Karlovy Vary - Všechno začalo patnáctého listopadu loňského roku. "Bude mi padesát a nemám to zapotřebí," řekl si tehdy Vilibald Krob a napsal rezignační dopis na funkci místopředsedy představenstva Karlovarské krajské zdravotní a.s., která je zastřešující organizací pro nemocnice v Karlových Varech, Sokolově a Chebu.
V dopise informoval šéfa dozorčí rady a zástupce hejtmana Martina Havla (ČSSD) o hlavním důvodu.
Podezíral totiž předsedu představenstva a generálního ředitele Karlovarské zdravotní Jiřího Fojtíka, že vědomě trpí v nemocnicích korupci. Byl prý svědkem debat o rozdělování zakázek mezi známé a o výši provizí pro představitele nemocnice, zažil úvahy o tom, jak porušovat při veřejných soutěžích právní mantinely, byl dotazován, jak je loajální k hlavní straně krajské koalice.
"Rozhovory jsem nenahrával a tak jsem je nemohl předložit policii," vysvětluje Krob, proč se omezil na dopis předsedovi dozorčí rady. Havel stížnost neřešil. Dopis se sice prostřednictvím krajských zastupitelů dostal na policii, ta však případ odložila.
Fojtík reagoval trestním oznámením pro pomluvu, ale jeho podání policie ještě nezačala šetřit. "Pro každý případ mám dost informací, abych své stanovisko obhájil," tvrdí Krob.
Půl miliardy a dva poslanci
Jedním z výběrových řízení, která Krob kritizoval, byla soutěž o půlmiliardovou zakázku na stavbu pavilonu akutní medicíny v karlovarské nemocnici.
Koncem listopadu ji získalo konsorcium, které spolu se stavebním gigantem Metrostav tvořily tři místní firmy: Bau-Stav, Tima a Prefabeton.
Konsorcium Metrostavu dostalo přednost, i když konkurenční nabídka brněnské společnosti Unistav byla o třicet milionů nižší a i když Unistav slíbil dokončit stavbu o sedm měsíců před Metrostavem.
Unistav nabízel také stejně kvalitní přístroje jako konkurenční konsorcium, přesto byl ze soutěže vyřazen, protože podrobný popis u dvou přístrojů poslal v příloze anglicky. Tím podle výběrové komise složené z krajských zastupitelů porušil pravidla.
Výsledek dal nepřímo za pravdu Krobovým obavám. V zastupitelstvu i v krajské radě dominuje ČSSD, která vládne spolu s komunisty. Třemi spojenci Metrostavu jsou přitom firmy, které mají blízko k sociálnědemokratickým politikům.
Jednatelem Prefabetonu je Jakub Pánik, který kandiduje za karlovarskou ČSSD na druhém místě ve sněmovních volbách. Společnost Tima je s Prefabetonem personálně propojena. Majitel Bau-Stavu Milan Špička provozoval ještě loni v prosinci karlovarské Lázně III. společně s poslancem a jedničkou letošní kandidátky ČSSD Jaroslavem Fialou. Dnes vlastní Lázně III. anonymní firma s akciemi na doručitele.
Koalice pro zakázky
Osmadvacátého listopadu kritizoval průběh výběrového řízení ředitel pro lékařskou péči Filip Berger. Během dvou dnů ho generální ředitel Fojtík odvolal s odůvodněním, že mají rozdílné názory na řízení podniku.
Bergera stejně jako Kroba nominovalo do funkce hnutí Doktoři (za uzdravení společnosti), které bylo ještě koncem listopadu koaličním partnerem ČSSD a KSČM. Během sporů o stavební zakázku se levicové strany rozhodly Doktorů zbavit a požádaly je, ať odvolají svou radní pro zdravotnictví Bereniku Podzemskou. Doktoři odmítli a odešli do opozice.
Čistky v nemocnici pokračovaly i po Novém roce. Devátého února odvolal Fojtík Bergerova spojence, náměstka pro lékařskou péči Romana Brázdila.
Náměstek den předtím kritizoval padesátimilionovou zakázku na nová lůžka. Vadilo mu, že jen polovina z nich bude na elektrický pohon a zbytek se bude muset ovládat mechanicky. Přitom nabídková cena překračuje běžné ceny, za které se elektrická lůžka kupují v jiných zemích Evropské unie.
