Praha - Komu patří toskánská vila, ve které strávil bývalý premiér Mirek Topolánek letošní dovolenou?
Podle vyjádření představitele řádu sv. Lazara v Česku Aleše Blumy není jejím majitelem jeho kolega z řádu Markus Hasler, se kterým Marek Dalík uzavřel smlouvu o pronájmu, nýbrž utajení investoři.
Jejich jména však prý Hasler neodtajní. "Pokud by prozradil akcionáře, tak skončil," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz Aleš Bluma.
Reportéři Aktuálně.cz již během pondělí přineslo informaci, že Hasler odmítl vlastnictví vily potvrdit. Tomu, že vila nepatří muži, jehož smlouvou se Dalík zaštiťoval, svědčí i povaha firem, které Hasler zastupuje. Ty jsou určeny ke správě majetku třetích osob, které chtějí zůstat v anonymitě.
Aleš Bluma tuto Haslerovu roli v rozhovoru potvrzuje. Zároveň nevylučuje, že oním tajným investorem, kterému vila patří, může být v podstatě kdokoliv.
Běžný obchod
A.cz: Znáte Markuse Haslera?
Ano, Markuse Haslera znám jako svého kolegu z řádu. Zavolal jsem mu a informoval jsem ho o tom, co se tu děje. Oslovil jsem ho proto, že se ho to osobně týkalo, a že ho vláčí v České republice novinami naprosto zbytečně.
A.cz: S novináři odmítá komunikovat. Co vám tedy řekl, jak danou situaci vnímá?
Je z celé věci velmi znechucený a nesmírně naštvaný, protože veškerá tato publicita je mu velmi nepříjemná. A přišel k ní jak slepý k houslím, není to jeho záležitost.
V jeho případě se jednalo o naprosto běžnou obchodní transakci, kterou on osobně ani nesjednával. Jestliže pronajímáte vilu, tak nezjišťujete, zda to pronajímáte Bersluconimu, nebo panu Klababovi. Jemu je fuk, komu to pronajímá, prostě sepíše smlouvu a vezme peníze...
A.cz: Kdo to tedy sjednával, pod smlouvou je jeho podpis?
To nevím. Ale samozřejmě Hasler o tom byznysu věděl. Jeho podpis je tam proto, že on za to ručí, je jedním z jednatelů.
Prozradíš, skončíš!
A.cz: Vy jste se pana Haslera ptal, komu vila patří?
Samozřejmě. Pan Hasler to ví. Mohu jen potvrdit, že vila patří konsorciu, kde nikdo z těch našich lidí nemá ani floka.
A.cz: Kdo je v tom konsorciu?
Patří konsorciu, ve kterém je řada investorů, kteří si nepřejí být odkryti. Nikdo z našich tam zcela jistě není.
A.cz: Našich, tím myslíte koho?
Tím myslím, že to nepatří ani Romanovi, ani Dalíkovi. Je možné, že mají v tom konsorciu akcie, ale to stejně nezjistíte, jsou bezejmenné, na majitele. Neřekne vám, komu to patří. Nemůže.
A.cz: Proč pan Hasler neřekne, jak to je?
Protože nemůže vykládat, kdo za tím stojí. To neprozradí nikdo.
A.cz: V Česku je v rejstříku jasně napsáno, kdo je majitel...
Ale v jeho případě, pokud by odhalil akcionáře, tak skončil. Nikdo si už od něho nekoupí akcii ani za půl centu.
A.cz: Na tom je postavena jeho práce, že kryje firmy utajených majitelů?
Ti lidé, kteří si zakládají v Lichtenštejnsku firmy, to nejsou lidé, kteří chtějí být znát. Markus Hasler provozuje stejné zaměstnání jako 95% ostatních občanů Lichtenštejnska, to znamená finančnictví.
A.cz: Jaká je jeho přesná role?
Práce jednatele.
Čestný člověk v průšvihu?
A.cz: Kancléř Řádu svatého Lazara Philippe Piccapietra v Hospodářských novinách uvedl, že Haslera z řádu vyloučili, neb se jeho aktivity neslučovaly s filozofií řádu. Jak to, že je tedy stále jeho členem?
To je složité. Není to tak. Před 4 lety se řád z určitých důvodů, která vám nebudu říkat, rozdělil. Mělo to soudní dohru ve Švýcarsku, ten dal za pravdu části lidí kolem Haslera, že je kontinuálním řádem. Pan Piaccapietra prohrál, a pan Hasler svědčil, tak to teď dostal od Piaccapietry zpátky.
A.cz: Jak byste pana Haslera charakterizoval?
Naprosto přímý čestný člověk, který dělá na rozdíl od řady českých lidí ten byznys poctivě. Prostě v České republice by se neuživil.
A.cz: Ale on zaštítil několik podivných obchodů na hraně zákona, které na něj vrhají temný stín. Jak se to slučuje s vaší charakteristikou čestného muže?
On je na úrovni investora, typu u nás Bakaly. K němu si lidé chodí pro peníze a on nemůže ručit, za to co udělají.
A.cz: Ale nic naplat, jeho jméno v těch firmách jasně figuruje, zastupuje je...
V Lichtenštějnsku máte vilku a před tím panely s názvem 50 firem. V nich funguje jediný člověk, protože v té firmě musí být lichtenštejnský občan, který je přikrývá. V těch 50 společnostech se mohou najít dvě, které jsou průšvihové.
Nemění to můj pohled na něj, prostě má smůlu, že se mluví o těch dvou průšvihových a ne těch 48 ostatních.
