Studénka - Tři týdny od železničního neštěstí ve Studénce nedokáže Drážní inspekce říci, jak jsou rozdány karty mezi hráče, kteří měli dbát na bezpečnost cestujících mezinárodního rychlíku.
Inspektoři vyšetřují, kdo nese odpovědnost za to, že v místě stavby jezdily bez omezení vlaky rychlostí 140 kilometrů v hodině. A také, jak je možné, že nikdo nekontroloval, zda soukromé stavební firmy neohrožují provoz na jednom z nejvytíženějších železničních koridorů v Evropě.
Ani oni však přesně nevědí, jaké kompetence měly České dráhy, jaké Správa železniční a dopravní cesty, za co odpovídá Drážní úřad a za co investor, a také za co stavitel.
| Speciál Aktuálně.cz: Sedm obětí vlaku smrti. Kdo nese odpovědnost za neštěstí? |
Jak potvrdil ministr dopravy Aleš Řebíček, neví to zatím ani on, přestože vládě minulý týden předložil analýzu neštěstí.
"Je to samozřejmě provozovatel trati, kdo odpovídá za to, že bude bezpečná," říká náměstek generálního inspektora Drážní inspekce Jan Kučera. Okolnosti nehody ve Studénce jsou však složitější, a tak se k odpovědnosti nikdo dobrovolně nehlásí.
V době schvalování stavby byl totiž provozovatel trati jiný než ve chvíli, kdy most spadl před rozjetý rychlík. Na začátku to byly České dráhy, při havárii Správa železniční a dopravní cesty.
Změna provozovatele nastala 1. července. Správa dopravní cesty, která fungovala jako provozovatel trati pod společností České dráhy, zůstala pouze vlastníkem trati. "Provozovatelem se stala státní organizace Správa železniční a dopravní cesty," upřesnil Kučera.
Měli jsme odpovědnost jen za vlak
České dráhy proto od začátku říkají, že za nic nemohou. "Dne 8. srpna, kdy vlak do mostu narazil, jsme nebyli provozovateli dráhy. Měli jsme odpovědnost jen za vlak," uvedl mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský.
Když stavební úřad v Bílovci vydal stavební povolení, schvaloval stavbu také Drážní úřad a k podmínkám pro stavitele se vyjadřovaly i České dráhy.
Kdo má černého Petra?
- České dráhy: "Nejsme orgánem, který měl kontrolovat, zda stavební firmy dodržují naše podmínky. Nemůžeme za to, že firmy podmínky neplnily."
- Drážní úřad: "Nemáme povinnost provádět kontrolu stavby a tuto povinnost nemá ani stavební úřad. Ten má pouze právo kontrolovat."
- Správa železniční a dopravní cesty: "Nemohli jsme ovlivnit postup stavebních firem, které stavěly most nad mezinárodním koridorem."
- Moravskoslezský kraj: "Na našem odboru jsou sice stavaři, ale nejsou to vyloženě odborníci na statiku a mostní konstrukce."
- Krajská správa silnic: "Nedostali jsme od dodavatele stavby žádnou informaci, že je něco v nepořádku."
- Ministr dopravy Aleš Řebíček: "Kdyby se ukázalo, že bylo vše v souladu se zákonem, pak to znamená, že je tam nějaká díra a je potřeba to řešit. Osobně si to ale nemyslím."
- Drážní inspekce: "Žádné zásadní závěry ještě nemáme, ale jistě se k nim dobereme. Musíme zjistit, kdo lže."
"Při stavebním řízení jsme stanovili jasné podmínky, jak se má firma chovat, aby neohrozila bezpečnost trati, kdy má žádat o výluky a podobně," zdůraznil Šťáhlavský. "Nejsme však orgánem, který to měl kontrolovat a nemůžeme za to, že stavební firma podmínky neplnila,"
Podobně odmítá odpovědnost také Drážní úřad. "Nemáme povinnost provádět kontrolu stavby a tuto povinnost nemá ani stavební úřad. Ten má pouze právo kontrolovat," sdělil jeho ředitel Pavel Kodym.
