Novela má nařídit telekomunikačním operátorům, aby poskytovali tajné službě doprovodné údaje k monitorovaným hovorům.

Operátoři dnes podle zákona musí vyhovět BIS v případě, kdy jim předloží soudní povolení k odposlechu konkrétní uživatelské stanice.

Společnosti však občas odmítají tajné službě vydat další data: jako například identifikaci dalších čísel, na která se z odposlouchavaného telefonu volá. Tuto pasáž totiž právní norma o BIS neobsahuje, velmi volně je zmíněna jen v zákoně o telekomunikacích.

"Je to pro nás reálný problém. Operátoři nám někdy vyhoví, někdy také ne. Novela jim to výslovně ukládá," uvedl mluvčí BIS Jan Šubert.

Opozice se bojí zneužití

Bezpečnostní informační služba zasahuje ze všech čtyř tajných služeb nejvíce do soukromí občanů. Operuje na území české republiky a může se svolením soudu odposlouchávat hovory či sledovat podezřelé osoby. Narozdíl od Státní bezpečnosti ale nesmí nikoho zatknout a při podezření na nezákonnosti sledovaných osob případ předává do rukou policie.

Opoziční poslanci, kteří opakovaně kritizovali vládní kabinet za rostoucí počet odposlechů, nejsou vládním nápadem nijak nadšeni. Obávají se, nakolik se podaří aktivity BIS kontrolovat.

"Souběžně s posílením jejich pravomocí je třeba posílit kontrolu BIS. V tuto chvíli sice můžeme kontrolovat odposlechy policie, ale o hovorech monitorovaných BIS víme minimum," uvedl šéf sněmovní komise pro kontrolu operativní techniky Jiří Bílý z ODS.

Bílý ovšem současně přiznává, že do voleb už s posilováním kontroly nad civilní kontrarozvědkou politici nic dělat nebudou. "Uvidíme po volbách, jaká bude politická situace a zda vůbec bude vůle dostat BIS pod větší dozor," dodal Bílý.

Odposlechy často unikají

Experti odhadují, že policie, celníci a tajné služby legálně odposlechnou kolem 15 tisíc hovorů ročně. Od loňského května musí ovšem veškeré náklady spojené s odposlechem nést stát.

Odposlechy jsou často jediným důkazem v komplikovaných úplatkářských kauzách. Stálo na nich například celé vyšetřování korupční aféry ve fotbale či rozplétání aktivit gangu kolem ústeckého soudce Jiřího Berky.

Policie i tajné služby ale už roky čelí kritice, že si monitorováním hovorů často jen usnadňují práci a záznamy rozhovorů nadto opakovaně unikají na veřejnost. Naposledy se to stalo v případě exposlance Vladimíra Doležala.