávy.
"Za romskými rodinami, které tam emigrovaly v předchozích migračních vlnách a podařilo se jim v zemi úspěšně usadit, vyjíždějí jejich příbuzní za dočasnými pracovními příležitostmi a po získání výdělku se vrací zpět do ČR," dodávají.
Britské velvyslanectví v Praze na dotaz Aktuálně.cz uvedlo, že statistiky českých odchodů do země nevede.
Od roku 1990 odešlo do zahraničí, zejména do Kanady a Velké Británie, řádově tisíce českých Romů.
