Praha - Zní to jako neuvěřitelné výmluvy, ale zabraly.
Lidé z demoliční firmy stojí před soudem s obžalobou, že vyrábějí nezdaněný falešný alkohol, a obří nákupy lihu (lihového prostředku do ostřikovačů Cinol) vysvětlují slovy: Čistili jsme tím míchačky. Lihu spotřebovali dva kubíky.
Anebo říkali: Jsme sice jen demoliční firma, ale Cinol jsme po hektolitrech lili do malty, aby nezamrzla...
Soud tuto obhajobu přijal, skupina obžalovaná za 160milionový daňový podvod odešla s podmíněnými tresty.
Nejde o fikci, ale o skutečný případ, který jen dokládá, proč podvody s falešným alkoholem dosahují gigantických rozměrů.
Aktuálně.cz na něj narazilo, když šlo po stopách zjištění soukromých detektivů, kteří na zakázku renomovaných výrobců podvody s alkoholem mapovali.
V minulých dnech už jsme popsali nejméně sofistikované patro podvodů, kdy černí výrobci v opuštěných budovách čistí denaturovaný líh a falšují nápoje známých značek.
Případ Cinol je pak jedním z příkladů promyšlenějších a pro státní kasu bolestivějších podvodů s alkoholem.
Říkej jen: Lili jsme to tam
Toto řekněme druhé patro zločinů představují podvody, jejichž hlavní princip spočívá v okrádání státu na spotřební dani a v přidružených finančních machinacích.
I zde má podvod stejný základ: rozdílnou daň lihu určeného na výrobu alkoholu a denaturovaného lihu určeného pro průmysl. Za rok stojí takové podvody státní kasu dohromady 10 miliard korun.
Aktéři podvodů ve "druhém patře" už mají podle detektivů i samotných podvodníků, s nimiž redakce Aktuálně.cz pořídila unikátní rozhovory, dobře krytá záda: pracují pro ně policisté, lobbisté, celníci či zástupci finančních úřadů. V případě potíží tak mají lepší možnost torpédovat vyšetřování ve svůj prospěch.
Podvody s alkoholem
- Stát na nich ročně tratí 10 miliard korun
- Jde o daňové úniky spojené s výrobou a distribucí
- Podvodníci vyrábějí falešný alkohol z denaturátu
- Tvrdí, že každá druhá láhev na trhu je buď falešná, nebo spojena s daňovým únikem
- Renomovaní výrobci si najali soukromé detektivy, ti zjistili, že podvody jsou gigantické a stát jim neumí čelit
Úředník u soudu
V případě kauzy Cinol byl dokonce před soud postaven někdejší finanční šéf finančního úřadu v Brně Miroslav Čáslavský.
"Věděl, že společnosti uvádějí v účetnictví líh fiktivně a nepoužívaly jej tak, jak měly. Nic však neoznámil, naopak radami a informacemi ztěžoval práci policii," stálo v obžalobě.
I policejní odposlechy Čáslavského hovorů zněly jasně. "Říkej jen, lili jsme to tam, nic jiného jsme s tím nedělali," citovali slova Čáslavského určená jednomu z obžalovaných novináři.
Soud ale nakonec konstatoval, že trestný čin se nestal a úředníka obžaloby zprostil.
Žalobce se obratem odvolal. "Na ten odvolací soud se v případě pana Čáslavského těším. Myslím, že máme docela dobře nabito," věří si žalobce Ivo Ištván.
Sám Čáslavský se ke kauze nevyjadřuje, nevypovídal ani u soudu.
Kde ty litry lihu jsou?
Příběh s názvem Cinol je ještě v něčem typický: policie nedokázala dohledat, kde vlastně tisíce litrů lihu skutečně skončily.
Obecná odpověď přitom byla i soudu zřejmá: na černém trhu, kde z něj podvodní výrobci připravili falešný alkohol. Kdo konkrétně a kde, to už se prokázat nepodařilo.
"Je tam velký časový odstup, zpětně se to těžko dohledává. A navíc, když se ukazuje, že v případě máte někoho z finančního úřadu, který na to má sám dohlížet, těžko se to pak prokazuje," říká žalobce Ištván.
Kauza výstižně ilustruje, jak je stát na podvody s lihem krátký. Policie tahala za kratší provaz, vyšetřovala případ zpětně a podle soudce i liknavě.
Jak říkají sami aktéři podvodů: neakční státní aparát, to je přesně to, co potřebují.
"Podvodům by zabránilo snížení daní, DPH a spotřebky. Když jsou daně vysoké, vyplatí se nám to. Kdyby se snížily, riziko už by za to nestálo. A pak by zabralo, kdyby měl člověk pořád za zády celníka. Což je utopie," prohlásil jeden z nich v unikátním rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jedna kapka denaturátu
Podvodníci z druhého patra alkoholového zločinu mají podle zprávy soukromých detektivů široký repertoár. Kromě záměny denaturátu a lihu určeného pro potravinářské účely často podvádějí i při samotném znehodnocování lihu.
"Denaturace probíhá za asistence úředníků, před jejich očima nalijí do cisterny plné lihu jedinou láhev denaturační přísady a v tu chvíli legálně získali celou cisternu lihu bez spotřební daně," popisuje detektiv jednu z praktik alkoholového podsvětí.
Další podvodníci využívají ke krytí i to, že formálně mají živnost na výrobu například kosmetických přípravků, k níž využívají líh. Fakticky jej ale používají právě na výrobu falešného alkoholu. Denaturovaný líh totiž není nikde evidovaný a případná kontrola má šanci zjistit právě jen tolik denaturátu, kolik má firma právě v areálu.
Princip podvodů v kauze Cinol zase podle obžaloby spočíval v tom, že bývalé vedení firmy Morávia-Chem - výrobce Cinolu - nakoupilo líh, který se měl znehodnotit denaturací a měla z něj být vyrobena směs do ostřikovačů.
Místo toho se ale firma dohodla se spřízněnými stavebními a demoličními firmami a fiktivně jim dodala už hotový Cinol, který měl být z nakoupeného lihu vyroben. Firmy jej zahrnuly do nákladů, čímž si snížily daně, a líh zmizel kdesi v podsvětí.
