Úředníci zdražili tunel o miliardu. Chtějí o metr širší

Petr Holub
21. 9. 2007 11:50
Příklad, jak draze se v Česku staví dálnice
Tunely na D8.
Tunely na D8. | Foto: Ředitelství silnic a dálnic

Praha - Stačilo rozšířit komořanský tunel na jižní části pražského okruhu o tři čtvrtě metru a stavbu za osm miliard korun to prodražilo nejméně o desetinu. Přitom rozšíření nezvýší kapacitu tunelu, ani nezajistí lepší bezpečnostní podmínky.

Komořanský případ tak může být prvním krokem k vysvětlení záhady, na niž přišel Nejvyšší kontrolní úřad v případě jiné komunikce - dálnice D8 z Ústí nad Labem na německou hranici.

"Ceny tunelů na D8 jsou dvakrát vyšší než ceny tunelů v Německu. Porovnání hlavních stavebně-technických parametrů tunelů na D8 s tunely v Německu ale neprokázalo žádný podstatný rozdíl. Malý počet tunelů nicméně neumožnil činit obecně použitelné závěry," uzavřeli svou studii experti NKÚ.

Z historie přípravy téměř dva kilometry dlouhého tunelu mezi pražskými čtvrtěmi Komořany a Cholupice vyplývá, že k příčinám drahoty přispívá nízká kompetence a svévole zaměstnanců státního investora.

Pro vaší bezpečnost

Celý dálniční úsek z Komořan do Vestce staví společnost Skanska, která loni vyhrála v soutěži vypsané Ředitelstvím silnic a dálnic. Projekty má na starost společnost Pragoprojekt.

Už po začátku stavby úředníci Ředitelství silnic a dálnic usoudili, že tunel je příliš úzký. Jižní třípruhová trouba má v průřezu 11,75 metru a severní dvoupruhová 9 metrů. Právě ji se rozhodli na doporučení právě Pragoprojektu o tři čtvrtě metru rozšířit. Tím se zvyšuje cena zakázky, rovněž bude nutné zaplatit nový projekt.

"Tunelové trouby nejsou vyhovující při mimořádných stavech, které mohou nastat buď plánovaně při opravě a údržbě, ale i náhodně při havárii a nouzovém zastavení vozidla. Rozšíření je navrhováno pro zajištění bezpečnosti při těchto mimořádných stavech," vysvětluje motivy Ředitelství silnic a dálnic jeho mluvčí Martina Vápeníková.

Právě z důvodů bezpečnosti je podle Vápeníkové nutné přidat ke dvěma pruhům v severní troubě jedenapůlmetrový nouzový pruh, pro odstavení aut či příjezd záchranné služby.

Bez normy a bez důvodu

Neexistuje však jediný doklad, že nouzový pruh bezpečnost zvýší. Původní projekt tunelu odpovídal evropským i českým bezpečnostním i technickým normám.

Ty vyžadují, aby v dlouhých tunelech byl alespoň na každém kilometru jeden nouzový záliv. V tunelu z Komořan do Cholupic by stačil jeden, v severní troubě se staví dva.

Nová verze s nouzovým pruhem však odporuje doporučení české normy 737507. V článku 11.1.2 výslovně zamítá nouzové pruhy v dlouhých tunelech.

Zálivy totiž umožňují bez významnějšího omezení provozu řešit běžné poruchy a havárie.

Mohl být i užší

Se záchrankami se samozřejmě počítalo už v první verzi stavby. Při verzi se zálivy by podle normy mohl být tunel ještě užší. Například na D8 jsou dvoupruhové tunely Libouchec a Panenská jen 7,5 metru široké.

Tři čtvrtě metru vozovky navíc v severní troubě nepomůže ani v situaci, kdy bude vyřazena z provozu jižní trouba. Na severu zůstanou k dispozici opět pouze dva pruhy.

Využít nouzový pruh k dočasnému rozšíření provozu na tři pruhy česká norma o tunelech výslovně zakazuje.

Na skutečnost, že projekt odporuje normám, poprvé upozornil v pořadu Reportéři ČT Pavel Přibyl z ČVUT.

Zaběhnutá praxe  

Na praxi Ředitelství silnic a dálnic stavět zbytečně široké dálnice upozornil Nejvyšší kontrolní úřad už při své tři roky staré kontrole výstavby pražského okruhu.

Silnice o šířce 27,5 metru mezi dálnicí D1 a Jesenicí by mohla být užší o tři až pět metrů a stále by odpovídala provozu očekávanému v roce 2040. Tím by se ušetřily desítky milionů.

Ředitelství silnic a dálnic však svým postupem v Komořanech neporušuje žádný zákon, protože i po začátku stavby může připustit zvýšení ceny o dvacet procent.

 

Právě se děje

Další zprávy