Přijetí studenta ke studiu je dnes závazkem univerzity nejméně na tři roky ke konkrétní osobě. Bohužel stát se není ochoten zavázat k tomu, že po celou dobu (ano, jen standardní) bude studium dané osoby finančně zajišťovat.

ZČU udělá maximum pro to, aby studenti plně nepocítili tuto nepříjemnou situaci, ale nevyhneme se omezování provozu knihoven, počítačových systémů a učeben apod.

Propouštění je nevyhnutelné, ale zároveň počítáme s přijímáním osob, které rozvinou výzkum apod. Dojde k zásadní změně náplně činnosti řady akademických pracovníků.

Počet přijímaných studentů nesnížíme, neboť území, v němž působíme, vykazuje velmi nízkou míru kvalifikace v porovnáním s Prahou a řadou moravských regionů. Poptávka po kvalifikovaných pracovnících je u nás vysoká. Jedná se např. o inženýry a o kvalifikované učitele (zejména Karlovarský kraj s cca 40 % nekvalifikovanými učiteli).

"Naše univerzita přijala řadu
úsporných opatření, ze kterých se mnohá nepříjemně dotknou nejen fungování univerzity jako celku,
ale budou mít negativní vliv i na výuku některých studentů.

Snížení počtu pracovníků meziročně o 40 úvazků (jde o více než 6,3 %) nutně vede k omezení dostupnosti některých služeb a současně i větší zátěži pro zaměstnance, kteří museli část povinností převzít.

Je zřejmé, že nižší rozpočet negativně ovlivní kvalitu výuky, protože úspory na straně zaměstnanců
znamenají rušení či slučování některých předmětů, užší nabídku předmětů volitelných, ale i méně prostoru a menší možnost volby pro individuální přístup ke studentovi a potřebným konzultacím.

Výrazný pokles nově přijímaných studentů by byl velmi nepříjemný pro maturanty, ale současně by problém podfinancování vysokých škol řešil pouze částečně a právě na úkor nastupujícího ročníku.

I kdybychom snížili počet přijímaných studentů zcela drasticky (například na polovinu), nemůžeme se zbavit studentů úspěšně
studujících ve druhém a vyšších ročnících."

"U naší univerzity se hodnotou příspěvku vracíme přibližně do roku 2006. V roce 2006 jsme však měli 8700 studentů a dnes jich máme téměř jedenáct tisíc.

Univerzita Pardubice patří mezi ty školy, kterým se pokles v této části rozpočtu zatím dařil kompenzovat, růstem prostředků na výzkum a vývoj.

Obecně však platí, že kompenzování nedostatku prostředků na vzdělávání pomocí prostředků na výzkum a vývoj není správné.

Pokles rozpočtu VŠ v roce 2012 o 1,2 miliardy je však zásadní a může u některých vysokých škol vést k ohrožení jejich činnosti.

Navíc nebude možné realizovat projekt EXCELENCE, který by přispěl k potřebné diverzifikaci financování vysokých škol.

Vedení Univerzity Pardubice a já osobně udělám vše proto, abychom nemuseli propouštět zaměstnance, omezovat výuku, či omezovat přijímání nových studentů.

Nevylučuji však, že veřejné vysoké školy jako celek podniknou kroky, kterými politiky důrazně upozorní na dlouhodobé podfinancování vysokých škol."

"Vláda České republiky v posledních pěti letech stále snižuje výdaje poskytované veřejným vysokým školám na jednoho studenta.

Dnes je tato částka mezi vyspělými zeměmi je jedna z nejnižších, což má negativní důsledky pro kvalitu vysokoškolského vzdělání.

Vláda přitom není schopna nalézt a prosadit alternativní zdroje financování vysokého školství.

Adekvátní reakcí veřejných vysokých škol na tuto vládní politiku by bylo rozhodnutí o tom, že v roce 2012 pozastaví přijímání nových studentů, jimž nemohou za těchto podmínek financování garantovat přijatelnou kvalitu vzdělání. Vzdělání bez kvality není vzdělání, ale výroba diplomů."

"V posledních letech docházelo k paradoxům, kdy např. státní finanční podpora střední školy pro výuku studenta byla ve stejném oboru vyšší než finanční podpora pro studenta v bakalářském nebo magisterském studijním programu veřejné vysoké školy.

Univerzita Tomáše Bati dostává na vzdělávací proces každý rok zhruba o 50 mil. Kč méně.

Protože pokles financování je už několikaletý, projevil se např. meziročním poklesem průměrného příjmu zaměstnanců UTB v roce 2010 o více než tisíc korun měsíčně. Až uzavřeme rok 2011 budeme konstatovat jistě další pokles výdělků.

Pro rok 2012 bude mít UTB potíže již v základní provozní úrovni.

Budeme muset silně omezit obnovu technologií, o rozvoji nemůže být ani řeči. Dále budeme muset omezit běžnou obnovu výpočetní a didaktické techniky, nebudeme schopni předplatit přístup do elektronických zdrojů informací pro naše akademiky i studenty, omezíme spotřebu elektrické energie a tepla.

Prostě univerzita musí omezit "neproduktivní" náklady tak, aby pokles průměrného příjmu u zaměstnanců nebyl drastický.

"Bez znalosti konkrétního snížení příspěvku stěží vyjmenovat oblasti, kde dojde k větší snaze o úspory, neboť vše je do značné míry provázané a zásahy mají své konsekvence.

Zřejmě budeme muset sáhnout i k opatřením jako je propouštění dalších zaměstnanců, omezování výuky a všech druhů praktických cvičení, tj. na AMU zásadní součást výuky, a tvůrčí činnosti.

Zřejmě nebudeme schopni přijmout ani všechny pečlivě vybrané studenty.

Samozřejmě se nižší příspěvek projeví i na údržbě objektů a obnově tak potřebného zařízení, hudebních nástrojů apod.

"Pro naši univerzitu, stejně jako pro ostatní, bude takové krácení rozpočtu velmi bolestivé. Bude to znamenat propad až 100 miliónů z dotace na vzdělávání.

Už teď se dostáváme z pohledu financování jednoho studenta na desetinu toho, co dostávají univerzity např. v Jižní Koreji nebo Japonsku.

Nepochybně se to odrazí ve všech aspektech vzdělávacího procesu. Z jedné strany jsme tlačeni k vyšší kvalitě, ale z druhé strany stát z pohledu financování výuky dělá vše proto, aby se tak nestalo.

Jediná naše šance je nahradit tento výpadek získáním projektů z oblasti podpory vědy a výzkumu. Tam se nám finanční zdroje navyšují dokonce do té míry, že celkově naše univerzita má nejvyšší příjmy za svou existenci.

Bohužel však není možné tyto účelově vázané prostředky jednoduše převést do výuky, a to je velký problém."