Praha - Je to čím dál jasnější. Po bankách a fabrikách si tahle hospodářská krize v poslední kapitole svého životopisu vyhlíží oběti už i mezi státy.
Seznam těch, kterým jde tvrdě po krku, se rozrůstá. Island, Lotyšsko, Irsko, Ukrajina, Maďarsko a naposledy Dubaj a Řecko se Španělskem.
A v hledáčku má další. Třeba Bulharsko se z něj snaží utéct tvrdými škrty a chystanými reformami. Dlouho bezproblémové Česko jako by se ale naopak do pomyslného zaměřovače řítilo s klapkami na očích.
"Snažíme se předefinovat do role vyspělé země. Pokud ale ukážeme slabinu, investoři nás zařadí mezi ty horší," vysvětluje ekonom Michal Mejstřík, někdejší člen protikrizového týmu NERV, jehož výtky českému národohospodářství jsou známé - neudržitelné zadlužování země vysokými výdaji na příliš štědrý sociální stát.
Slabin přitom letos Česko ukázalo světu až příliš mnoho.
Evropa nad námi láme hůl
Od prasknutí dubajské bubliny se komentátoři začínají ptát, kdy investorům dojde trpělivost s těmi nevyzpytatelnými "novými" ekonomikami a přestanou jim půjčovat na dluh. Testem, po kterém by mohli přestat kupovat jejich vládní dluhopisy, nebo za ně naopak začít chtít nekřesťanské peníze, by podle Economistu mohlo být Řecko.
"Investoři se zatím tváří optimisticky," komentuje týdeník nízký, ani ne pětiprocentní výnos z desetiletých řeckých dluhopisů. "Do toho se ale zřejmě promítl předpoklad, že kdyby se Řecko dostalo do potíží, jeho partneři v eurozóně ho podrží. Ty ale tak pobuřuje ustavičná řecká laxnost, že se na takovou záchranu nelze spolehnout," upozorňuje list na vlastnost, s kterou už Unii dochází trpělivost.
Pokud by se tak stalo, byl by to pro investory jasný signál dávat napříště velký pozor, do kterých dluhopisů své peníze vloží. Anebo nad "těmi z východu" rovnou zlomit hůl. Je přitom nemožné předpovědět, do kterého koše nás investoři v takové chvíli hodí - jestli do zemí s budoucností, nebo bez.
I když totiž česká ekonomika přestála krizi jako lepší evropský průměr, správci země ji za letošní rok přivedli na dno její novodobé mezinárodní pověsti: bezprecedentní svržení vlády uprostřed předsednictví EU, zrušení předčasných voleb, prezidentovy obstrukce Lisabonu.
Za mlhou stimulací číhá další úvěrová krize
Konzervativní Financial Times to v úterý shrnuly v rozsáhlé speciální analýze věnované České republice do závěru, že Česko opustilo svou pozici Švýcarska střední Evropy. Tyhle narůžovělé noviny přitom bankéři a investoři "snídají" po celém světě ke kávě.
Stačí si pak vzpomenout, jak velkou práci dalo v únoru České národní bance přesvědčit právě Financial Times, že Česko nepatří do jednoho pytle s trpícími ekonomikami evropského východu. A na to, že tato krize je především krizí důvěry.
Jak navíc nedávno připomněl v rozhovoru pro Aktuálně.cz dosluhující eurokomisař Vladimír Špidla, polistopadový kredit jsme prohospodařili i podle mínění mnohem méně konzervativních bruselských kuloárů.
Investoři už ostatně o problému mluví otevřeně.
"Vykročili jsme právě z fáze, do které bylo napumpováno tolik likvidity, že to zastřelo mnoho fundamentálních problémů," naznačil prozření trhů v pondělním komentáři časopisu Newsweek Mohamed El-Erian, výkonný ředitel mamutího globálního obchodníka s vládními dluhopisy Pimco.
Vlády podle něj postihne stejná úvěrová krize, jaká před rokem a něco zasáhla banky. A udeří právě ve střední a východní Evropě.
Kdo dá úvěr státu "na podpoře"?
