Praha - Prezidentský kandidát Jan Švejnar v jednom z předvolebních rozhovorů připustil, že by rád zpomalil vývoj kolem umístění amerického radaru v Česku.
Pro Hospodářské noviny Švejnar uvedl, že radar nemusí nutně být nejlepší řešení celoevropské obrany.
Kandidát, jehož podporují nejsilněji sociální demokraté a zelení, dosud držel názor, že radar by v Česku měl být, ale jako součást NATO. HN nyní řekl, že Česko by se mělo stále ptát, co vlastně potřebuje a jak získat nejlepší ochranu pro sebe i pro NATO. A dál jednat.
ČTĚTE DETAILNĚ:
Výňatek z rohovoru Jana Švejnara pro HN
Musíme se ptát a nespěchat
Česká vláda dolaďuje smlouvu o radaru s USA a premiér Mirek Topolánek řekl, že ji v dubnu po zasedání NATO chce předložit sněmovně.
Švejnar, který se v prosinci vyslovil proti tomu, aby o základně rozhodlo referendum, nyní připomněl, že ve vzduchu je stále mnoho otazníků.
"Je to nejlepší řešit bilaterálně, jak to bylo nabídnuto na začátku, anebo multilaterálně v rámci NATO? Jak řešit fakt, že do hry vstupuje Rusko, že se situace komplikuje čím dál víc? A americký kongres neuvolní na tento rok peníze a žádá nezávislou studii... Takže když to všechno vezmu v potaz, můj názor nyní je: vyjednávat dál, zjišťovat, co se vlastně děje a nepospíchat."
Vyvíjím se se situací
Když v prosinci oznámil kandidaturu na prezidenta, Švejnar k záměru Američanů vybudovat radar v Česku obecně poznamenal, že je nutné pokračovat ve vyjednávání a sledovat pozorně další vývoj.
Nyní uvedl ve zmíněném rozhovoru: "Já si držím svojí pozici a pokud se vyvíjí, vyvíjí se s tím, jak se vyvíjí informace o dané věci. Já jsem začal s tím, že radar je pravděpodobně nejlepší řešení, nezamítám to, ale bych byl rád, abychom získali co nejvíce informací v situaci, kdy dochází k rychlému vývoji."
A na dotaz HN: Takže jinými slovy říkáte, že zatím radar nepotřebujeme a musíme teď spíš sledovat, jestli ho nebudeme potřebovat někdy v budoucnu?, odpovídá: "Ano, stále se ještě ptát, co vlastně potřebujeme a jak získat tu nejlepší ochranu pro nás a pro NATO."
Evropa potřebuje systém
Švejnar od loňského listopadu tvrdil, že radar ano, ale v rámci NATO. Na přímé dotazy, zda by jako český prezident podepsal dohodu s USA o radaru, uvedl například v MF Dnes: "Chtěl bych širší dohodu v rámci NATO a Evropské unie. Pokud by s tím pak přišla vláda a parlament a bylo to schváleno, tak by tam měl být i prezidentův podpis."
A pro Právo v prosinci řekl: "Každopádně si to představuji jako něco, s čím NATO bude souhlasit. Bez toho bych s tím podpisem měl velké potíže."
Co řekl komunistům
Když pak Švejnar v prosinci navštívil poslance KSČM, v diskusi o radaru nebyl jednoznačný. "Řekl, že Evropa potřebuje bezpečnostní systém, že on sám pro něj je. Ale mělo by se debatovat, co je pro EU nejefektivnější a zda to, co je nabízeno, je to nejvhodnější," parafrázoval jeho slova místopředseda poslaneckého klubu Jiří Dolejš.
"I když někteří kolegové mu vyčítají, že se nepostavil jednoznačně proti radaru a proti Američanům v Česku, já jsem to tehdy viděl jako posun v myšlení a diskusi o základně," řekl Aktuálně.cz Dolejš.
Švejnar se minulý týden sešel s americkým expertem na protiraketovou obranu Philipem Coylem. "Nevyjádřil názor na protiraketovou obranu, ani jsem ho o to nežádal," řekl po schůzce Coyle.
Spory o interpretaci
Na posledními Švejnarovými slovy o radaru se dnes rozhořela pře.
Server České noviny přinesl informaci, že Švejnar v rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny připustil, že ustoupil ze svého původního názoru, že v Česku má stát radar americké protiraketové obrany.
Švejnarova mluvčí to důrazně popřela.
"Není pravda, že by Jan Švejnar změnil názor. Zdůrazňuje stále, že v principu je vybudování radaru přínosné, neboť existují reálné hrozby, proti kterým se musí celé západní společenství bránit. A říká, že situace s radarem se vyvíjí jak v USA, tak v Polsku a v rozhovorech uvnitř NATO i mezi USA a Ruskem. To všechno jsou nové skutečnosti, které Česká republika musí vyhodnotit. Na tomto základě je třeba dále vyjednávat," uvedla Klára Pospíšilová.
