Praha - Počítání loňských dluhů se nezastaví u 192 miliard korun, které oznámil náměstek ministra financí Bohdan Hejduk. Podle pravidel, která se používají v Evropské unii, bude deficit vyšší nejméně o 70 miliard. Vyplývá to z údajů samotného ministerstva financí.
Poslední rezervy
Po vzoru roku 2008 využil ministr financí Eduard Janota i tentokrát ke zlepšení bilance dostupných rezerv. Podle evropské metodiky ESA95 se však rezervy do rozpočtových příjmů nepočítají.
Útratu rezervních 45 miliard potvrdil i Jakub Haas z Janotova ministerstva. „O kolik se sníží deficit zapojením prostředků z rezervních fondů, o tolik si může stát fakticky méně půjčit. Tím se snižují nároky na dluhovou službu," vysvětlil výhodnost takového kroku Haas.
| Blog ekonoma Aleše Michla: Při jaké výši dluhu zbankrotujeme? |
Do veřejných dluhů v Evropě počítají i schodky obecních a krajských samospráv. Podle říjnového odhadu ministerstva financí vyrobily obce loni schodek 15 miliard, kraje přispěly šesti miliardami.
Zhruba desetimiliardový schodek vyrobily podle svých předběžných údajů také zdravotní pojišťovny. Počítaly s přebytkem pět miliard, vybraly však o 15 miliard méně, než plánovaly.
Osudová sedmička
Ministerstvo financí zatím nechce publikovat ani předběžnou statistiku o tom, kolik se stát celkově zadlužil podle evropských pravidel.
"Platí stále údaj, který byl zveřejněn již v říjnu, tedy 6,6 % HDP. Případně bude aktualizován na konci ledna," uvedl Haas na dotaz Aktuálně.cz.
V takovém případě by schodek za rok 2009 nepřekročil 240 miliard. Pokud se však potvrdí dluhy starostů, hejtmanů a zdravotních pojišťoven, vyroste na úroveň 270 miliard, tedy 7,5 procenta HDP.
Tím by státní finance překonaly rekord z let 2002 a 2003, kdy schodky podle ESA95 zůstaly těsně pod sedmi procenty.
Drahý souboj s krizí
Dosavadní rekordy z let 2002 a 2003 zajistila nutnost splácet dluhy za toxická aktiva tuzemských bank, tentokrát jde schodek na účet krize. Stát loni vybral o devadesát miliard korun na daních méně, než v roce 2008. Viníkem byla krize, která snížila příjmy z podnikových daní o 44 miliard a o dalších 38 miliard ze sociálního pojištění.
Přitom se o osmdesát miliard zvýšily státní výdaje. Stát proti krizi použil především tři nástroje. Důchody se loni zvyšovaly o deset procent a státní pokladna tak zaplatila o 27 miliard navíc, aby zlepšila kupní sílu obyvatel.
Do dálnic
Na podporu stavebnictví šlo navíc 26 miliard, které vláda utratila za investice zvláště do dálnic. Prostřednictvím pojišťoven vydal stát ve zdravotnictví o 17 miliard korun víc než roce 2008.
Letos už stát s tak vysokými náklady na krizi nepočítá. Výdaje rozpočtu vyrostou o 30 miliard, které pohltí opět dálnice a zdravotnictví.
