Nezávislý senátor, později europoslanec a někdejší šéf televize Nova čelil podezření z poškozování věřitele a z daňových deliktů.
Zatímco v případech, týkajících se sporů kolem televize po Železného rozchodu s americkými partnery z CME jej soudy nakonec obžaloby zprostily, dostal v kauze krácení daní při dovozu obrazů ze zahraničí dvouletý trest vězení s dvouletým podmíněným odkladem.
Tento trest loni v říjnu potvrdil i Ústavní osud, když odmítl Železného stížnost jako zjevně neopodstatněnou.

Někdejšího starostu Chomutova a v letech 2000 až 2006 chomutovského senátora za ODS policie obvinila z přijímání úplatku a zneužívání pravomoci veřejného činitele kvůli tomu, že za zprostředkování prodeje městských akcií dvou severočeských společností získal přes 40 milionů korun.
V prosinci 2010 uložil okresní soud Novákovi za přijetí úplatku dvouletou podmínku a pětimilionovou pokutu, exsenátor, který se odvolal. 16. července 2012 jej pak Krajský soud v Ústí nad Labem odsoudil ke čtyřem letům vězení.

Pražského poslance za ODS policie vinila ze zprostředkování úplatku. Obvodní soud Doležala, který se začátkem roku 2006 kvůli kauze vzdal mandátu, nejprve třikrát osvobodil, odvolací senát však kauzu vždy vrátil k novému projednání.
V roce 2010 pražský městský soud uložil exposlanci ze nepřímé úplatkářství stotisícový peněžitý trest, rozsudek ale zrušil Nejvyšší soud (NS). Loni v létě nakonec uložil městský soud Doležalovi stejný peněžitý trest, ale tentokrát za pokus o podvod. Jeho advokát poté oznámil, že se opět obrátí na NS.

Senátora za KDU-ČSL, někdejšího šéfa strany a vicepremiéra Čunka policie podezřívala, že v roce 2002 ještě jako starosta Vsetína přijal úplatek. Policisté Čunka sice ještě v únoru 2007 obvinili a Senát jej těsnou většinou vydal k trestnímu stíhání a Čunek navíc na podzim 2007 na několik měsíců odešel z vlády, případ pak ale opakovaně kvůli vadám ve vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové zastavilo jihlavské státní zastupitelství.
Verdikt později potvrdilo také Nejvyšší státní zastupitelství. Kauzu provázelo podezření z ovlivňování vyšetřování.

Původně sociálnědemokratický poslanec, který v červnu 2008 svou stranu opustil a později ve sněmovně podporoval vládu Mirka Topolánka, byl podezřelý ze zneužití dotací, které jeho firma získala od ministerstva životního prostředí.
Letos v lednu ostravský krajský soud poslal exposlance za zneužití státní dotace ve výši 11 milionů korun do vězení na pět let. Rozsudek je nepravomocný, Wolf navíc podle všeho nebude muset peníze vracet, ale měl by zaplatit jen pokutu ve výši asi 140 000 korun.

Lajtoch, senátor ČSSD a primátor Přerova, byl spolu s dalšími 12 čelnými představiteli města vyšetřován kvůli sporným zakázkám na stavbu domova důchodců a zimního stadionu v Přerově z let 2006 až 2009. Policie všech 13 lidí obvinila z trestného činu sjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Koncem roku vyšetřování ukončila s návrhem na obžalobu u všech obviněných. Státní zástupkyně ale stíhání na konci ledna zastavila. V dubnu Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo, že se případem šesti obviněných včetně Lajtocha musí znovu zabývat olomoucké krajské státní zastupitelství.

Bárta, označovaný za neformálního šéfa strany, se ocitl před soudem kvůli obvinění, že se loni na jaře pokusil uplatit své tehdejší stranické kolegy Škárku a Kristýnu Kočí.
Soudce pražského městského soudu nakonec letos v dubnu Bártovi uložil za uplácení na rok a půl s podmíněným odkladem na 2,5 roku. Škárkovi, viněnému z přijetí úplatku, nakonec udělil za podvod trest tří let vězení nepodmíněně. Podle soudce totiž vylákal z Bárty peníze pod falešnou záminkou, chtěl prý předsedu poslaneckého klubu diskreditovat.
Bárta i Škárka se odvolali.

Policie zadržela středočeského hejtmana a poslance za ČSSD Ratha a sedm dalších lidí. Rath je obviněn z přijetí úplatku. Soud ho poslal do vazby, obával se, že by mohl ovlivňovat svědky, pokračovat v trestné činnosti či utéct. Policisté poslance zadrželi s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun. Kriminalisté tvrdí, že to byl úplatek za zmanipulovanou zakázku na opravu buštěhradského zámku. Rath obvinění odmítá, myslel si prý, že v krabici je víno. Hrozí mu až dvanáctileté vězení.

Do vazby soud poslal také dalších sedm obviněných. Jednu ze stíhaných, Ivanu Salačovou, však později propustil. Žena se rozhodla vypovídat policii.

Policie v květnu 2012 obvinila bývalého ministra pro EU Juraje Chmiela, který ve funkci působil během úřednické vlády Jana Fischera.
Stíhání údajně souvisí se smlouvami, které uzavřel při svém působení na velvyslaneckém postu v Austrálii. Škoda je odhadnuta na 1,5 milionu Kč.
Jako velvyslanec v Austrálii se Chmiel v roce 2008 podepsal pod některé smlouvy za statisíce korun, které generální inspekce ministerstva zahraničí následně označila za netransparentní.
Úřad tehdy konstatoval, že při zadávání zakázek mohly být porušeny zákony o rozpočtových pravidlech a finanční kontrole.

Poslanec ODS Roman Pekárek je rarita. Do Poslanecké sněmovny vstoupil ve chvíli, kdy už byl nepravomocně odsouzen na šest let do vězení za korupci. Byl totiž náhradníkem za jednoho z odstupujících poslanců.
Pekárek pomohl koalici prosadit ve sněmovně daňový balíček, církevní restituce nebo zavedení reformního druhého důchodového pilíře od příštího roku. Ačkoli ho špičky ODS vyzývaly ke složení poslaneckého mandátu, neučinil to.

Pekárek jako bývalý kolínský místostarosta nabídl podle obžaloby brněnskému podnikateli Petru Ličkovi, že zařídí za milionový úplatek prodej pozemků za nižší cenu, než se počítalo v městském rozpočtu. Pekárkovi se podle žalobce podařilo o transakci přesvědčit městskou radu i zastupitelstvo. Vlastník nyní parcely pronajímá k zemědělským účelům.