Aktuálně.cz 

Čtvrtek 17. 5. 2012

Jak se rozhodovalo o přímé volbě prezidenta?

4. prosince 2001

Sněmovna zamítla návrh ústavní novely, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA. Omezovala imunitu zákonodárců a zaváděl přímou volbu prezidenta.

19. září 2002

Patem skončilo v Senátu schvalování ústavní novely, kterou chtěla skupina senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA zavést přímou volbu prezidenta. Mezi senátory se nenašel dostatek hlasů pro zamítnutí, ale ani pro schválení.

27. listopadu 2002

Sněmovna v prvním čtení zamítla dvě poslanecké předlohy, jež měly umožnit přímou volbu hlavy státu. První předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou, která počítala s jednokolovou volbou, pak skupina poslanců ODS.

11. května 2005

Sněmovna zamítla novelu ústavy, která měla umožnit přímou volbu hlavy státu. Novelu navrhla v roce 2003 skupina poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.

30. října 2008

Senát zamítl návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie).

5. května 2009

Poslanci v prvním čtení podpořili vládní novelu ústavy, která měnila způsob volby hlavy státu na přímou. Vláda v lednu navrhla, aby byl do ústavy zaveden článek o tom, že prezident je volen v přímých volbách lidem. Přesné podmínky, jak bude prezident volen, měl určit až následný volební zákon. Norma ale nakonec nebyla přijata.

27. května 2010

Sněmovna neschválila návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta. Ústavní novelu předložila ČSSD již v říjnu 2007. Sněmovna návrh projednávala v listopadu téhož roku, tehdy jej ale odročila.

10. června 2010

Vyjednávači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) se dohodli na tom, že tyto strany začnou pracovat na legislativním návrhu na přímou volbu prezidenta. Zavedení přímé volby má ve svých volebních programech všech pět stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

8. prosince 2010

Sněmovna zamítla už v prvním čtení návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta. Koaliční poslanci poukazovali na to, že novela vede k oslabení prezidentových pravomocí. Vadilo jim také, že by byl odvolatelný ve všelidovém hlasování. Návrh byl prakticky totožný s tím, který sociální demokracie neprosadila na poslední předvolební schůzi sněmovny v květnu.

15. června 2011

Vláda schválila návrh na zavedení přímé volby prezidenta. Vybrala variantu většinové dvoukolové volby, podobné jako při volbách do Senátu.

20. září 2011

Sněmovna zahájila proces schvalování vládního návrhu na zavedení přímé volby. Návrh prošel prvním čtením, které však ukázalo, že opozice bude chtít kromě způsobu volby upravit i prezidentské pravomoci.

9. prosince 2011

Poslanci poslali předlohu do závěrečného schvalování. Pozměňovací návrhy k vládní novele podali sociální demokraté a komunisté. Sporným bodem byl například způsob jmenování členů bankovní rady České národní banky.

14. prosince 2011

Sněmovna schválila přímou volbu prezidenta. Předlohu podpořili poslanci ze všech stran kromě komunistů, kteří se zdrželi. Podle novely by prezident měl být volen podobně jako senátoři, rozšíří se možnosti pro jeho odvolání, omezí imunita jen na funkční období a případné zastavení trestního stíhání bude muset spolupodepsat premiér či pověřený ministr. Naopak jmenování členů bankovní rady ČNB se nezměnilo.

8. února 2012

Zavedení přímé volby hlavy státu ve středu večer padla poslední překážka - Senát 49 hlasy posvětil potřebný návrh ústavní změny z dílny Poslanecké sněmovny a všelidovému hlasování tak už nic nebrání v cestě.

Po deseti letech více či méně vážně míněných pokusů se tak konečně sami zákonodárci připravili o možnost rozhodovat, kdo bude sedět na Pražském hradě.

Nástupce Václava Klause si tak už zvolí čeští občané sami, a to dvoukolově a nejdříve po 7. lednu 2013.

8. 2. | 22:07

Praha - Pokusů o prosazení přímé volby prezidenta proběhlo v minulosti nepočítaně. Na jejím zavedení se ale politici domluvili po deseti letech. Projděte si nejdůležitější momenty rozhodování o přímé volbě.

Autoři: ČTK, Domácí