Výběr kontroverzních návrhů a rozhodnutí ministra školství Josefa Dobeše (Věci veřejné), který se ve středu rozhodl rezignovat.

Zavedení školného v maximální výši 10 000 korun za semestr je obsaženo v programovém prohlášení vlády. Návrh reformních zákonů, které by řešily i tuto problematiku, však narazil na odpor vysokých škol i samotných studentů, kteří proti nim na přelomu února a března organizovali týden protestů, tzv. Týden neklidu. Kromě školného se obávají také omezování akademických svobod a zasahování komerčních a politických vlivů.

Koncem února ministerstvo zveřejnilo další variantu, podle níž by místo školného studenti platili zápisné při zápisu do studia a při vstupu do každé jeho další části (tedy zpravidla semestru). Další platby by byly za překročení standardní délky studia a také za studium další školy.

Začátkem letošního března Dobeš prodloužil akreditaci plzeňské právnické fakultě. Škola, která měla skončit už letos v červenci, bude moci fungovat další čtyři roky. Ministr tak rozhodl navzdory zamítavému stanovisku akreditační komise. Zdůvodnil to zájmy plzeňských studentů a právními analýzami. Podle akreditační komise je ale postup ministra nezákonný a v rozporu s dosavadní praxí a veřejným zájmem. Komise podala na Dobeše trestní oznámení a nejvyššímu státnímu zástupci podala podnět k žalobě ve veřejném zájmu.

Ministr Dobeš se zdárným provedením státních maturit spojil své setrvání ve funkci. Tento kontroverzní projekt odstartoval po 14 letech příprav v loňském roce. Projekt za 680 milionů korun sice po technické stránce neměl problémy, přesto se na něj snesla vlna kritiky kvůli nadměrné byrokracii, utajování i samotným testovým otázkám. K povinné češtině měl studentům příští rok přibýt ještě cizí jazyk, nakonec byl prosazen roční odklad.

Kvůli zhoršujícím se výsledkům českých žáků v mezinárodním srovnání ministr Dobeš připravil jednotné testování pro žáky 5. a 9. tříd. Téměř 3800 žáků už loni v prosinci zkoušelo testy z češtiny, matematiky a angličtiny na školních počítačích. Naostro se má začít testovat v roce 2014. Tříletý projekt, který má mnoho kritiků, bude stát 300 milionů korun.

Začátkem letošního roku se objevily informace, že podle připravované vyhlášky ministerstva školství budou moci školy zkrátit přestávky. První reakce na tento návrh byly spíše negativní, obecně ale někteří ředitelé škol vítali možnost volby a větší volnost při tvorbě struktury vyučovacího dne. Ministerstvo však vzápětí oznámilo, že návrh by nebyl ve prospěch žáků a délka přestávek se měnit nebude.

Dobešův reformní plán počítá s tím, že by se peníze mezi základní a střední školy měly rozdělovat ne podle počtu žáků, ale podle zaplněnosti tříd. To by mohlo vést ke slučování některých poloprázdných škol a ministerstvu přinést úspory v řádu miliard korun. Proti se už postavili nejen zástupci obcí, ale také experti na vzdělávání. Varovali, že záměr povede k zániku řady vesnických škol, které by se v nejlepším případě musely přeměnit na malotřídky. Návrh počítá s tím, že školy, které mají ve třídách méně než kolem optimálního počtu 25 žáků, by dostávaly od ministerstva méně peněz. Pokud by obec o udržení školy stála, musela by na ni doplácet ze svého.

V únoru 2011 se na ministra snesla kritika poté, co vyšlo najevo, že tehdejší šéfce svého kabinetu Janě Machálkové i dalším manažerům rozdal až statisícové odměny. Podle některých informací údajně Dobeš za Machálkovou psal také seminární práci, ministr to ale popřel.

S kritikou se setkalo rovněž pořízení reprezentativních fotografií ministra a jeho náměstků, které přišlo na 70 000 korun. Dobeš tento krok hájil tím, že fotografie jsou využívány médii.

Koncem února 2011 ministr odmítl, že by měl cokoliv společného s údajným špehováním počítačů svých podřízených, o němž informovala Mladá fronta Dnes. Podle zjištění listu četli dva jeho přímí podřízení, které si na ministerstvo přivedl, e-mailovou korespondenci úředníků a nabourávali se i do jejich počítačů.

Situaci na ministerstvu čeřila kauza úředníka Ladislava Bátory. Bývalý zástupce šéfa Dobešova kabinetu a někdejší kandidát Národní strany byl spojován s urážlivými výroky na adresu předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga. Funkce se vzdal v říjnu, posléze skončil i jako Dobešův poradce. Bátora je znám svým odporem k Evropské unii či multikulturalismu. Znepokojení z jeho působení na ministerstvu vyjádřil i Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace.

Dobeš byl mimo jiné kritizován za častou výměnu vedoucích pracovníků ministerstva, například na postu šéfa pro čerpání peněz z EU se za jeho šéfování resortu školství vystřídalo šest manažerů.

Loni audit Evropské komise zjistil chyby v zadávání veřejných zakázek v programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministerstvu školství bylo pozastaveno čerpání 1,2 miliardy z programu. Dobeš poté oznámil, že z vlády odejde, pokud se mu do počátku dubna nepodaří dát do pořádku problémy s čerpáním fondů Evropské unie.

Ministerstvo muselo po kritice od Evropské komise zastavit některé programy, například projekt SPORT, který měl za 650 milionů korun vzdělávat trenéry a přivést mládež ke sportu. Stejný osud potkal i půlmiliardový projekt OKNO, který měl nabídnout vzdělávání dospělých.