Kauza Drobil: Fondu chybí 5 miliard na Zelenou úsporám

Pavel Baroch, Kateřina Eliášová
16. 12. 2010 11:00
Jde o velmi hrubý odhad, reálné číslo může být úplně jiné, oponuje bývalá šéfka programu
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ve Státním fondu životního prostředí, kvůli němuž odstoupil ministr životního prostředí Pavel Drobil, chybí  až 5 miliard korun na zaplacení všech žádostí z programu Zelená úsporám. Z něho se platí zateplování domů a výměna starých kotlů na uhlí za ekologické vytápění.

Sám Drobil pro Aktuálně.cz chybějící částku potvrdil a řekl také, že právě toto zjištění odstartovalo události ve fondu, na jehož konci byla jeho rezignace.

"První problém vznikl v době, kdy nebyla zvládnuta Zelená úsporám a nastal převis poptávky nad finančními prostředky. Týkalo se to veřejných budov,"  řekl Aktuálně.cz Drobil ještě před tím, než oznámil svou rezignaci kvůli podezření z machinací uvnitř fondu.

"Tehdy jsem řediteli fondu, panu Michálkovi, nic nevyčítal," řekl odstupující ministr o muži, který zveřejnil nahrávky vyvolávající vážné podezření o manipulacích se zakázkami, jež fond uděluje.

"Ale když se totéž stalo podruhé, a já mám na stole, že ten převis je 4,5 až 5 miliard, rozhodl jsem se jednat," dodal Drobil. Odstupující ministr uvedl, že svému poradci Martinu Knetigovi sdělil, že zvažuje Michálkovo odvolání.

Na tajných nahrávkách, které pořídil ředitel fondu Michálek, hovoří Drobilův poradce Knetig o tom, že je zapotřebí z ekologického fondu získat peníze na další Drobilovu politickou kariéru a pro ODS.

Reálná částka bude jiná, tvrdí exšéfka programu

Někdejší šéfka programu Zelená úsporám Irena Plocková, která ze státního fondu odešla v půlce listopadu po neshodách s ředitelem Michálkem, ovšem pětimiliardovou částku zpochybnila.

"Je to odhad velmi hrubý a velmi orientačí," řekla Aktuálně.cz Plocková, podle níž reálné číslo bude určitě nižší. Zvláště u velkých projektů se stává, že fond vyplatí méně peněz, než žadatel chce, protože úředníci přesně posuzují, jestli peníze skutečně slouží jen na zateplení.

Foto: Pavel Baroch

Plocková tvrdí, že na příkladu pěti miliard korun se ukazuje, že ředitel fondu Michálek této problematice moc nerozuměl a chybně ministra informoval.

Podle Plockové je jisté pouze jedno číslo - 10,2 miliardy korun, což je částka za už schválené projekty. Jak na tom projekt skutečně je a kolik peněz mu ještě zbývá, nebo se naopak nedostává, se podle Plockové ukáže až po detailní analýzy žádostí, které na fondu leží. 

Právě proto je program Zelená úsporám v součansoti přerušen, na fondu se sešel velký počet žádostí o podporu zateplování.

Program se má znovu otevřít v únoru. Pokud se ukáže, že se peněz už nedostává, je možné, že lidé už nedostanou tolik peněz jako ti, co o příspěvek požádali dříve. Druhou varinatou je, že se ministerstvu životního prostředí podaří získat nové prostředky z dalšího prodeje emisních povolenek.

Odhad Aktuálně.cz: o co šlo v kauze fond

Kromě zmíněného programu rozhoduje Státní fond životního prostředí o dalších desítkách miliard korun.

Redakce Aktuálně.cz se pokusila rozklíčovat pozadí kauzy ekologického fondu a dospěla k závěru, že se aféra týká především dvou záležitostí: do jaké banky fond uloží zhruba pět miliard korun a pak také výběrového řízení na poradenské služby při přidělování peněz na čistírny odpadních vod a kanalizací.

