Ztráty ze strategických rezerv šetří BIS, policie i NKÚ

Sabina Slonková
2. 2. 2010 6:01
Zkušenosti ukazují, že nevýhodné obchody za státní peníze se netrestají

Praha - Patrně v tuto chvíli neexistuje státní úřad, o který by se zajímalo víc vyšetřujících orgánů, než jsou státní hmotné rezervy.

Státní úřad strategického významu, který schraňuje zásoby státu pro případ krize a uzavírá obchody v miliardách, prověřuje podle zjištění Aktuálně.cz policie, civilní kontrarozvědka i Nejvyšší kontrolní úřad. O transakce úřadu se zajímají i poslanci kontrolního výboru sněmovny.

Důvod je jediný: deník Aktuálně.cz již popsal, jak stát na obchodech se státními hmotnými rezervami přichází o stamiliony korun.

Nic z toho ale neznamená, že za to bude někdo potrestán. Naopak: zkušenosti z minula ukazují, že nevýhodné operace státních hmotných rezerv patří mezi ty "krádeže" ze státního majetku, které nikdo netrestá.

Z pokynu zástupce zastaveno

Už jednou totiž policie i NKÚ ve firmě rozjely rozsáhlé pátrání, stalo se tak před čtyřmi lety. NKÚ dokonce podal kvůli svým zjištěním trestní oznámení a policie byla přesvědčena, že proti viníkům pochybných obchodů shromáždí dostatek důkazů. Z pokynu státního zástupce ale bylo vyšetřování nakonec zastaveno.

Rozzlobeného šéfa NKÚ Františka Dohnala to přimělo k ostré kritice justice a nadsazeného konstatování, že jak roli státního dozoru v podobných firmách, tak následně i roli vyšetřujících úřadů by mohly převzít cvičené opice. "Výsledek pro ochranu státního majetku by byl pravděpodobně stejný," prohlásil prezident NKÚ.

Co je SSHR?

  • Veřejnosti nepříliš známá instituce, která hospodaří s dvoumiliardovým rozpočtem a stará se o to, aby v případě jakékoli krize měl stát dostatek strategických surovin. Správa rozhoduje o pravidelné obměně státních zásob ropy, obilí a dalších komodit. Jinak řečeno: uzavírá obchodní smlouvy s firmami, od nichž suroviny nakupuje.
  • NKÚ zjistil, že obrat správy v letech 2004 a 2005 přesahoval 40 miliard. 
  • Úřad stál na první pohled dlouho i mimo zájem politiků. Jinak totiž nelze vysvětlit, proč již dříve nezasáhli proti nevýhodným smlouvám. Ve skutečnosti ale měli politici vždy enormní zájem dostat do vedení firmy "své" lidi.
  • Naposledy to byl někdejší premiér ČSSD Stanislav Gross, který prosadil do čela správy svého stranického kolegu Jana Žižku. Spolu s ním měl přijít i Grossův důvěrník a někdejší šéf úřadu vlády Pavel Přibyl. Když na to upozornil týdeník Euro, Přibyl změnil své plány a k Žižkovi nenastoupil.
  • To se opakovalo i po nástupu Topolánkovy vlády, ta Žižku odvolala a dosadila svého člověka; jak se teď ale ukazuje, nevýhodné obchody se záhy znovu rozjely.
  • Správa státních hmotných rezerv nicméně vždy spíše platila za úřad s vazbami na lidi kolem bývalého Zemanova poradce Miroslava Šloufa. To platilo i za Topolánkovy vlády.

Manažeři Správy státních hmotných rezerv, které dosadila Topolánkova vláda, žádnou debatu na téma, že by mohli hospodařit výhodněji, nepřipouštějí. Reakce managementu prakticky na všechny otázky je následující: SSHR hospodaří v souladu se zákonem.

A k odpovědnosti je zjevně netlačí ani ministerstvo průmyslu a obchodu. To dokonce ani nebylo schopno odpovědět na otázku, zda je v pořádku, když správa rezerv nakupuje komodity přes prostředníky, čímž se zvyšuje cena.

Ministerstvo použilo stejnou univerzální odpověď jako správa rezerv: "SSHR nakupuje komodity v souladu s § 23, odst. 5., písmeno c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů."

Důkaz: sklad v Heřmanově Městci

Už minulé policejní vyšetřování se přitom týkalo například pronájmu skladu leteckých paliv v Heřmanově Městci, na kterém Správa státních hmotných rezerv přichází ročně o desítky milionů. Ve hře následně bylo zrušení pronájmu, ale nyní se ukazuje, že vše jede podle starých pravidel.

Sklad patří správě rezerv, která v něm nechává své zásoby, ale provozuje jej soukromá společnost Union Consulting (mimochodem ovládaná někdejšími manažery Čepra s kontakty na politiky a úředníky).

A stát ji za to platí. Deník Aktuálně.cz již upozornil, že zhruba o desetikorunu za metr krychlový na měsíc víc, než kdyby využil sklady státního Čepra. Tam by totiž správa rezerv nemusela na rozdíl od Heřmanova Městce platit manipulační poplatky, které tvoří podstatnou část nákladů.

Správa rezerv: Vše v pořádku

Správa nicméně tvrdí, že platí v podstatě totéž, co v jiných skladech, kam dává své zásoby. "Náklady jsou srovnatelné," stojí ve stanovisku.

Bývalý šéf Čepra Švarc to ale už dříve řekl jasně: "Zcela jistě bychom to uskladnili levněji. Mimo jiné nemáme žádný manipulační poplatek."

O provozování skladu, do něhož hodlá správa rezerv v příštích letech masivně investovat, se zajímají i poslanci sněmovního kontrolního výboru. Od manažerů úřadu nyní požadují přesná čísla.

"Vyžádali jsme si ekonomickou rozvahu, budeme požadovat detailní rozbor, proč to funguje tak, jak to funguje," uvedl místopředseda výboru Libor Ježek.

 

Právě se děje

Další zprávy