Že nejde o abstraktní strašení, dokládá třeba pokus lotyšské centrální banky prodat na počátku října dluhopisy za 17 milionů dolarů. Zemi, která snižuje platy učitelům, policistům i hasičům a která zavírá školy a nemocnice, protože na jejich provoz v rozpočtu prostě nemá dost peněz, se nepřihlásil jeden jediný zájemce.
Lotyšsko nakonec minulý týden navzdory demonstracím schválilo drakonický rozpočet s dalšími drastickými škrty a splnilo tak podmínky mezinárodní půjčky ve výši 7,5 miliardy euro. Podobně jako propuštěný dělník se tak vlastně ocitlo na podpoře. Jestli mu vystačí do doby, než si "najde práci", není jisté. Co se stane, pokud to nevyjde, už vůbec.
Pochyby začínají mít i ratingové agentury. Po nedávném snížení hodnocení Řecka zhoršily včera výhled i u Španělska. Finanční trhy znervózněly a tokijská burza skončila propadem.
"Oni nám nakonec půjčí," odmítá však Mejstřík, že by Česku hrozil černý scénář úprku investorů a života "na podpoře" ve stylu Maďarska a Ukrajiny. "Ale bude to dražší," připouští možný trest trhů za naši neochotu spořit včas, podle vlastních not a s rozumem.
Na budoucnost ať za nás myslí Komise
Mejstříkovi se proto příliš nezamlouvá zvýšení schodku pro příští rok z 5,3 na možná až 5,8 procenta ročního výkonu ekonomiky, který v hlasování o rozpočtu prosadila levice. "Každá desetina navíc je v tomto směru investory vnímána velmi citlivě," připomíná.
Česko si chce přitom příští rok půjčit celkem 280 miliard korun, o rok později zhruba 305,7 miliardy a v roce 2012 dalších 312,9 miliardy. Na důvěře - podpoře - investorů, která podle nich samotných už začíná ukazovat své dno, je tak životně závislé.
"U nás je navíc jiný problém," upozorňuje ekonom Mejstřík. Zatímco v jiných zemích vykusuje díry v rozpočtech dočasný hospodářský propad, Česko tvořilo schodky ve výši mnoha desítek miliard korun i v dobách šestiprocentního růstu. Teď, v době čtyřprocentního propadu HDP, se tempo zadlužování závratně zrychlilo.
Evropská komise proto už Česku spolu s dalšími dvanácti rozpočtově neukázněnými zeměmi EU v listopadu naordinovala závazný postup, jak zadlužování do čtyř let zabrzdit: do roku 2013 musíme schodek dostat pod tři procenta HDP.
V evropské sedmadvacítce jsme se tak do té horší poloviny vlastně už potichu propadli. Nemluvě o tom, že nám Unie začíná nepokrytě mluvit do hospodaření, protože si s ním podle ní neumíme sami poradit.
Košile na dluh bližší kabátu z ostudy
Úřednický ministr financí Eduard Janota, kterému už taky pomalu dochází trpělivost s laxností českých politiků, přitom v rozhovoru pro server E15 řekl, že v letech 2011 a 2012 dosáhnou schodky 5,5, respektive 5,6 procent HDP. Tedy skoro dvojnásobku stanoveného limitu.
"To je zpráva, kterou pošleme Evropské komisi. A ta nám ji určitě vrátí s tím, že zásahy do veřejných financí nepovažuje za dostatečné," řekl pro E15. "Pak už to bude na nové politické vládě. Protože jinak než legislativními úpravami na obou stranách rozpočtu (tj. v příjmech i výdajích, pozn. red.) se už ten problém nedá řešit," dodal.
Pokud však politici po volbách k výrazným škrtům nesáhnou, hrozí Česku sankce - například zastavení miliardových evropských dotací na dopravní stavby. A tím i další šrám na už tak hodně zkažené mezinárodní reputaci. Zemi, kde se pravice s levicí nedokáže domluvit už na ničem kromě miliardových dárků pro ČEZ, to jednou může přijít velmi draho.
