Pražského vrchního státního zástupce loni v říjnu odvolal na návrh nejvyššího žalobce Pavla Zemana ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Rampula čelil kritice hlavně kvůli údajným zásahům do vyšetřování kauzy tunelování Investiční a poštovní banky (IPB). Vrchní státní zástupce se se svým koncem ale nesmířil a podal správní žalobu s tím, že jeho odvolání bylo nezákonné. Městský soud v Praze mu dal za pravdu a rozhodnutí ministra spravedlnosti zrušil. Na Pospíšilův pokyn nyní nejvyšší žalobce chystá druhý pokus odvolání. Podle ministra se ve správním řízení potvrdilo, že šéf pražských žalobců porušil zákon a "ne vždy se choval tak, aby nevznikaly důvodné pochybnosti o jeho nestrannosti". Mimo to Rampula a další tři žalobci od ledna čelí kárné žalobě kvůli postupu při vyřizování žádostí švýcarské justice o právní pomoc v kauze Mostecké uhelné společnosti. Do vlivné funkce se Rampula vrací tento týden.

Projděte si kauzy, které Vlastimilu Rampulovi už prošly nebo ještě projdou rukama.

Vít Bárta je od září obviněn z toho, že loni zjara předal bývalým kolegům z Věcí veřejných Kristýně Kočí a Jaroslavu Škárkovi obálky se stovkami tisíc korun. Bártovi hrozí v případě odsouzení až šestileté vězení. Zatímco Kočí a Škárka tvrdí, že šlo o úplatek, lídr VV peníze označil za půjčku. Sama Kočí obviněna není, protože policie neprokázala, že by si peníze chtěla nechat. Škárka naopak dokonce stihl něco z peněz od Bárty utratit. I přes pochybnosti ve výpovědi Kočí předložila protikorupční policie dostatek důkazů k tomu, aby mohl být Škárka s Bártou obžalováni. Obžalobu na předsedu poslanců Věcí veřejných již státní zástupci předali Obvodnímu soudu pro Prahu 5.

Vedení Mostecké uhelné společnosti (MUS) podle obvinění zpronevěřilo majetek společnosti za účelem jejího faktického převzetí, a státu tak způsobilo miliardovou ztrátu. Na švýcarských účtech bylo zablokováno více než 12 miliard korun. Celou kauzu provází neschopnost českých úřadů a justice, která do listopadu 2011 nebyla od oznámení případu v květnu 2010 schopna efektivně reagovat a připojit s k trestnímu řízení, což by jí umožnilo přístup k blokovaným financím. Kvůli podezřelým transakcím v souvislosti s privatizací MUS bylo obviněno sedm lidí. Více o případu čtěte zde.

Ke konci roku 2010 vypukla korupční aféra na Státním fondu životního prostředí, v níž padl ministr životního prostředí Pavel Drobil. S obviněním přišel (následně) odvolaný ředitel Státního fondu životního prostředí Libor Michálek. Rekonstrukce pražské čistírny odpadních vod byla podle něj účelově předražena o tři miliardy korun, přičemž 500 milionů z této částky měla směřovat do pokladny ODS. Jeho náměstek Dušan Fibingr a především Martin Knetig, poradce ministra životního prostředí a místopředsedy ODS Pavla Drobila, ho podle jeho slov nutili k manipulování veřejných zakázek a vytváření černého fondu pro další Drobilovu politickou kariéru. Kauza stála místo i policejního ředitele Bohuslava Martinů, kterého kvůli setkání s Petrem Nečasem vyzval k rezignaci tehdejší ministr vnitra Radek John, bez jehož vědomí měl Martinů premiéra seznámit s průběhem vyšetřování. V současné době policie na pokyn nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana doplňuje dokazování.

Protikorupční policie už několik měsíců prošetřuje některé zakázky společnosti ČEZ, které za ředitelování Martina Romana získala od energetického gigantu plzeňská Škoda. Kriminalisté v současné době zjišťují, zda při jejich přidělení nedošlo ke spáchání dvou trestných činů, a to zneužití informace a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Vyšetřovatelé dosud nikoho neobvinili.