A Správa železniční a dopravní cesty, která nepochybně byla provozovatelem trati v době nehody, neměla zase podle závěrů Drážní inspekce povinnost revidovat stavební povolení a jeho podmínky.
Správa železniční a dopravní cesty navíc tvrdí, že nemohla ovlivnit postup stavebních firem a podle své mluvčí Anny Kodysové nic nezanedbala. "Účastníkem stavebního řízení byla Správa dopravní cesty Ostrava, která tehdy patřila pod České dráhy," vysvětlila mluvčí.
"Bez ohledu na to, zda byla tato správa pod křídly Českých drah, nebo pod Správou železniční a dopravní cesty, její povinností bylo kontrolovat, zda stavebník dodržuje podmínky takzvaného souhrnného vyjádření. To jsme opakovaně dělali, naposledy ráno před nehodou," dodala.
Jiné kontrolní povinnosti podle ní Správa železniční a dopravní cesty neměla. "Dle stavebního zákona měl kontrolní povinnost investor, což je kraj, stavebník, tedy Dopravní stavby Ostrava a autorský dozor projektanta."
Ptáte se příliš brzy
Kdo měl tedy stavbu kontrolovat? Kdo měl zajistit, aby soukromé stavební firmy neohrozily bezpečnost na klíčové železniční trati? "Všechno je to ještě v šetření. Jsou to důležité otázky, ale je na ně příliš brzy," tvrdí Jan Kučera z Drážní inspekce, která má za úkol nezávisle a odborně šetřit mimořádné nehody na železnici.
Inspektoři zatím vyslýchají zaměstnance firem a úřadů, zkoumají dokumenty. "Žádné zásadní závěry ještě nemáme, ale jistě se k nim dobereme. Je to mravenčí práce. Něco jiného totiž tvrdí zaměstnanci stavebních firem, něco jiného zaměstnanci Správy železniční a dopravní cesty. Musíme zjistit, kdo lže," popsal situaci.
Rozpory mezi provozovatelem dráhy a stavebními firmami se týkají také výluk na trati ve Studénce. "Pád mostu sice nezpůsobila skutečnost, že na trati nebyla během stavby výluka či snížená rychlost, kdyby tomu však tak bylo, mohly být následky méně závažné," míní Kučera.
Drážní inspekce i ministr dopravy Aleš Řebíček připouštějí možnost, že vyšetřování nehody ve Studénce může ukázat na špatně nestavený systém.
Budou obviněni další lidé?
"Kdyby se ukázalo, že bylo vše v souladu se zákonem, pak to znamená, že je tam nějaká díra a je potřeba to řešit," připustil Řebíček pro Aktuálně.cz. "Osobně si to ale nemyslím," dodal.
"Odpovědnost zapojených subjektů ale teď nechci komentovat. Od toho je vyšetřování, aby se zjistilo, kdo co měl nebo neměl udělat, kdo koho čím pověřil nebo nepověřil."
Při nehodě ve Studénce zemřelo 8. srpna sedm lidí, asi sedmdesát jich bylo zraněno. Policie zatím obvinila z obecného ohrožení dva inženýry firmy Bögl & Krýsl, která pro hlavního dodavatele stavby - Dopravní stavby Ostrava - zajišťovala vysouvání a zasouvání opraveného mostu nad železniční tratí. Jsou podezřelí, že odhalili vážné statické závady a nezajistili zastavení stavby.
Dozorující státní zástupce Aleš Kopal nevyloučil, že budou obvinění další lidé.
Investorem stavby za dvacet šest milionů korun je krajský úřad Moravskoslezského kraje, který spolu se správou silnic postup stavby kontroloval.
Čtěte více: Úředníci kontrolovali stavbu, tragédii nezabránili
Poslední kontrolní den tam byl necelých čtyřiadvacet hodin před neštěstím. Kontroloři nezjistili žádnou závadu, přestože už o ní firma Bögl & Krýsl věděla. Rovněž hejtmanství odmítá jakékoliv pochybení.
