Jak dlouho mohou vydržet, když je zavřete do hal?
A mohou vydržet, pokud to neuděláte?
Tak zhruba takové úvahy se dnes honí hlavou rybářům na jihu Čech. Ptačí chřipka sevřela zemi ze všech stran, úřady zpřísňují preventivní opatření a bílé hraběnky přicházejí - ve svém vlastním zájmu - o veškerou volnost.
Výjimka pro husy
Rybářství Nové Hrady zatím získalo pro svůj chov hus od veterinární správy výjimku - může husy nechávat venku ve výbězích. Nesmí ale do vody. A krmení musí dostávat pouze v halách.
"My jsme začali v halách krmit už před rokem, aby nám na to nechodily kachny z rybníků. Ušetřili jsme tak milión korun; metrák krmiva stojí přes osm stovek," říká vedoucí chovu Miloš Roule.
To ale neznamená, že by se na farmě kvůli ptačí chřipce nic nedělo. Rybáři se snaží připravit co nejlépe.
"Za poslední měsíc děláme pořád, soboty neděle. Už se mi o tom i zdá. Nebo se vzbudím uprostřed noci a vymýšlím, co a jak ještě musíme dodělat," svěřuje se Roule.
Preventivní opatření
V šesti objektech má farma přes pět tisíc hus.
Dříve tu pracovalo padesát zaměstnanců, dnes je jich na to osm. Všude připravili napájení zvířat uvnitř hal vodou z vrtů. Rozmístili další koryta na krmivo. Venkovní krmítka uzavřeli, slouží jen jako mezisklad, odkud se krmivo kolečky doplňuje do hal.
"Většinou nám s rozvážením pomáhali chlapi, teď to musíme zvládnout samy, oni dělají ty sítě," s povzdechem popisuje Milena Horejcová, jedna ze dvou žen, které se starají o čtyři haly plné hus.
Výběh do rybníka zakrytý sítí mají zatím jen u jednoho objektu. Zelená hala u Byňovského rybníka září novotou, u ní velká voliéra. Síť za sto dvacet tisíc, ocelové sloupy zapuštěné do betonu. Za halou se dokončují terénní práce. "Na tohle se budou jezdit dívat z EU," směje se Roule.
Hlad jako motivace
Na rozmrzlé vodě uvnitř voliéry je ale vedle hus také spousta divokých kachen.
"Ty mne zničí! Koho by napadlo, že dokáží proletět okem sítě 10x10cm? Sednou si na síť a šipkou proskočí dovnitř - ráno jsem je pozoroval. Vyženeme je a druhý den jsou tu zpátky. Chodí sem za žrádlem. Až rozmrzne rybník a roztaje sníh, rozlezou se pryč, půjdou na žaludy do lesa. Už aby to bylo!" změní tón Miloš Roule.
"Budeme to muset ještě nějak vymyslet. Bydlí tady celou zimu; kdybychom je opravdu vyhnali, pojde teď na konci zimy dvoutisícové hejno hladem, a ne na ptačí chřipku," vysvětluje, proč je vůči kachnám smířlivý.
Elitní chov
Farma novohradských rybářů je jediným šlechtitelským chovem v republice. Udržuje husí genový fond takzvané přímé kmenové linie. Pokud by se kvůli ptačí chřipce někde v Čechách vybíjely husy, budou oni namnožovat materiál k obnovení chovu.
"Husa je nejméně domestikované zvíře. Na všechno reaguje velmi citlivě. Výběhem projede traktor a druhý den máme nižší snášku. Když je zavřeme do hal - dvě husy na metr čtvereční - a budou tam ve dne v noci, naroste u zvířat stres a agresivita. Přestanou se pářit, snášet vejce, houseři se budou rvát, to bude špatné," říká Roule.
Elitu chovu - 65 kmenů hus, tvořených vždy jedním houserem a čtyřmi husami, které se individuálně sledují - už dnes raději uzavřel v hale. Každá "rodina" má kóji metr dvacet širokou, čtyři metry dlouhou, uvnitř krmítko a kýbl s vodou.
Jak se na nich toto omezení projeví, to si netroufá nikdo odhadnout.#reklama