Odvolaný ředitel fondu Libor Michálek tvrdí, že machinace s veřejnými penězi, k nimž ho podle jeho tvrzení tlačil náměstek Dušan Fibingr a Drobilův poradce Martin Knetig, měly směřovat k vytváření černého fondu na financování Drobilovy politické kariéry a ODS.

Poradenské služby jsou pro korupci ideální

Fond každý rok vypíše výběrová řízení za stamiliony korun, od nákupu počítačů po poradenskou asistenci. A právě konzultační a právní služby nabízejí největší prostor pro případnou korupci.

Někdejší ředitel fondu Petr Štěpánek
Někdejší ředitel fondu Petr Štěpánek | Foto: MŽP

"Konzultační služby jsou těžko definovatelné," řekl Aktuálně.cz bývalý ředitel fondu Petr Štěpánek. Jeho nástupce Libor Michálek právě kvůli výběrovému řízení na poradenské služby v oblasti vodohospodářských služeb podal trestní oznámení.

Měl pocit, že jeho první náměstek Dušan Fibingr a Drobilův finanční poradce Martin Knetig tuto zakázku směřují na jednu firmu. Zakázka se navíc měla zvýšit z 30 na 80 milionů korun.

Podle Michálka "mohly být naplněny skutkové podstaty trestných činů sjednání výhody při zadání veřejné zakázky anebo pletich při zadání veřejné zakázky", protože soutěž mohla být ovlivněna ze strany jednoho z poradců pro oblast životního prostředí".

Náměstek Fibingr to ovšem odmítl s odůvodněním že soutěž ještě ani nebyla vyhlášena. A podal na svého ředitele rovněž trestní oznámení - z křivého nařčení.

Kam s miliardami? S bankou poradíme

Fond navíc disponuje se zhruba 5 miliardami korun, které získal z pokut nebo z poplatků od znečišťovatelů ovzduší či vod. "Peníze slouží jako kofinancování projektů, které platí evropské fondy," řekl Aktuálně.cz někdejší ředitel fondu Petr Štěpánek.

Foto: Ludvík Hradilek

Vedení fondu přitom samo rozhoduje, do jaké banky peníze uloží. Naposledy byla částka rozdělena mezi Českou spořitelnu, J&T a PPF. Fond se rozhoduje především podle toho, jak výhodný úrok banka nabízí. "Rozptyl nabídek bývá od 1,5 do tří procent," uvedl Štěpánek.

Jeho nástupce Libor Michálek tvrdí, že ho Drobilův poradce Knetig nutil, aby peníze uložil do předem vybrané banky. A opět v tom prý byl namočený i jeho náměstek Fibingr.

Kromě toho fond disponuje ještě se zhruba 15 miliardami korun na program Zelená úsporám, z něhož se platí zateplování domů a výměna starých kotlů na uhlí za ekologické vytápění.

Euromilardy proudí přes ministerstvo financí

Státní fond životního prostředí se rovněž podílí na rozdělování desítek miliard korun z evropských fondů, k nimž pak přidává svůj výrazně nižší příspěvek. Tyto peníze však obhospodařuje ministerstvo financí, které má prostředky uložené u UniCredit Bank.

Ten, kdo rozhoduje o přidělení peněz, je ovšem Státní fond životního prostředí, respektive rada fondu, v níž sedí státní úředníci či poslanci. Nejvíce miliard z evropských ekologických fondů přitom směřuje do čistíren odpadních vod.

Zde se podle čerstvě odvolaného ředitele fondu Libora Michálka chystala další akce. Rekonstrukce pražské čistírny odpadních vod měla být účelově předražena o tři miliardy korun, přičemž 500 milionů z této částky mělo směřovat do pokladny Občanské demokratické strany.

Podle Michálka měla výběrové řízení na pražskou čistčku vyhrát předem vybraná firma, jejíž jméno ovšem neuvedl. Michálkův náměstek Fibingr uvedl, že jeho přímý nadřízený si to všechno vymyslel.

 

Právě se děje

Další zprávy