Ústavní soud rozhodl: Eurozatykač platí

Tomáš Fránek, Martina Macková
3. 5. 2006 15:10
Brno - Česko bude vydávat své trestně stíhané občany do zahraničí. Ústavní soud odmítl návrh politiků ODS, kteří žádali zrušit paragrafy kolem eurozatykače. Uvnitř: ANKETA
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Zákonodárci ODS požadovali zrušení několika souvisejících ustanovení v trestním zákonu a trestním řádu. Eurozatykač umožňuje mimo jiné vydání českých občanů do zahraničí kvůli trestnímu stíhání. Podle dnešního rozhodnutí soudu to není protiústavní.

Soud posuzoval, zda eurozatykač není v rozporu s Listinou lidských práv. Podle ní nesmí být občan nucen k opuštění své vlasti. Eurozatykač, schválený v Česku v roce 2004, ale vydání ke stíhání do ciziny umožňuje.

Být v EU je odpovědnost

Podle Ústavního soudu přináší členství v EU občanům České republiky výhody a možnosti, které mohou využívat. "Ale to je vyváženo určitou mírou odpovědnosti vůči Evropské unii. A implementací této odpovědnosti je také eurozatykač," řekl Aktuálně.cz mluvčí soudu Michal Spáčil.

Soudci odmítli všechny podané námitky politiků ODS. S nimi rozpor s Listinou práv a svobod. Ústavní soud míní, že takové vydání Čechů do ciziny není trvalé. "Jakmile skončí trestní řízení, občan se vrací zpět," řekli soudci.

Politici také namítali, že některá ustanovení eurozatykače jsou zneužitelná. Soud však uvedl: "Je to teoretická možnost. Nedává však dostatečný důvod pro zrušení eurozatykače."

Ústavní soud rozhodoval o návrzích na zrušení hned několika předpisů, nakonec nezrušil jediný.

Chceme jistotu

Zrušení paragrafů eurozatykače, umožňující vydání českých občanů ke stíhání do zahraničí, navrhli politici ODS.

Infobox

Evropský zatýkací rozkaz byl v EU zaveden jako reakce na teroristické útoky ve Spojených státech z 11. září 2001.

 

Na základě eurozatykače by mohl být vydán do ciziny člověk podezřelý z terorismu, obchodu s lidmi, pedofilie, korupce a obchodu s drogami a zbraněmi.

 

Vydáni mohou být i lidé podezřelí ze znásilnění, únosů letadel a lodí, vydírání, padělatelství peněz, rasismu, vraždy a dalších závažných trestných činů.

 

Česko bylo spolu s Itálií poslední z 25 členských států Evropské unie, které eurozatykač schválily.

 

Poprvé byl eurozatykač v České republice použit 4. února 2005. Na hraničním přechodu Folmava si němečtí policisté od svých českých kolegů převzali Ukrajince podezřelého z ubodání manželky v německém příhraničním městě Straubing.

 

Eurozatykač byl vydán například na podnikatele Radovana Krejčíře. Kdyby se Krejčíř objevil na území EU, bude zatčen a vydán do České republiky.

"Stát má poskytovat svým občanům jistotu, že když něco provedou v zahraničí, nejsou beztrestní, ale budou souzeni na území vlastního státu," uvedl právní expert občanských demokratů Jiří Pospíšil.

Zákaz vydávání vlastních občanů do ciziny je podle politiků ODS obecným principem, který je uznáván ve státech Evropské unie.

Podle politiků ODS se nejprve měla změnit česká ústava, a dokládají to příkladem Slovenska, Německa a Francie, kde si přijetí eurozatykače vyžádalo změnu ústavy. "Není možné prolomit princip ochrany státních občanů a předávat je k trestnímu řízení do zahraničí bez příslušné ústavní změny," uvedli ve svém návrhu k Ústavnímu soudu.

Podobné námitky proti eurozatykači měl i prezident Václav Klaus, který jej před dvěma roky nepodepsal a vrátil poslancům. Ti jeho veto nakonec přehlasovali. Klaus také zvažoval stížnost k Ústavnímu soudu, ale poté, co ji podali poslanci a senátoři ODS, od svého záměru ustoupil.

Dnešní rozhodnutí soudu bude důležité především pro budoucnost, zatím žádný občan z Česka totiž na základě eurozatykače do ciziny vydán nebyl.

Inspirace v zahraničí?

Ústavní soud bude při svém dnešním rozhodování brát v potaz i rozhodnutí svých kolegů v dalších evropských zemích.

V Německu Ústavní soud loni zrušil k eurozatykači prováděcí předpisy. Podle soudu samotný eurozatykač není v rozporu s německou ústavou, ale zákony, upravující jeho platnost ve Spolkové republice, ano.

Soud tak rozhodl v kauze syrskoněmeckého podnikatele Mamouna Darkazanliho, který je podezříván v souvislosti s teroristickým útokem v Madridu v roce 2004. Když na něj španělští vyšetřovatelé vydali eurozatykač a požadovali jeho vydání, Darkazanli podal ústavní stížnost. A němečtí ústavní soudci uznali, že zákon málo chrání základní práva německých občanů.

V novém zákonu musí německá vláda zaručit, že německý občan nebude do ciziny předán za spáchání trestného činu v Německu.#reklama

Eurozatykač posuzoval také polský Ústavní soud. Ten rozhodl, že eurozatykač je v rozporu s ústavou, která chrání polské občany před vydáním do ciziny. Ústavní soud proto vyzval zákonodárce, aby uvedli polskou legislativu do konce letošního roku do souladu s evropskými závazky.

 

Právě se děje

Další zprávy