Pětadvacátého února odvolala krajská rada také Fojtíka a řízení celého podniku převzal nový zdravotnický radní, sociální demokrat Václav Larva.
Odvolání Fojtíka zdůvodnil špatnými hospodářskými výsledky v minulém roce. "Berger a Brázdil byli odvoláni pro neuspokojivý výkon v manažerské funkci," vysvětlil postup kraje radní Larva na dotaz Aktuálně.cz.
Konkrétní výhrady přitom nemá: "Za rok jejich působení ve vysokých manažerských funkcích představenstvo nenašlo náznak pozitivního vývoje v nemocnici."
Larva si už nenašel čas, aby zdůvodnil, proč byla ze soutěže na stavbu pavilonu akutní medicíny vyloučena lepší nabídka firmy Unistav.
Pokus o lepší medicínu
Ústup Doktorů a jejich protagonistů Kroba, Podzemské či Bergera z veřejných funkcí má ještě jeden rozměr. Na podzim v zastupitelstvu narazil jejich plán na reformu zdravotnictví Karlovarského kraje.
Svou misi zahájili před dvěma lety, kdy zásluhou zdravotnických protestů padlo vedení karlovarských nemocnic. Kraj pod vedením ODS tehdy svěřil nemocnice manažerské firmě Česká zdravotní, která je dostala do ročního deficitu 120 milionů korun.
Lékaři manažery podezírali, že nemocnice tunelují a policejní vyšetřování jim postupně dává za pravdu. Policie například zjistila, že Česká zdravotní nakupovala materiál prostřednictvím spřízněné společnosti Zdravotní distribuční, které tak nemocnice platily zbytečně marži.
Vzbouření lékaři založili hnutí Doktoři a spolu s ním vstoupili do politiky. Podzemská s Krobem začali psát novou strategii pro krajské zdravotnictví.
Výsledkem jejich práce byla dvěstěpadesátistránková studie, která upozornila, že Karlovarský kraj nemá plnohodnotnou krajskou nemocnici, ale jen tři okresní ústavy. Pokud chce nabízet specializovanou péči na "krajské" úrovni, jako například v Plzni, musí investovat do jedné z nemocnic, případně postavit úplně novou.
Zbylé nemocnice však musí omezit své služby ve prospěch centrálního ústavu. Není možné za stejné peníze financovat dosavadní péči ve všech okresních nemocnicích a zároveň investovat do nových specializací.
Krajské zastupitelstvo však v září zdravotnický plán odmítlo. V usnesení zakazuje zrušit byť jediné oddělení ve třech okresních nemocnicích, zároveň ale doporučuje postavit zbrusu nový krajský špitál. Vedle toho ještě doporučilo postavit v karlovarské nemocnici pavilon akutní medicíny, na který pak proběhlo sporné výběrové řízení.
Nastal čas výběrových řízení
"Poměry v krajském zdravotnictví se začaly zhoršovat už v roce 2003, kdy jeho řízení převzali krajští politici," shrnuje primář karlovarské interny Jaroslav Žák, který byl u vzniku doktorského hnutí.
Po dvou letech existence hnutí může bilancovat, jak lékařský pokus ovlivnit krajskou politiku dopadl: "Cílem naší mise bylo ukázat směr do Evropy, jímž by se zdravotnictví v našem kraji mělo ubírat a zároveň ověřit, jestli lze alespoň místní politiku dělat slušně a odborně," vysvětluje Žák a netají, že výsledky nejsou zcela uspokojivé:
"Když jsme zpracovali strategii rozvoje krajského zdravotnictví, stali jsme se nepohodlnými. Vyzvali jsme totiž zastupitele, aby vybrali některý ze tří scénářů a převzali odpovědnost. Ti se ale rozhodli nedělat nic," dodává.
Pokus doktorů skončil, když nastal čas výběrových řízení. "Nezkorumpovatelní politici jako doktorka Podzemská a poctiví manažeři jako primář Brázdil a doktor Berger museli z kola ven," interpretuje události posledních měsíců primář Žák.
