Ostrava/Praha - Březen byl černým měsícem pro Ostravsko. V lednu nejvíc ztráceli práci lidé na Olomoucku, v únoru na Liberecku, tentokrát má nepříjemný primát Moravskoslezský kraj.
Také v hodnocení dopadů krize podle kritérií Aktuálně.cz, se Ostravsko stalo nejvíc problémovým regionem.
Zpátky do roku 2004
"Firmy se dnes zbavují lidí, které před rokem platily zlatem," popisuje potíže moravského severu a Slezska mluvčí pracovního úřadu v Ostravě Svatava Baďurová.
Připomíná tím, že Moravskoslezský kraj v posledních třech letech dokázal nezaměstnanost snižovat nejlépe ze všech regionů, z patnácti procent na polovinu. Dnes je zpátky na 11 procentech.
Ne severní Moravě nikoho neuklidní ujišťování ekonomů, kteří dosud tvrdí, že podíl lidí bez práce letos v republikovém průměru nepřekročí desetinu.
"Ani při dalším propadu ekonomiky nebudeme mít takovou nezaměstnanost jako třeba v roce 2003, kdy se deseti procenty pohybovala několik měsíců," připomíná například analytik Next Finance Vladimír Pikora, že v únoru 2004 nezaměstnanost dosáhla 10,9 procenta. Předchozím vrcholem byl leden 2000 s 9,8 procenty.
Horší než čísla
Nejde jen o to, že Ostravsko může i tentokrát počítat s horšími dopady krize, než zbytek republiky. Současný nárůst nezaměstnaných nejde podle Daniela Münicha z výzkumného ústavu CERGE-EI jednoduše srovnávat s předchozími vrcholy.
"Před rokem 2000 i před vstupem do Evropské unie bylo propouštění důsledkem opožděné, ale nezbytné transformace českých podniků. Existovalo tedy pozitivní východisko," upozorňuje Münich. Dnes však není jasné, co nastane v příštích měsících či letech.
Pokud krize přejde do konce roku, mohou firmy nabírat ke stejným výrobním linkám stejné pracovníky, které propustily. Anebo bude krize trvat dlouho a současná výroba se už neobnoví.
Münich vysvětluje, že rozhodující roli budou hrát velké firmy. Pokud propouštějí malé podniky, může jít o pružnou reakci v situaci, kdy firma nemá finanční rezervy.
Propouštění z velkých podniků může být něčím mezi další transformací a úplnou likvidací výroby.
Stále noví nezaměstnaní
Na Münichův dotaz zatím nedokážou na Ostravsku jednoznačně odpovědět. Experti pracovního úřadu se však obávají, že krize může opravdu znamenat konec pro řadu tradičních oborů včetně hutnictví a obrábění kovů.
"Hromadně se propouští ve velkých firmách, lidé ale odcházejí i z těch malých, víc než kdykoli dříve končí živnostníci," popisuje chmurnou situaci mluvčí Baďurová.
Tempo se přitom nemění. V únoru o práci na úřadě požádalo 9664 lidí, v březnu o 145 víc.
V minulých letech modernizovaly svůj provoz ostravské a třinecké hutě i velké strojírenské podniky typu Vítkovic. Propuštěné zaměstnance nabíral především automobilový průmysl. Tato cesta se dnes ukazuje jako málo perspektivní. Nejen hutníci, i výrobci automobilů patří k těm, kdo jsou krizí zasaženi nejvíc. V první řadě přitom šetří na svých dodavatelích, což odnášejí malé živnosti.
"Chodí k nám montážní dělníci, zaměstnanci hutí, objevují se kovodělníci, například zámečníci," vypočítává Baďurová, podle níž se podniky už začaly zbavovat kmenových zaměstnanců.
Dosud ale podle ní žije naděje, že jde pouze o další krok transformace, který nakonec zvýší efektivitu velkých firem.
