ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách) je největší celoevropskou studií zaměřenou na zjištění rozsahu užívání návykových látek u dospívajících. Projekt je realizován každé 4 roky od roku 1995, v roce 2011 proběhla již pátá vlna studie, do které se zapojilo 36 evropských zemí. V České republice na realizaci projektu ESPAD dlouhodobě spolupracuje Psychiatrické centrum Praha (PCP), Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS) a Lékařské informační centrum (LIC) spolu s agenturou INRES-SONES.
Cílovou skupinou projektu jsou studenti ve věku 16 let, resp. studenti, kteří v roce realizace studie dosáhnou šestnácti let. V roce 2011 vyplnilo dotazník celkem 3 913 školáků.

Alespoň jednou v životě kouřilo 75 % šestnáctiletých, kouření v posledních třiceti dnech uvedlo 42 % studentů. Mezi chlapci bylo v roce 2011 celkem 27 % denních kuřáků, u dívek byla převaha denního kouření 24 %. Celkem 8 % dotázaných uvedlo kouření 11 a více cigaret denně (10 % chlapců a 6 % dívek). Ve srovnání s rokem 2007 zůstává denní kuřáctví i silné kouření na stejné úrovni. Zatímco v roce 2007 uváděly denní kouření více dívky, v roce 2011 byli častějšími denními kuřáky chlapci. V případě silných kuřáků došlo k nárůstu u chlapců, zatímco u dívek došlo ve stejném období k poklesu.

Alkohol v životě pilo téměř 98 % dotázaných, přibližně 60 % (66 % chlapců a 50 % dívek) lze považovat za pravidelné konzumenty alkoholu (pili alkohol více než 20krát v životě). Novým fenoménem je pití alkopops,
tj. limonád s obsahem alkoholu. Rostoucí oblibu potvrzují výzkumy z roku 2007 a 2011, podle nichž alkopops pilo někdy v posledním měsíci 41 %, resp. 47 % dotázaných. Pravidelnou konzumaci piva uvedlo 26 % dotázaných, konzumaci vína 9 % respondentů, 10 % konzumaci alkopops a více než 15 % konzumaci destilátů. Časté pití alkoholických nápojů udávají více chlapci, nejvíce preferovaným nápojem je u nich pivo.
Zdravotně nežádoucí formy pití (konzumace 5 a více sklenic alkoholu 3krát anebo častěji v posledním měsíci) jsou velmi rozšířené mezi chlapci a stávají se stále běžnějšími mezi dívkami.
V posledních třiceti dnech si alespoň jednou zakoupilo alkohol v obchodě celkem 61 % z těch, co uvedli pití alkoholu v posledním měsíci (68 % chlapců a 54 % dívek), téměř 14 % zakoupilo alkohol v obchodě opakovaně (tj. více než pětkrát). Více než 77 % uvedlo konzumaci alkoholu v restauraci, hospodě, baru nebo na diskotéce, 18 % tímto způsobem získávalo alkohol opakovaně.

Alespoň jednu zkušenost s užitím nelegální drogy v životě uvedlo 43 % dotázaných šestnáctiletých studentů. Nejčastěji se jednalo o konopné látky, tj. marihuanu nebo hašiš (42 % studentů), užití jiné nelegální drogy uvedlo celkem 11 % respondentů. Mezi roky 1995 a 2003 byl sledován výrazný nárůst zkušeností studentů s užitím konopných látek - v roce 1995 uvedlo užití marihuany 22 % studentů, v roce 2003 již 44 % studentů, v roce 2007 byly zkušenosti studentů s marihuanou prakticky stejné jako při výzkumu v roce 2003 (45 %). V roce 2011 byl poprvé zaznamenán pokles na 42 %. Užití jiné než konopné drogy narostlo mezi roky 1995 a 1999 a od té doby je stabilně na úrovni kolem 10 %. Výskyt injekčního užití drog mezi studenty je dlouhodobě na minimální úrovni. Další v pořadí nejčastěji užitými nelegálními drogami byly v roce 2011 halucinogenní houby (7 %) a LSD (5 %), teprve poté následovalo užití extáze (3 %), pervitinu (2 %), heroin nebo jiné opiáty užilo 1 % respondentů. Relativně rozšířené byly mezi studenty zkušenosti s užitím léků se sedativním účinkem bez doporučení lékaře (10 %) a čichání rozpouštědel (8 %).

Pro české dospívající neplatí, že by užívání nelegálních drog bylo obecně výrazně rozšířenější u chlapců (významnější rozdíl mezi chlapci a dívkami je pouze ve zkušenostech s užitím konopných látek v životě). Určité rozdíly zůstávají pouze u užívání sedativ a analgetik, které bylo více rozšířené mezi dívkami, a u užívání anabolik, kde mají naopak výrazně vyšší hodnoty chlapci.