Pražský dopravní podnik se chystá prověřit některé sporné zakázky, například smlouvu na dodávku papírových a SMS jízdenek, bio složek do nafty, kontrakt na obrazovky v metru, bezpečnostní systém a smlouvu na právní služby s advokátní kanceláří Šachta & Partners. Zkoumat se budou i smlouvy na dodávku nových autobusů a tramvají. Kontrolu některých smluvních vztahů už podnik zadal advokátům, některé sporné záležitosti bude zkoumat i interní auditor. Společně s vedením hlavního města pak podnik chystá rozsáhlý forenzní audit.

Jedná se o "složitý podvod s dluhopisy" vyšetřovaný policií od roku 2001. O dva roky později bylo obviněno sedm vrcholných manažerů Investiční a poštovní banky (IPB) z několika trestných činů. Věc od počátku dozorovala Darja Dunajová z vrchního státního zastupitelství a v roce 2007 dovedla případ až k soudu. V dubnu 2008 vynesl soud nepravomocný rozsudek, manažeři byli osvobozeni. Dunajová se proti rozsudku neodvolala. Podle záznamu žalobkyně, který objevil týdeník Respekt, jí dal její nadřízený Rampula ústní příkaz, aby se v kauze bezprostředně po vynesení rozsudku neodvolala.

Nejznámější kriminální případ kolem IPB se týká transakcí s akciemi Plzeňského Prazdroje. Japonská banka Nomura si podle podezření policie nákupem akcií Plzeňského Prazdroje pojistila do budoucna svou investici do nákupu akcií IPB. Přitom se nákupy akcií IPB a akcií Prazdroje (takzvaný projekt České pivo) uskutečnily souběžně a byly vzájemně podmíněny. Skupina Nomura podle podezření policie získala neoprávněný majetkový prospěch přes sedm miliard korun. Státní zástupce v roce 2009 zastavil stíhání všech obviněných.

Česko-rakouský policejní tým začal vyšetřovat nákup obrněných transportérů Pandur v polovině července 2010. Úkony trestního řízení byly zahájeny pro podezření ze spáchání trestného činu pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Mezi podezřelými figurují bývalý vicepremiér Martin Barták či poradce bývalého premiéra Mirka Topolánka Marek Dalík. Pro podezření z vynášení informací a maření vyšetřování byli ale někteří členové vyšetřovacího týmu vyměněni, jiní odešli kvůli poměrům u policie.

V roce 2007 švédská televize zveřejnila závažné indície, které ukazují na korupci spojenou s prodejem švédských stíhacích letounů značky Gripen. Letouny si pronajala i česká armáda. Při domlouvání kontraktu v roce 2002 začali politici naznačovat, že si jejich podporu tohoto typu strojů snažil někdo koupit. Česká policie své vlastní vyšetřování ukončila s tím, že se uplácelo, ale neví kdo a koho, a tudíž se kauza zametla pod koberec. Podobně beznadějně skončilo vyšetřování ve Švédsku. Světlým okamžikem v celém případu bylo loňské zatčení obchodníka Mensdorffa-Pouillyho v Rakousku. Po několika týdnech byl však propuštěn. Jeho obhájce jakékoli podezření z korupce odmítl. Případ znovu otevřela bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.

Alexandr Vondra čelí podezření, že jeho tým nechal proplatit předražené faktury za ozvučení a tlumočení summitu v době, kdy Česko předsedalo Evropské unii. Na jeho obranu v této kauze se postavil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, stejně jako Úřad vlády. Zakázku za půl miliardy získala bez výběrového řízení firma ProMoPro, která si na většinu služeb najala subdodavatele. Část peněz navíc skončila na zahraničních účtech. Ministerstvo financí kvůli kauze podalo trestní oznámení, v němž píše, že zakázka pro firmu ProMoPro byla nadhodnocená a společnosti, které se na ní podílely, získaly část peněz neoprávněně. V Rakousku kvůli tomu bylo pro podezření z praní špinavých peněz zablokováno 150 milionů korun na účtu jedné ze subdodavatelských firem. Tato firma má anonymní majetkovou strukturu, není tedy jasné, kdo za ní stojí, ani komu bylo oněch 150 milionů určeno. Kvůli kauze nabídl ministr Vondra rezignaci. V současné době policie prověřuje další podezřelé peněžní toky. Více čtěte zde.