Výsledky průzkumu ukázaly, že rozšířenost zkušeností s drogami byla nepřímo úměrná akademickým aspiracím studentů. Nízká úroveň vzdělání či nízká úroveň studijních aspirací patří mezi sociodemografické rizikové faktory, které ovlivňují rozsah zkušeností s návykovými látkami. Ukázalo se, že v období mezi roky 1995 až 2003 sice užívání drog mezi studenty gymnázií rostlo, avšak mnohem mírněji než mezi studenty odborných středních škol a především studenty středních odborných učilišť. Mezi lety 2003 až 2011 byla situace již více stabilní; dále však platí, že studenti učňovských škol a studenti odborných středních
škol měli zkušenosti s užitím drog výrazně vyšší než gymnazisté. Zatímco studenti gymnázií uvedli v roce 2011 zkušenost s konopnými látkami v 35 % případů, obdobnou zkušenost uvedlo 44 % studentů středních škol s maturitou a dokonce 55 % studentů středních odborných škol a učilišť.

Do věku 13 let včetně měli nejčastěji studenti zkušenosti s kouřením cigaret (68 % z těch, kteří někdy kouřili, tak zkusili cigaretu před dosažením 14. narozenin), pitím piva (71 %) a vína (56 %). S denním kouřením začala do 13 let celkem třetina kuřáků. V případě rané zkušenosti s legálními i nelegálními drogami se ukázalo, že v období mezi roky 1995 a 2007 narůstal podíl těch, kdo udávali, že měli první zkušenosti s návykovou látkou do 13 let věku. Hodnoty z roku 2011 jsou v porovnání s předchozím měřením poprvé nižší, výjimku tvoří pervitin a těkavé látky.
Nejčastěji uváděnou první nelegální drogou, kterou mladí lidé vyzkouší, jsou konopné látky.
Studenti nejčastěji dostali drogu od staršího (33 %) nebo stejně starého, případně mladšího kamaráda (20 %). Pětina uvedla, že droga se brala ve skupině přátel. Přibližně 6 % dotázaných uvedlo, že si drogu koupili, a to nejčastěji od kamaráda.

Na základě výskytu zkušeností s drogami v reprezentativním vzorku lze provést odhad počtu dospívajících ve věku 15-19 let, kteří již měli s drogami nějakou zkušenost. Odhaduje se, že alespoň jednorázovou zkušenost s užitím nelegální drogy mělo v roce 2011 přibližně 250 tisíc mladých lidí, nejčastěji se jedná o zkušenost s marihuanou. Opakovanou zkušenost s užitím nelegální drogy mělo odhadem více než 100 tisíc osob. Životní zkušenost s jinou než konopnou drogou mělo téměř 60 tisíc dospívajících, u 13 tisíc se jednalo o opakovanou zkušenost (užili více než 5krát v životě). Ve srovnání s předchozími roky se celkově snížil počet mladých lidí vystavených působení nelegálních drog, a to konopných i nekonopných. Snížil se i počet mladých lidí, kteří přicházejí opakovaně do styku s jinými drogami než marihuanou.

Na vysoké úrovni zůstává subjektivně vnímaná dostupnost cigaret a alkoholu, a to i přesto, že se jedná o látky, které by šestnáctiletým studentům neměly být volně dostupné. Konopné látky by si celkem snadno nebo velmi snadno dokázalo obstarat 59 % respondentů, extázi 20 % a pervitin téměř 9 % dotázaných.
Relativně dostupná jsou šestnáctiletým také sedativa. U pervitinu od r. 1999 a u extáze od r. 2003 se snižuje subjektivně vnímaná dostupnost extáze, poprvé v roce 2011 byl zaznamenán také pokles dostupnosti konopných látek.

Čeští šestnáctiletí nepovažují kouření ani pití alkoholu za příliš zdravotně rizikové chování, za rizikové považují až denní silné kouření a pravidelnou konzumaci alkoholu. Kouření 20 a více cigaret denně považovalo za velmi rizikové 55 % studentů, konzumaci 4 a více sklenic alkoholu téměř denně jen 48 % respondentů. Užití konopných látek jednou nebo dvakrát v životě považovalo za velmi rizikové celkem 22 % dotázaných. V posledních letech došlo postupně k obratu ve vnímání rizikovosti návykových látek - zatímco od roku 1995 došlo k poklesu vnímání nebezpečnosti u legálních i nelegálních drog, který u legálních drog přetrvává do současnosti, u nelegálních drog se od r. 1999, resp. 2003 zvyšuje podíl respondentů, kteří považují jejich užití za velmi rizikové.

V roce 2011 uváděli studenti v rámci dotazníku podrobněji problémy, které měli v důsledku konzumace alkoholu. Nejčastěji se jednalo o problémy ve vztazích s rodiči (20 %) nebo přáteli (24 %), problémy ve škole (20 %), ale také nehodu nebo zranění (16 %). S alkoholem souvisí i častější výskyt agresivního chování (15 %). Mezi studenty je relativně vysoký podíl těch, kteří uvedli v důsledku konzumace alkoholu sex bez ochrany (16 %) a sexuální zkušenost, které následně litovali (14 %).